https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/vedci-pozar-lesa-na-moravske-sahare-mel-pozitivni-dopad-na-obnovu-biodiverzity
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vědci: Požár lesa na Moravské Sahaře měl pozitivní dopad na obnovu biodiverzity

25.6.2025 01:31 (ČTK)
Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto | Fir0002 / Wikimedia Commons
Požár lesa na území takzvané Moravské Sahary u Bzence na Hodonínsku v roce 2012 měl podle vědců z Lesnické a dřevařské a Agronomické fakulty Mendelovy univerzity pozitivní dopad na obnovu biodiverzity. Mohly se vytvářet cenné biotopy, které podporují výskyt vzácných a suchomilných druhů brouků. Škola o výzkumu informovala na svém webu. Hořet v lokalitě začalo na konci května 2012 a pět dní s požárem bojovalo 1600 hasičů z deseti krajů. Hořelo na 165 hektarech.
 
Odborníci devět let sledovali vývoj střevlíkovitých společenstev. Porovnávali šest různých typů stanovišť, které se lišily intenzitou požáru a typem následného zásahu.

"V našem výzkumu jsme například porovnávali ponechání ploch bez zásahu s intenzivní přípravou půdy pro výsadbu borovice lesní. Výsledky ukázaly, že požár může vytvářet cenné otevřené biotopy, které podporují výskyt vzácných a suchomilných druhů brouků, zejména pískomilných. Naopak intenzivní obnovní zásahy, jako je brázdová příprava stanoviště, vedly ke zjednodušení prostředí a poklesu druhové rozmanitosti," uvedl za vědce Dominik Stočes.

Řízené vypalování mimo vegetační sezonu by tak podle vědců mohlo být vhodným nástrojem péče o biodiverzitu v otevřených písčitých lesích. Pískomilné druhy obvykle špatně kolonizují zalesněná stanoviště, což zvyšuje jejich zranitelnost. Patří mezi ně například střevlíkovití, kteří zahrnují nejen střevlíky, ale i další ekologicky významné rody.

"Mnohé z nich jsou silně vázané na nezarostlé písky, narušené plochy nebo stepi, a v současnosti ubývají v důsledku sukcese a lesnického zahušťování. Jejich výskyt je často lokálně omezený, některé druhy jsou uvedeny na červených seznamech ohrožených druhů," přiblížil Stočes.

Moravská Sahara se nachází v okolí Bzence, jde o unikátní písečnou krajinu s hlubokými vrstvami písků. Dříve byla mozaikou otevřených stepních stanovišť a borových lesů, ale od 19. století byla masivně zalesněna borovicí lesní za účelem stabilizace dun.

Požár mezi Bzencem, Strážnicí a Ratíškovicemi vypukl 24. května 2012 odpoledne, jeho likvidace trvala pět dní, další týden pak hasiči dohlíželi na požářiště. Škoda na lesních porostech dosáhla 27 milionů korun, muselo být vytěženo 24.000 krychlových metrů dřeva. Příčinu požáru se nepodařilo zjistit.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (28)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

25.6.2025 07:10
Z článku ani z webu jsem se nedozvěděl, který vzácný brouk se tam objevil až po požáru, případně kde byl před ním, stejně jako jiní vzácní hmyzáčci. Že se výskyt/denzita místo od místa a v čase liší, o tom asi nebude sporu.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

25.6.2025 08:59 Reaguje na Karel Zvářal
Při požáru uhořelo statisíce různého hmyzu, zvířat a vzhledem k načasování na konec května i ptáčat a vajíček v hnízdech. Nevím,
zda tuto pohromu vyváží po 13 letech výskyt několika brouků, kteří
nespadli z nebe a asi žili v blízkém okolí. Pokud potřebují místo
zalesněné krajiny obnažené písky, tak to se kdysi dělo díky těžbě
písků a rygolování při výsadbách po plošné těžbě. Pro strojní
výsadbu se praktikovalo obnažení plochy shrnutím pařezů technikou
do hrázek a na obnažený písek se sázelo. Dělo se tak ostrůvkovitě
a v době mimo množení ptáků a zvířat. Opěvovat požáry se stalo
nyní módou těch, kteří v nich hledají další ze způsobů přeměny
hospodářských lesů na bezzásahové "pralesy". Zaklínadlem se nyní
stala biodiverzita jako mantra ochrany přírody bez které tu asi
už nic nežilo a po jejím obnovení ti tvorové a rostliny spadly
z nebe. Otázkou je, zda ty tvory před tím hledali a nehledají je
účelově právě až nyní. Naši předci požáry lesů neopěvovali a
snažili se jim předcházet a dnes k tomu doslova vědci navádějí
fandy biodiverzity a tak se nedivím ani tomu požáru v NP ČŠ.
Vykonavatel tak bývá pouze nástrojem přání pravých viníků, kteří
požár považují za přínos pro přírodu. Podle mne je to totálně zvrácená idea chválit požáry lesů jako něco přínosného.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

25.6.2025 09:24 Reaguje na Břetislav Machaček
Nadpis (úvahy): Debilismus kvete (délka čtení 30 sec.)

