Vědci objevili díky muzejním exemplářům tři nové evoluční linie himálajské zmije

Himálajský ploskolebec Gloydius himalayanus, známý jako himálajská zmije, který byl dlouho považovaný za jeden široce rozšířený druh, ve skutečnosti představuje komplex pěti evolučních linií. Tři z nich věda dosud neznala. Dva pochází z území Pákistánu a jeden z Nepálu. Vyplývá to ze studie mezinárodního týmu publikované v časopise ZooKeys, o které ČTK informoval Daniel Jablonski z Univerzity Komenského v Bratislavě. Vědci k objevu dospěli díky propojení nově nasbíraného materiálu s DNA, kterou získali z muzejních exemplářů z 19. a počátku 20. století. Himálajská zmije dokáže přežít v nadmořských výškách až 4900 metrů a obývá horské oblasti jižních svahů Himálaje.

"Kombinací moderního terénního sběru vzorků z Himálaje a Hindúkuše spolu s údaji z historických muzejních exemplářů jsme odhalili evoluční linie, které zůstávaly skryté více než století po původním popisu himálajské zmije," uvedl Jablonski, který již mnoho let provádí rozsáhlý výzkum v Pákistánu a Afghánistánu. Gloydius himalayanus byl prvně popsán v roce 1864.

Důležitou součást objevu tak měli vědci dlouhá léta přímo na očích. "Ale prostě jsme neměli nástroje, abychom to dokázali rozpoznat. Muzejní exempláře nejsou jen záznamy o minulosti, ale lze je aktivně využít jako výzkumné nástroje," podotkla Sylvia Hofmannová z přírodovědného Muzea Koenig v německém Bonnu, jež se v posledních 20 letech intenzivně věnovala výzkumu v Himálaji a na Tibetské náhorní plošině.

Studie podtrhla trvalou vědeckou hodnotu přírodovědných sbírek. Exempláře, které shromáždily předchozí generace průzkumníků, vědcům do dnešních dnů pomáhají v moderním výzkumu. "S tím, jak se analytické metody neustále zdokonalují, bude vědecká hodnota těchto sbírek jen narůstat a odhalovat biologickou rozmanitost, o které jsme ani nevěděli, že existuje," doplnila Hofmannová.

Studie zároveň upozornila na to, kolik neobjevených poznatků stále leží v oblastech, které byly pro vědce dlouho těžko přístupné. "Vysoké hory Pákistánu jsou stále plné biologických překvapení," zhodnotil Rafakat Masrúr z Pákistánského přírodovědného muzea, který je předním odborníkem na plazy a obojživelníky v zemi. Pohoří Himálaj a Hindúkuš patří k vědecky nejméně prozkoumaným horským oblastem Asie.

Zástupci herpetofauny, která se skládá z plazů a obojživelníků, hrají v ekosystému důležitou roli, zejména jako ukazatelé stavu životního prostředí nebo jako predátoři při hubení škůdců.

---

reklama

---