https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/v-podyji-bojuji-s-pajasanem-zlikvidovali-uz-tisice-vymladku
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

V Podyjí bojují s pajasanem, zlikvidovali už tisíce výmladků

3.8.2020 14:50 | ZNOJMO (ČTK)
Pajasan žláznatý (Ailanthus altissima) je druh opadavého listnatého stromu z čeledi simarubovitých, pocházející z Asie. V Česku je poměrně často pěstován jako okrasná dřevina a často zplaňuje, zejména v prostředí lidských sídel, například v oblastech rumišť, nebo dopravních staveb. Na území dnešní České republiky byl prokazatelně vysazen v roce 1803 v Lednici na Moravě. V roce 2004 již byl evidován na 202 lokalitách převážně v teplých oblastech jižní Moravy a v Polabí v nadmořské výšce do 350 m n. m. Agresivně se prosazuje i v Národním parku Podyjí a v Chráněné krajinné oblasti Pálava.
Pajasan žláznatý (Ailanthus altissima) je druh opadavého listnatého stromu z čeledi simarubovitých, pocházející z Asie. V Česku je poměrně často pěstován jako okrasná dřevina a často zplaňuje, zejména v prostředí lidských sídel, například v oblastech rumišť, nebo dopravních staveb. Na území dnešní České republiky byl prokazatelně vysazen v roce 1803 v Lednici na Moravě. V roce 2004 již byl evidován na 202 lokalitách převážně v teplých oblastech jižní Moravy a v Polabí v nadmořské výšce do 350 m n. m. Agresivně se prosazuje i v Národním parku Podyjí a v Chráněné krajinné oblasti Pálava.
Licence | Volné dílo (public domain)
Správa Národního parku Podyjí bojuje s pajasanem žláznatým v parku i jeho bezprostředním okolí, jen loni zlikvidovali asi 4000 mladých stromků. Dalších odhadem asi 5000 výmladků zbývá. Správa se obává, že by pajasan mohl z parku začít vytlačovat původní stromy.
 

Pajasan žláznatý je cizokrajná dřevina původem z východní Asie. Vyznačuje se rychlým růstem, silným zástinem a také vylučováním látek, které jsou pro ostatní rostliny jedovaté. Původem okrasný strom exotického vzhledu ale začal v řadě zemí zplaňovat a místy se stal obtížným invazním druhem.

"V Podyjí a jeho okolí evidujeme asi 200 ohnisek pajasanu, z toho asi 100 je ve Znojmě. Přímo v parku máme do 50 ohnisek," uvedl Robert Stejskal ze správy národního parku. V jednom takzvaném ohnisku přitom může růst i několik set mladých stromků, výmladků, které jeden strom či zbytek z něj dokáže vyprodukovat.

"Ošetřit se přitom musí každý jedinec, nestačí ho skácet. Do každého z nich se dává malá dávka herbicidu, za hodinu lze takto ošetřit třeba sto výmladků," uvedl Stejskal.

Větší stromy lze před aplikací herbicidu buď navrtat nebo udělat zásek sekerou či mačetou. U menších stromů je zapotřebí sloupnout kůru na polovině kmínku nožíkem. Tímto způsobem lze herbicid aplikovat. Kácení je neúčinné, protože pajasan dokáže po pokácení velmi rychle růst právě z výmladků a rozšiřuje se ještě rychleji. Lokalitu je po ošetření navíc zapotřebí za rok či dva zkontrolovat, jestli pajasan někde znovu nevyrašil.

Stejskal uvedl, že jen loni ošetřili asi 3000 až 4000 výmladků pajasanu, také asi 30 až 40 velkých stromů, letos dalších asi 500 výmladků. "Na pajasany se letos ještě chystáme, a to teď v srpnu a v září. Odhadem jich je ještě asi do 5000," uvedl Stejskal.

Domovinou pajasanu je východní Asie. Na území ČR byl prokazatelně vysázen v roce 1803 v Lednici na Břeclavsku. Pajasany se do Evropy dostaly ve druhé polovině 18. století a z Braniborska se šířily dál na východ. Z Podyjí by v budoucnu mohl vytlačit původní stromy, například duby a habry.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (11)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JD

Jiří Daneš

3.8.2020 16:21
A zase má AOPK co dělat, organizovat a kontrolovat - pajasan by mohl ... Skutečně?
Odpovědět
O

Ondřej Dočkal

3.8.2020 21:17 Reaguje na Jiří Daneš
Dobrý den, ano, skutečně - viz např zde:

https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1631069111001557

In this study, we showed that A. altissima was present in the Fontainebleau forest, not only along roads and railways but also penetrating the forest due to natural or artificial gaps. Within the forest patches, once this species has invaded, it seems to settle in the long term. That settlement prevents the growth of a large number of other plant species and modifies the structure of the community through facilitation for common nitrophilous species and competition and allelopathy against sensitive forest species. In this way, in some areas of the Fontainebleau forest, A. altissima directly threatens flora of protected reserves. The data of this study will thus be taken into account in management plans to strictly limit its expansion in the forest.

Odpovědět
MM

Milan Milan

3.8.2020 20:15
Naprostý souhlas. Je to prevít odolný, rychle rostoucí, štíhlý strom. Mám s ním své zkušenosti. Useknout kmínek nestačí, vyžene výhony dva. Za rok mi vyrostl o cca 150 cm.
Odpovědět
MG

Milan G

3.8.2020 21:46 Reaguje na Milan Milan
Patrně to nebude vhodný adept na pěstování jako palivové dříví?
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

4.8.2020 07:10 Reaguje na Milan G
Rozhodně ne...
Odpovědět

Jan Šimůnek

4.8.2020 07:29 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Zcela jistě bude. Právě pro rychlý růst a dobré využití slunečního světla při konverzi na spalitelné látky. Konec konců, existují studie, které za podobně perspektivní druh, vhodný na produkci biomasy, označují invazívní křídlatku.

Takže plantáže s kontrolovaným růstem pajasanu mi smysl dávají.

Konec konců, naprosto stejně funguje akát (taky v podstatě invazívní druh), akorát roste pomaleji a má o něco kratší sezónu, kdy v něm běží fotosyntéza. Na rozdíl od pajasanu dává tvrdé dřevo, které lze využívat i technicky.
Odpovědět

Jan Šimůnek

4.8.2020 07:32 Reaguje na Jan Šimůnek
Pochopitelně, v rezervacích by se měl likvidovat, ale tam se likvidují i tuzemské rostliny.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

4.8.2020 07:10 Reaguje na Milan G
Rozhodně ne...
Odpovědět

Jan Šimůnek

4.8.2020 07:31
Pamatuji doby, kdy ho ekologické organizace doporučovaly do městského prostředí pro jeho vysokou odolnost vůči znečištěnému ovzduší (80. léta).
Odpovědět
LB

Lukas B.

4.8.2020 08:35 Reaguje na Jan Šimůnek
to už je pasé, negativa jsou silnější než pozitiva. ale pravda je, že je to nezmar, prakticky jediné, co dokáže růst na zaolejovaném železničním štěrku (třeba v okolí výhybek) a v podobných apokalyptických nikách.
Odpovědět
J

Josef Mozek

4.8.2020 18:21
Jsem zásadně proti, aby se jakýkoliv druh stromu samovolně šířil po lesích. Nelze přece narušovat zaběhnutý systém, kdy všichni daňoví poplatníci přispívají majitelům lesů stamiliony na zalesňování těmi dřevinami, na kterých si pak tito majitelé nejvíce namastí vlastní kapsu.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist