https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/vcely-davaji-ke-vchodu-ulu-trus-ma-odpudit-nebezpecne-srsne
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Včely dávají ke vchodu úlu trus. Má odpudit nebezpečné sršně

2.1.2021 02:44 | PAŘÍŽ (ČTK)
Kousky hnoje nebo drůbežího trusu dávají ke vchodu do úlu po útoku roje nebo už po označení průzkumnou sršní. Tým vědců také zjistil, že tato obrana je tím účinnější, čím vyšší je hustota exkrementů na úlu.
Kousky hnoje nebo drůbežího trusu dávají ke vchodu do úlu po útoku roje nebo už po označení průzkumnou sršní. Tým vědců také zjistil, že tato obrana je tím účinnější, čím vyšší je hustota exkrementů na úlu.
Jeden druh včel ve Vietnamu dává ke vchodu do svých úlů kousky trusu zvířat, aby odradil obrovské nebezpečné sršně od vlétnutí do svého příbytku. Objev představila studie zveřejněná v časopise Nature Communications, píše AFP.
 

Stejně jako všechny včely, ani asijský druh včela východní (Apis cerana) se svou velikostí nemůže ubránit útokům obřích sršní Vespa soror nebo Vespa mandarinia, které jsou čtyřikrát až pětkrát větší než včela. Zatímco běžná sršeň útočí sama, obří druhy útočí ve skupinách. První z nich chemicky označkuje úl třením břicha o něj a poté se vrátí s až padesátkou dalších sršní, vysvětluje Heather Mattilaová, profesorka biologie na Americké univerzitě ve Wellesley a autorka studie.

Jejich cílem je "ovládnout úl, zabít nebo vyhnat všechny dělnice, dostat se do hnízda, ukořistit všechny larvy a odnést si je do vlastního hnízda, kde jimi krmí mladé," vysvětluje Mattilaová.

Včely proti těmto náletům nejsou bezbranné. Umí se například zformovat do koule okolo sršně a teplo, které vyzařují, ji zabije. Použití exkrementů však vědci zaznamenali poprvé. Bylo dílem náhody, že spoluautor studie Gard Otis při cestě po Vietnamu pochopil, že věci okolo vchodu do úlu jsou exkrementy. Několik včelařů si všimlo, že včely po útoku sršně něco přidávají na svůj úl, ale jen jeden vyslovil hypotézu o výkalech.

"Mysleli jsme si, že to dělají nevědomky, protože včely nesbírají exkrementy," uvedla Mattilaová a dodala, že včely jsou velmi čistotný a pečlivý druh.

Ve skutečnosti to ale dělají záměrně, kousky hnoje nebo drůbežího trusu dávají ke vchodu do úlu po útoku roje nebo už po označení průzkumnou sršní. Tým vědců také zjistil, že tato obrana je tím účinnější, čím vyšší je hustota exkrementů na úlu. Vědci zkoumali tři včelíny po dobu dvou měsíců na podzim, kdy jsou útoky sršní nejintenzivnější.

V průměru sršně strávily čtyřikrát méně času u vchodu do úlu, když byl posetý výkaly, a okusování vchodu se snížilo o třetinu. Vědci tak získali důkaz, že exkrementy fungují jako odpuzovač a jejich pach by navíc mohl překrýt vůni úlu nebo stopy zanechané první sršní.

Heather Mattilaová však přiznává, že vědci nevědí, proč tato metoda funguje. Důvodem může být některá ze složek potravy zvířat, například určitá rostlina, nebo zcela prozaicky exkrement samotný.

Pro srovnání profesorka uvádí nedávnou studii, kde japonské včely pokrývaly vchod úlu rozmělněnými kousky rostlin, a předpokládá, že jejich vůně zmátla chemické signály mezi sršněmi.

Profesorka však varuje, že není možné zjednodušeně předpokládat, že k ochraně před sršněmi stačí jakékoliv exkrementy, ale je naopak potřeba zjistit, který konkrétní prvek včely ke své obraně používají. A nakonec není možné zapomenout ani na riziko znečištění včelího medu studovanou aromatickou látkou.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (11)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

