V Praze se jedná o ochraně životního prostředí Antarktidy

O ochraně životního prostředí v Antarktidě, dopadech cestovního ruchu a o spolupráci ve výzkumu jednají od úterý v Praze zástupci tří desítek států, které mají pravomoc rozhodovat o polárním kontinentu. Na závěr konference přijmou takzvanou Pražskou deklaraci, která by měla potvrdit rozhodnutí z roku 1959 o tom, že Antarktida je určená výhradně pro mírové účely a nelze na ni vytvářet územní nároky, a zdůraznit ekologickou problematiku.

"Smyslem je potvrdit závazky smluvních stran antarktické smlouvy, vyzdvihnout určitá témata, jako je ochrana životního prostředí Antarktidy nebo přínos vědeckého výzkumu v unikátním prostředí Antarktidy, a vyzvat státy, které ještě netvoří součást rodiny antarktických států, aby ke smlouvě přistoupily," řekl novinářům o deklaraci náměstek ministra zahraničí Martin Smolek.

Ochranu životního prostředí Antarktidy podle odborníků komplikuje stále intenzivnější cestovní ruch. "Za poslední rok je nárůst osm až devět procent, nyní je to asi 56.000 osob ročně. Za posledních osm let se to téměř zdvojnásobilo," řekl náměstek ministra životního prostředí Vladislav Smrž. Intenzivní turistika zatěžuje antarktický ekosystém, který je podle Smrže třeba co nejdéle uchovávat nedotčený, neboť vědcům umožňuje zjišťovat informace důležité pro fungování celé planety.

Na Konzultativním shromáždění smluvních stran Smlouvy o Antarktidě se bude jednat také o dopadu klimatických změn na Antarktidu. Šéf českého antarktického výzkumu Daniel Nývtl novinářům řekl, že ve druhé polovině 20. století rostla teplota v Antarktidě až šestkrát rychleji, než byl celosvětový průměr. Po roce 2000 se růst zpomalil, na pobřežích polárního kontinentu ale stále rychle ubývá ledová masa, a to zejména kvůli ohřívání od oceánu.

Mezi další významná témata pražského jednání bude patřit mezinárodní spolupráce při vědeckém výzkumu či problém dopravy vědeckých týmů na Antarktidu. Debatovat se bude i o právních otázkách spojených s polárním kontinentem. Jednání potrvá do 11. července.

Někdejší Československo přistoupilo ke smlouvě o Antarktidě v roce 1962, Česká republika získala k 1. dubnu 2014 jako dvacátý devátý stát takzvaný konzultativní status, který dává právo spolurozhodovat o osudu Antarktidy. Toto plnohodnotné postavení je udělováno pouze státům, které v polárním světadílu vyvíjejí významnou vědeckou a výzkumnou činnost. Česko má od roku 2006 vlastní výzkumnou polární stanici Johanna Gregora Mendela na ostrově Jamese Rosse.

Podle Smolka se v Praze povedou debaty i o rozšíření počtu zemí s konzultativním statusem. Zájem o to mají například Venezuela, Turecko či Kanada. Česko se s nimi dělí o své zkušenosti, protože je poslední zemí, která zatím konzultativní status získala.

Antarktida byla v roce 1959 prohlášena za kontinent určený výhradně pro mírové účely a otevřený svobodnému vědeckému výzkumu v zájmu všeho lidstva, územní nároky na ni nemohou být prosazovány. O pravidlech využívání kontinentu a jeho ochrany jako světové přírodní rezervace rozhoduje mezinárodní společenství prostřednictvím států s konzultativním statusem. Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) dnes řekl, že Antarktida je dobrým příkladem toho, že státy jsou schopny řešit své spory mírovými prostředky a že mezinárodní právo funguje.

---

reklama

---