S hladinou na nádržích se nesmí hnout ani o cenťák, ale vědci záplavy podporují/doporučují. Vyjeté koleje ve vojenských újezdech ochranáři oslavují, v lesích (ČR) pokutují. Rangeři kontrolují, zda turisti neporušují zákaz rozdělávání ohňů, ale vědci požáry velebí. "Predátor SI kořist nevyhubí", ale na přemnoženou ikonu se nikdo nesmí ani křivě podívat...

Vítejte v zeleném Narubystánu!
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

25.6.2025 14:41 Reaguje na Karel Zvářal
Čechistánu.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

25.6.2025 09:28 Reaguje na Břetislav Machaček
Podle mne je to totálně zvrácená idea chválit požáry lesů jako něco přínosného. .................
No, v přírodním prostředí, jako je třebas Yellowstone, nebo třebas NP Šumava či TANAP, je takový požár, orkán, nebo i "brouček" či "motýlek", přírodním fenoménem který obnovuje krajinu. Odstraní vzrostlý les,mnohdy jednodruhový a stejnověký, v němž může žít málo druhů jak rostlin tak i živočichů a umožňuje rozvoj těch potlačených. V návaznosti na rostliny se objevuje hmyz, ptáci, zvěř, predátoři.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

27.6.2025 09:39 Reaguje na Jaroslav Pokorný
Proboha klidně si podpalte NP, ale nevychvalujte
požár hospodářského lesa, který přispívá (LČR) do
státního rozpočtu miliardy, které končí i v těch
NP a jinde při údajné ochraně přírody. To mohou
klidně dělníci podpálit továrnu a žádat, aby jim
stát platil ušlou mzdu do doby, než obnoví továrna
výrobu. Jste schopen pochopit, že na každý špás
se musí vydělat a nebo zadlužit? Peníze možná vám
padají shůry, ale převážná většina je vydělává v
potu tváře i s tou pilou v lese, který necháte
klidně shořet, protože vás, jak si myslíte les neživí! On živí díky přerozdělení zisků i vědce
placené státem, kteří si přejí jeho požár bez
užitku a zisku na jejich platy. Idiocie Zelených
je do očí bijící a proto je už volí pouze hrstka
jejich stejně hloupých příznivců. Chovat se ale
moudře, tak by na tom byli o mnoho lépe.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

25.6.2025 14:41 Reaguje na Karel Zvářal
Vyhlášení bezzásahového území je první krok k ekologizaci přírody. vypálení je krok druhý k ekologizaci a pozorování sukcese. Že něco a někdo zahyne v plamenech? To jsou jen drobné ztráty na cestě k nové společnosti a přírodě. Ekologismu zdar a přírodě zmar!
Odpovědět
va

vaber

25.6.2025 08:39
Vypadá to na skvělou zprávu od velkých odborníků. Klíč k záchraně biodiverzity už máme. Požáry. Takže tůristi, kuřte v lesích a odhazujte hořící vajgly.
V naší vísce lidé porazili velký strom, usychající jasan. Kmeny a silné větve vzali na topení a slabé spálii. Bylo z toho dost dřevěného popela. Vzal jsem popel a nasypal pod jeden můj ovocný strom, pro zkoušku. Půda pod stromem, díky popelu, vysychá mnohem intenzivněji a roste na ní minimum rostlin, díky suchu a možná i díky popelu. Žádný zázračný vliv popela na faunu ani floru nepozoruji, spíš naopak.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

25.6.2025 09:08 Reaguje na vaber
Mulč z popela brání růstu rostlin na povrchu, ale v rozumné míře
zapravený do půdy je prospěšný. Navíc půda a půda je rozdíl a co
je pro jeden typ půdy přínosem, tak je pro druhý zkáza. Jinak se
obávám, že opěvování požárů povzbudí idioty, kteří je založí, aby podle "vědců" přírodě pomohli. Považuji vychvalování lesních požárů za nabádání k trestnému činu spáchaného nadšenci pro biodiverzitu, kteří nemají ty zábrany jako "vědci" samotní.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

25.6.2025 09:30 Reaguje na Břetislav Machaček
Jeví se vám, že tento konkrétní požár byl článkem opěvován?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

25.6.2025 09:37 Reaguje na Jaroslav Pokorný
A co jiného výraz "pozivní" znamená?