BM

Břetislav Machaček

2.1.2021 11:10
Pokud se sem tito sršni rozšíří, tak nás včelaře čeká oplechování úlů a
stavba voliér ve kterých úly budou. Pletivo bude mít pouze otvory ve
velikosti vhodnou pro včely a sršňům zbydou nezabezpečená včelsta a
létavky mimo voliéru. Tam budou ztráty možná přijatelné a tak se jich tak
až moc neobávám. Horší jsou dosavadní roztoči Varraoa a mor včelího plodu.
Odpuzení pachem beru jako zajímavé, ale málo účinné. Vidím to u pachových
ohradníků u silnic, kdy je zvěř ve stresu utíkající před jinými rušivými
vlivy překoná a pokud už se zklidní v pásu z obou stran ohraničeném
pachovými konzervami, tak je doslova v pasti a pohybuje se naopak v tom pásu(silnice). Ten pás by měl mít šíři alespoň 100 metrů na každou stranu od silnice a být hustý a pravidelně obnovovaný, aby byl opravdu velmi
ůčinný. Jinak jsem už viděl zcizené pachové konzervy v neoploceném sadu
čerstvě okousaném od hrabošů přes zajíce až po srnčí. Dokonce byl zryt
černou. Být ty pachové konzervy koupené z návodem, tak by byly asi obnoveny a účinné. Tak šlo asi o zcizené odněkud od cesty, kde to odskákala zvěř.
Bohužel i takoví milovníci přírody existují, kteří chrání svůj sad krádeží
těch pachových ohradníku od silnic.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

2.1.2021 17:21 Reaguje na Břetislav Machaček
Problém vidím v tom, že ti sršni se orientují na veškerý velký hmyz, včely jde ještě jakžtakž ochránit, ale velké volně žijící druhy brouků, motýlů, kobylek... budou patrně čelit další těžké ráně
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

2.1.2021 19:37 Reaguje na Jakub Graňák
Nevím, jak to mají s lovem hmyzu v letu a viděl jsem pouze
film o drancování úlů. Myslím, že pro sršní společenstvo
nebude atraktivní vyhledávat jednotlivé kusy včel či hmyzu.
Naopak možná vezmou za vděk nějakým hmyzem, který je ve
velkém koncentrován při holožírech na stromech a plodinách.
Tak dalece jsem to zatím nezkoumal a dedukuji to pouze z
toho filmu z TV o likvidaci včelstev v Japonsku a kde se
jednalo pouze o likvidaci populací evropských včel. Hlad
je prý donutí i ke konzumaci kadavérů zvířat a tak mohou
být i přenášeči chorob. V tom vidím v souvislosti s AMP
další problém.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

2.1.2021 20:14 Reaguje na Břetislav Machaček
Vyhodím li nějaké zbytky po medování, hned se tam oběví jak včely, tak sršni, kteří se snaží ulovit ty včely. Hlavní je bránit naše území před všemi invazivními tvory z východu. Nejen sršně, covid nebo karasa. Ale opravdu všechny.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.1.2021 22:33 Reaguje na Michal Ukropec
Ruský a čínský špióny si ale pěstujeme.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

2.1.2021 23:22 Reaguje na Pavel Hanzl
EU dokonce uzavřela s Čínou dohodu usnadňující vzájemné investice. Obchod Eu s čínou činí dle západních novinářů více než 1 miliardu eur denně (cca 26,5 miliardy Kč denně!). Ovšem mimo ČR, díky senátu a Pirátům v Praze.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

4.1.2021 11:21 Reaguje na Jiří Daneš
Takže ČR s Čínou neobchoduje? To se mi nějak nezdá. :)
Odpovědět
tf

tomas fuk

3.1.2021 01:43
A vy si zase strčte vysokoškolskou politickou pravičáckou kapitalistickou propagandu do řiti.Tohle je odborný web o přírodě.
Odpovědět
tf

tomas fuk

3.1.2021 01:46 Reaguje na tomas fuk
A téma článku je o včelách a sršních.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

3.1.2021 09:23 Reaguje na tomas fuk
Tady vidíte, jak a o čem kdo diskutuje. Ač k tématu nic neví, tak to překroutí na papouškovskou politiku
zatemněných mozečků hledajících za vším agenty a spiknutí.
Přitom právě ti sršni v Evropě jsou výplodem velkokapitálu
prosazujícímu bezbřehou globalizaci se zavlečením chorob,
nepůvodních druhů a nakonec i s migrací za účelem maximalizace zisků.
Odpovědět

Jan Šimůnek

3.1.2021 10:07
Asi by to mohlo být inspirativní i pro naše včelaře. Tedy, pokud v době, kdy se ty sršně dostanou na naše území, jestli budeme mít "díky EU a ochráncům zvířat" ještě nějaké chovy domácích zvířat.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist