Vědci objevili nového zimního spáče z řad primátů
Hibernace se vyvinula jako mechanismus k úspoře energie v nepříznivém období, například během chladné sezóny, u řady živočichů. Většina primátů se ale vyskytuje v tropech, kde na tuhle evoluční vychytávku nebyl na rozdíl od polárních pustin nikdy kladen přílišný důraz. Vědci rozlišují několik stupňů, či spíše hloubek hibernace, přičemž „nejobyčejnější“ je tzv. torpor, neboli krátkodobé strnutí. V tomto stavu tělesné ztuhlosti jsou například zvířata schopná přečkat ledovou noc. Lemuři z Madagaskaru se sice nemusí bát krutých mrazů, ale využívají utlumení vlastních životních pochodů k tomu, aby přečkali neúrodné období sucha.
Videa s lechtanými outloni neukazují zvířatka roztomilá, ale vyděšená
Že něco takového dokáže i outloň malý (Nycticebus pygmaeus) bylo pro badatele z vídeňského Výzkumného institutu ekologie Vetmeduni nemalým překvapením. Ani ne dvaceticentimetrový drobeček, který váhou nepřesahuje 400 gramů, byl dosud považován jen za „šampiona“ v oblasti roztomilosti. Vídeňské zoology zaujalo především pět exemplářů outloně z Vietnamu, kteří opakovaně mezi prosincem a únorem prošli několika epizodami hibernace. A vzhledem k tomu, že ta „správná“ hibernace musí trvat nejméně 24 hodin, je toto zaznamenané 63 hodin trvající zklidnění outloňů považováno za hibernaci.
Spouštěcím faktorem je podle zoologa Thomase Rufa kombinace nižší teploty a snížené dostupnosti potravy. „Ve Vietnamu může v určitá období teplota poklesnout až o pět stupňů, a to je přesně ta doba, kdy je je příležitostně možné s největší pravděpodobností zaznamenat hibernaci outloňů.“ Ruf dále zmiňuje, že hibernace coby přezimovací strategie u primátů v Africe, Asii a Americe postupně vymizela. „Není ale vyloučeno, že by se mohla vyskytovat i u jiných, dosud neprozkoumaných druhů.“
reklama
Skokan Grafův při rozmnožování předává genom jen jednoho z rodičů
Vědci vyřešili záhadu hnědých pand, za zbarvení může chybějící sekvence DNA
Věda ukazuje, jak hadi získali evoluční výhodu před konkurencí