Je-li to pro les tak úžasný přínos, ať hasičům nakážou povoleně spálit při cvičení 1-2 ha lesa. Další rok zase někde jinde. Obětovat 165 ha... nezlobte se na mě, ale (viz výše).
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

25.6.2025 10:09 Reaguje na Karel Zvářal
No, takové řízené požáry několik ha by bylo špica.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

25.6.2025 10:31 Reaguje na Slavomil Vinkler
Známe se dosti dlouho na to, abych nepřekvapil s aktivním managementem (vs bezzásah). V ChKO-čkách shodit slabý pokroucený buk a naporcovat do hranice pro t.alpského. Nebo úprava pilou pro dutinový hmyz, příp netopýry (loni Podyjí) - nesmyslně lajky kritizováno. Pořád je to lepší takto, tj s potřebnou kontrolou, než čekat, co se kde vyvrbí. Nevzpomínám si ale, že bych někde četl o řízeném požáru u nás za účelem zvýšení diverzity. Prostě spojit ochranu před požáry s ochranou diverzity. Snadno se to řekne i provede - jen se musí chtít!-)
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

25.6.2025 09:09 Reaguje na vaber
Víte ono přehnojení popelem, tj draslíkem je velmi snadné, ale nebezpečné. Draslík se vyplavuje dlouho. Pozor na hnojení popelem, raději méně než přehnojit.
Odpovědět
AM

Anežka M

27.6.2025 12:22 Reaguje na vaber
Já dřevěný popel z kamen odvážím na vzdálenou větší zahradu, za topnou sezónu toho je 200l sud plný. Objemově cca půlku tvoří uhlíky, protože mám kamna jen s primárním spalováním, které není dokonalé. Popel proseju, biouhel putuje do záhonů, kde ho zareju. Sypký popel v předjaří volně rozhodím po trávě. Protože rozmetám ručně metodou "naber do kýble a sypej" je ten rozhoz samozřejmě nerovnoměrný. Na jaře jsou pak vidět pruhy zelenější a vyšší trávy tam, kde dopadl popel. trávu pak kosím a v létě mulčuju pod stromama.

Popel je alkalický, nesmí se to s ním přehnat. lze přehnojit i draslem a vápníkem. proto ho raději sypu na trávu, záhony by tolik nepojaly. Stromům trochu popela taky přihodím, ale mám pocit že jim pak prospívá spíš to mulčování, zvlášť v letních vedrech.

Na podzim když se myši začínají stahovat do zimních nor je potřeba zbytek mulče odhrábnout, samozřejmě.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

25.6.2025 09:06
Jasně, souhlas, když vyhoří 100 ha, je to perfektní biotop. Když ale vyhoří 100 km2, je to na kriminál.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

25.6.2025 09:12 Reaguje na Slavomil Vinkler
Chce to hospodářské lesy nevypalovat, stepi a přírodní biotopy opatrně řízený požár s hasiči.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

25.6.2025 09:34 Reaguje na Slavomil Vinkler
Před mnoha lety někdo podpálil rákosiny u rybníku Nesyt. Asi úmyslně, protože v zimě a na sněhu. Hasiči hasili. Známý ornitolog si ale požár pochvaloval. Prý by pravidelné, a samozřejmě řízené, vypalování bylo účelné. Stonky suchého rákosu vydrží řadu let a porost se tak zahustí, že jím ptáci nemohou projít. Když už se teď rákos nevysekává pro jiné účely.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

25.6.2025 09:36 Reaguje na Jaroslav Pokorný
Jo, před mnoha lety jsem se dočetl, že v Rumunsku zkoušeli rákos zpracovávat na celulosu a také briket na topení. Co by asi v současnosti musel nějaký podnikatel splnit, kdyby chtěl takové brikety vyrábět?
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

25.6.2025 13:00 Reaguje na Jaroslav Pokorný
Brikety zo slamy, sena alebo aj trstiny (Rákosu) obsahujú veľa chlóru aj fluoru. Dym z nich zničí komín, ani Kominárska nerez tomu neodolá.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

25.6.2025 14:43 Reaguje na Slavomil Vinkler
Stalin říkal: Smrt jedince je tragédie. Smrt miliónů je statistika....
Odpovědět
HH

