https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/vedci-objevili-zkameneliny-zelv-velkych-jako-osobni-auto
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vědci objevili zkameněliny želv velkých jako osobní auto Video

29.2.2020 00:54 (ČTK)
Sladkovodní plaz, jehož zkamenělé pozůstatky nalezli vědci v Kolumbii a ve Venezuele, dosahoval rozměrů osobního auta.
Sladkovodní plaz, jehož zkamenělé pozůstatky nalezli vědci v Kolumbii a ve Venezuele, dosahoval rozměrů osobního auta.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Před 13 až sedmi miliony lety se vodami dnešní Jižní Ameriky proháněla jedna z největších želv, která kdy žila. Sladkovodní plaz, jehož zkamenělé pozůstatky nalezli vědci v Kolumbii a ve Venezuele, dosahoval rozměrů osobního auta, píše agentura Reuters. První fosílie těchto obřích želv paleontologové objevili už v 70. letech minulého století, nový nález však dopomůže k lepšímu porozumění tomu, jak tato zvířata žila.
 
Zkamenělina obří želvy Stupendemys geographicus.
Zkamenělina obří želvy Stupendemys geographicus.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

O objevu v únoru v odborném časopise Science Advances informovali vědci z univerzity Del Rosario v Bogotě. Fosílie nalezli v kolumbijské poušti Tatacoa a v okolí města Urumaco na severu Venezuely, které je významným paleontologickým nalezištěm. Druh stupendemys geographicus zde obýval rozsáhlé mokřady, které zabíraly velkou část Kolumbie, Venezuely, Brazílie a Peru v době, kdy ještě neexistovaly řeky Amazonka či Orinoko.

Želva dosahovala délky až čtyři metry a vážila okolo 1,25 tuny. Co do velikosti ji předčí pouze zástupci rodu archelon, kteří měli téměř dvojnásobnou hmotnost a žili zhruba před 70 miliony lety.

"Stupendemys geographicus byly obrovské a těžké želvy. Pokud započítáme hlavu, krk, krunýř a končetiny, největší zástupci tohoto druhu se co do velikosti a délky vyrovnali sedanu," uvedl vedoucí vědeckého týmu, paleontolog Edwin Cadena.

"Stravovaly se rozmanitě, jedly malá zvířata - ryby, kajmany, hady i měkkýše či vegetaci, hlavně ovoce a semena," dodává vědec, podle kterého stavba těla želvy naznačuje, že žila převážně na dně velkých řek a jezer.

Velikost želvám pomáhala ubránit se dalším ohromným plazům, kteří v tehdejších mokřadech žili, včetně 11metrového kajmana rodu purussaurus a 10metrového příbuzného dnešních gaviálů z rodu gryposuchus. Jedna z želvích fosílií byla dokonce nalezena s pěticentimetrovým zubem zaraženým v krunýři.

Hluboké šrámy na krunýřích si však mohli při boji o teritorium či samičky navzájem způsobit i želví samci. V přední části krunýře měli totiž dva velké špičaté výrůstky, které pravděpodobně používali při boji.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist