Klaus: S Pavlem Drobilem se na ministerstvo životního prostředí vrátil rozum
„Toto setkání je výsledkem mé první audience u pana prezidenta, kdy jsem mu představoval priority, se kterými jdu na ministerstvo. Uzavřeli jsme tehdy džentlmenskou dohodu, že v okamžiku, kdy se mé priority začnou realizovat a začnou být konkrétní výstupy jednotlivých záležitostí, poprosíme pana prezidenta o návštěvu a seznámíme ho s naší prací,“ uvedl Pavel Drobil a řekl, že šlo zejména o debyrokratizaci ekologické legislativy, o dobrovolné dohody s průmyslem vedoucí k zlepšení stavu ovzduší, o Národní park Šumava nebo o pozici ČR v jednání o klimatu v Cancúnu. Tam bude podle Drobila Česká republika prosazovat provedení analýzy dopadů na ekonomiky jednotlivých států a větší zapojení velkých světových ekonomik USA a Číny do procesu změn, aby byla zachována konkurenceschopnost Evropy.
Nebojujme s větrnými mlýny
Václav Klaus uvedl, že je naší povinností chránit přírodu a životní prostředí, které nás obklopuje. „Ochrana přírody ale musí být rozumná a ne fundamentalistická. S příchodem nového ministra a jeho týmu si myslím, že se rozum na toto ministerstvo navrátil,“ říká Klaus. „Ochrana životního prostředí tedy ano, ale nesmí být vytknuta před všechny závorky. Musí být součástí všeobecného lidského rozhodování o řadě priorit, které máme a mít musíme.“ Podle Klause je potřeba rozlišovat dvě zásadní věci. „Jednou věcí je ochrana životního prostředí, které říkám jednoznačně ano. A druhá otázka je boj s klimatem. A na to já říkám jednoznačně ne. Nebojujme s větrnými mlýny, nebojujme s přírodou a s klimatem,“ říká Václav Klaus.
Banky investovaly desítky miliard
Václav Klaus hovořit o podporách státu pro životní prostředí. „Ministerstvo musí zvažovat, které podpory mají smysl, a které jsou pouze vyhazování peněz. Každý víme, že nesmyslnost podpor solární energie je něco, co budeme všichni draze a dlouhá desetiletí platit. Fiktivně dobrý úmysl nějakého předchozího ministra životního prostředí se ukazuje jako jedno z největších zel, které jsme v naší zemi za poslední dobu napáchali,“ prohlásil prezident. Ke slovům Václava Klause se přidal Pavel Drobil: „Odhaduje se, že banky investovaly do úvěrování solárního byznysu 60 – 90 miliard korun. A to jsou peníze, které chybí našemu průmyslu na mnohem smysluplnější investice.“ „Každá banka bude radostně dávat peníze na něco státem subvencovaného,“ doplnil prezident.
„Všichni teď zoufale hledají metody, jak snížit škodu, která stoprocentně vznikne kvůli nesmyslnému předchozímu rozhodnutí. Je férové občanům České republiky říct, že jim cenu energie nebudou zvyšovat zlí byznysmani, aby získali co nejvyšší profit. Ceny jim zvýší stát,“ pronesl prezident.
Na závěr návštěvy dostal prezident republiky od MŽP dva dary. Jedním z nich byla odrůda rododendronu z roku 1958. „Pokud vím, tento keř udělá radost vaší ženě,“ uvedl Drobil. Dále Václav Klaus obdržel obrovský Atlas krajiny České republiky. Miliony investované do vzniku tohoto díla označil ministr za rozmařilost. Uvedl, že atlasy budou distribuovány na vysoké a vybrané střední školy, kde by měly mít smysl. „Já jsem milovníkem atlasů a přiznám se, že první myšlenka byla, že budu studovat zeměpis a geografii, mapy jsem vždy miloval,“ podotkl prezident.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Online diskuse
neodpustímsi takovou malou filozofickou úvahu - 10. 11. 2010 - V.J.No ano, jenže "objevené" druhy existovaly i před svým objevením, jen jsme o nich nevěděli. Problém je, že se naše krajina i svět uniformuje, existuje několik běžných druhů, které se přizpůsobí všude, specializované druhy mizí.Z čistě přírodního hlediska je vymírání normální věc, jenže imho vymření několika zajímavých druhů chápu tak, že se svět stává nudnějším. Jinak řečeno ... každému se bude líbit víc venkovská krajina kde se střídají lesíky, políčka, rybníky, louky než uniformní obří monokultury třeba kukuřice kam se člověk podívá. Stejně tak je podle mě daleko zajímavější krajina, kde existuje velké množství různých druhů zvířat, než krajina kde dominuje několik běžných druhů a živoří pár méně náročných dalších. Vymírání je přirozené stejně jako postupné stárnutí a rozpodání kulturních památek (které samozřejmě taky vznikají další). Takže rezignaci na ochranu nějakého unikátního druhu beru jako třeba rezignaci na ochranu Karlštejnu nebo Karlova mostu, s odůvodněním že rozpad této stavby je přirozená věc a nemá smysl se ho pokoušet nějak zastavit. Zkrátka je to součást přírodního a kulturního bohatství, které dělá Českou republiku Českou republikou, tak to vidím já. A bohužel už ho nemáme tolik kolik jsme kdysi měli, ale na druhou stranu - dokud člověku nehrozí že o něco přijde, tak si toho neváží. |