Honza Honza

25.6.2025 13:19
Tyto úvahy lze opět zobecnit: návrat k přírodě, k přírodě blízkému postupu je také návrat k přírodním katastrofám, požárům, škůdcům- kůrovci, ale i lokálním disturbancím, kt. dříve především zajišťovaly býložravci. Bohužel tyto události v našich nestandardních podmínkách jsou rovněž extrémní, požáry v NP, kde je velké množství dřeva po kůrovcové kalamitě jsou nebezpečné, rozsah škod v monokulturách je nadměrný, vlci loví ovce a znemožňují diverzifikaci luk, bobří hráz se protrhne a zaplaví vesnici. Býložravci nemají predátory, je nutno je omezovat a jsou pro člověka nebezpečnější než vlci a medvědi, v lesích znemožňují jejich obnovu a brání přechodu na smíšený les. Viz rovněž příspěvek p. Zvářala.
Nakonec se zjistí, že nejpřírodnější = nejbližší (současné, kulturní) přírodě je hospodářská činnost člověka, která ale také musí být zpřírodněna = přírodě bližší postupy , nikoli uválcovaná přehnojená krajina plná jedů, po rozorání podléhající erozi, nikoli monokulturní les, po 100 letech kompletně vykácený s rozsáhlou holinou, ale ani nikoli bezzásahový monokulturní přehuštěný NP vlivem nepřírodní neomezené sukcese. Zde je vidět, jak přiroda může škodit sama sobě a dobro přechází ve zlo.
Odpovědět
MK

Michal Krátký

25.6.2025 22:39
Shořel kus borové monokultury. Pro lesníka noční můra, pro přírodu jednoznačný přínos. Není moc o čem diskutovat, fakta jsou známá. Teď musí hmyzáci počkat na další požár, který v současném suchém klimatu zase jednou přijde. Ale třeba společnost (lesáci) dostane rozum a začne se řízeně vypalovat. Ta možnost použití preventivních požáru je již blízko
Odpovědět
va

vaber

26.6.2025 07:59 Reaguje na Michal Krátký
Zapal si barák i s celou rodinou,přijdou po tobě další lidé a nejspíš se genetický kod lidí, když svůj nepředáš na potomky, zlepší.
Takový požár, jednoznačný přínos, fakta jsou známa.
Odpovědět
MK

Michal Krátký

26.6.2025 19:02 Reaguje na vaber
Že jsi tak nevzdělaný je tvoje chyba, ale to se dá alespoň částečně napravit v každém věku. Číst umíš, tak studuj, zdrojů je k dispozici dost
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

26.6.2025 19:26 Reaguje na Michal Krátký
Jako třeba dopis 70 vědců, který po týdnu "záhadně" zmizel...
Odpovědět
va

vaber

27.6.2025 08:19 Reaguje na Michal Krátký
Číst a opakovat umí každý, to je trochu rozdíl od inteligence,kterou by se měl vyznačovat člověk.
Když pro přírodu je požár užitečný ,platí to i pro člověka i požár v člověčí řísi je užitečný, člověk je naprostou součástí přírody i když někdo si myslí že ne.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

26.6.2025 09:27 Reaguje na Michal Krátký
Když čtu váš příspěvek, tak u požárů lesů začínám pochybovat o náhodě a nebo něčí nedbalosti. Idiotů vychvalujících požáry je
dost a najdou se mezi nimi i ti žháři. Nemají ale odvahu s k tomu přiznat a nést zodpovědnost. Jsou to škůdci cizí práce, ale sami sobě si svůj les nezapálí. Nic vám nebrání koupit si ten podle
vás pro přírodu bezcenný monokulturní les a podpálit ho. Dnes je
totiž ´módní nařizovat jiným, ať svůj majetek ničí, protože oni
žádnou újmu mít nebudou. Zapalte si les, zasejte pole trávou,
nebo nechte zarůst nálety, přeměňte louku, či pole na bažinu,
ať se máme čím kochat. Dobře vám to napsal pan Vaber! Zapalte
si svůj dům a nahraďte ho přírodou podle svého gusta! Máte asi
ale kulové a jen jiným závidíte výsledky jejich práce, protože
člověk vážicí si práce, ať cizí, tak i vlastní , chce její
výsledky náležitě zužitkovat a nikoliv pouze zmařit. Je to
případ NEMAJETNÝCH LÍNÝCH EKOLOGISTŮ, co si neváží cizí
práce, nadšeně prosazují nevyužití dřevní hmoty a chtějí ať
v lese ztrouchniví a nebo shoří. Být to ale jejich a pracně
vlastnoručně vytvořené, tak by asi uvažovali a konali jinak.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist