https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/vedci-popsali-rozdily-vyvoje-diverzity-rostlin-ve-stredni-evrope
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vědci popsali rozdíly vývoje diverzity rostlin ve střední Evropě

16.3.2021 06:15 | PRAHA (ČTK)
Podle vědců výsledky ukázaly, že se ve střední Evropě opakují dva hlavní typy biodiverzity. První se vyznačuje trvalým růstem rozmanitosti od konce doby ledové a narazili na něj v druhově bohatších krajinách nížin a v Karpatech. Druhý typ vývoje je stagnace nebo mírný pokles rozmanitosti vystřídaný pozdějším prudkým růstem. Tento vývoj vědci pozorovali hlavně v českých pohořích. Důvody odlišností byly rozdíly v přírodních podmínkách i historii osídlení.
Podle vědců výsledky ukázaly, že se ve střední Evropě opakují dva hlavní typy biodiverzity. První se vyznačuje trvalým růstem rozmanitosti od konce doby ledové a narazili na něj v druhově bohatších krajinách nížin a v Karpatech. Druhý typ vývoje je stagnace nebo mírný pokles rozmanitosti vystřídaný pozdějším prudkým růstem. Tento vývoj vědci pozorovali hlavně v českých pohořích. Důvody odlišností byly rozdíly v přírodních podmínkách i historii osídlení.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | AV ČR
Vývoj středoevropské rozmanitosti rostlin zkoumali vědci z Česka. Díky analýze fosilního pylu dokázali rekonstruovat změny diverzity za 12 000 let - od konce poslední doby ledové do současnosti. Vědci zkoumali oblasti s různými přírodními podmínkami i odlišnou historií lidského osídlení. Jako první také zmíněné proměny přesněji kvantifikovali. Za Botanický ústav Akademie věd ČR (BÚ AV) to uvedla Miroslava Dvořáková. Výsledky výzkumu publikoval časopis Journal of Biogeography.
 

Jan Roleček z Oddělení paleoekologie BÚ uvedl, že je sice známo, že k nejvýznamnějším příčinám změn biodiverzity patří klimatická změna, nové způsoby využívání krajiny či znečištění, aby však vědci lépe porozuměli dopadu těchto změn, musí také vědět, jak se biodiverzita vyvíjela v minulosti. To podle vědce vyžaduje hodně dat o historii vegetace a jejich precizní analýzu.

Vědci pro výzkum zvolili metodu analýzy fosilního pylu uloženého ve starých sedimentech. Poskytla jim informace o změnách složení pylu ze sedimentů 18 horských rašelinišť a nížinných slatin z území od Šumavy k Tatrám a od Adršpachu k Podunajské nížině. Následnou analýzou dat získali údaje o změnách druhové rozmanitosti rostlin ve středoevropské krajině od konce poslední doby ledové.

Podle vědců výsledky ukázaly, že se ve střední Evropě opakují dva hlavní typy biodiverzity. První se vyznačuje trvalým růstem rozmanitosti od konce doby ledové a narazili na něj v druhově bohatších krajinách nížin a v Karpatech. Druhý typ vývoje je stagnace nebo mírný pokles rozmanitosti vystřídaný pozdějším prudkým růstem. Tento vývoj vědci pozorovali hlavně v českých pohořích. Důvody odlišností byly rozdíly v přírodních podmínkách i historii osídlení.

"Zatímco v nížinách a karpatských kotlinách začali lidé vytvářet pestrou kulturní krajinu s trvalými sídlišti, poli a pastvinami už v době kamenné, ve vyšších polohách, méně příznivých pro zemědělství, pozorujeme tento vývoj později, často až ve vrcholném středověku," vysvětlil Roleček. "Ačkoli jsou tyto rozdíly v přírodním vývoji a osídlení člověkem dlouho známy, nová studie poprvé přesněji kvantifikuje jejich důsledky pro druhovou rozmanitost rostlin. Například ve zmiňovaných vyšších polohách vzrostl počet pylových typů po osídlení člověkem v průměru o více než 50 procent," zdůraznil vědec.

Před výzkumem také vědci museli posoudit, nakolik je metoda analýzy fosilního pylu vhodná pro tento projekt. Samotnému výzkumu tak předcházela fáze, kdy vědci prozkoumali nynější vztah rozmanitosti pylu a rostlin na dvou modelových územích - ve Žďárských vrších, které se vyznačují poměrně malou diverzitou rostlin, a v Bílých Karpatech, kde je naopak rozmanitost velká. Údaje z desítek lokalit jim potvrdily, že vztah mezi rozmanitostí pylu a rostlin je dost úzký na to, aby z nich mohli při rekonstrukcích vycházet.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (2)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Katka Pazderů

Katka Pazderů

16.3.2021 06:45
za mě to spíše vypadá na významně velké bezlesí v nížinách, jak o tom mluví pan Sádlo už hodně dlouho. A les s významně nižší diverzitou na ostatní ploše našich horských masívů.
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

16.3.2021 07:30
za mě to spíše vypadá na významně velké bezlesí v nížinách, jak o tom mluví pan Sádlo už hodně dlouho. A les s významně nižší diverzitou na ostatní ploše našich horských masívů.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist