Vědci: Požár lesa na Moravské Sahaře měl pozitivní dopad na obnovu biodiverzity

"V našem výzkumu jsme například porovnávali ponechání ploch bez zásahu s intenzivní přípravou půdy pro výsadbu borovice lesní. Výsledky ukázaly, že požár může vytvářet cenné otevřené biotopy, které podporují výskyt vzácných a suchomilných druhů brouků, zejména pískomilných. Naopak intenzivní obnovní zásahy, jako je brázdová příprava stanoviště, vedly ke zjednodušení prostředí a poklesu druhové rozmanitosti," uvedl za vědce Dominik Stočes.
Řízené vypalování mimo vegetační sezonu by tak podle vědců mohlo být vhodným nástrojem péče o biodiverzitu v otevřených písčitých lesích. Pískomilné druhy obvykle špatně kolonizují zalesněná stanoviště, což zvyšuje jejich zranitelnost. Patří mezi ně například střevlíkovití, kteří zahrnují nejen střevlíky, ale i další ekologicky významné rody.
"Mnohé z nich jsou silně vázané na nezarostlé písky, narušené plochy nebo stepi, a v současnosti ubývají v důsledku sukcese a lesnického zahušťování. Jejich výskyt je často lokálně omezený, některé druhy jsou uvedeny na červených seznamech ohrožených druhů," přiblížil Stočes.
Moravská Sahara se nachází v okolí Bzence, jde o unikátní písečnou krajinu s hlubokými vrstvami písků. Dříve byla mozaikou otevřených stepních stanovišť a borových lesů, ale od 19. století byla masivně zalesněna borovicí lesní za účelem stabilizace dun.
Požár mezi Bzencem, Strážnicí a Ratíškovicemi vypukl 24. května 2012 odpoledne, jeho likvidace trvala pět dní, další týden pak hasiči dohlíželi na požářiště. Škoda na lesních porostech dosáhla 27 milionů korun, muselo být vytěženo 24.000 krychlových metrů dřeva. Příčinu požáru se nepodařilo zjistit.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (28)

Karel Zvářal
25.6.2025 07:10Břetislav Machaček
25.6.2025 08:59 Reaguje na Karel Zvářalzda tuto pohromu vyváží po 13 letech výskyt několika brouků, kteří
nespadli z nebe a asi žili v blízkém okolí. Pokud potřebují místo
zalesněné krajiny obnažené písky, tak to se kdysi dělo díky těžbě
písků a rygolování při výsadbách po plošné těžbě. Pro strojní
výsadbu se praktikovalo obnažení plochy shrnutím pařezů technikou
do hrázek a na obnažený písek se sázelo. Dělo se tak ostrůvkovitě
a v době mimo množení ptáků a zvířat. Opěvovat požáry se stalo
nyní módou těch, kteří v nich hledají další ze způsobů přeměny
hospodářských lesů na bezzásahové "pralesy". Zaklínadlem se nyní
stala biodiverzita jako mantra ochrany přírody bez které tu asi
už nic nežilo a po jejím obnovení ti tvorové a rostliny spadly
z nebe. Otázkou je, zda ty tvory před tím hledali a nehledají je
účelově právě až nyní. Naši předci požáry lesů neopěvovali a
snažili se jim předcházet a dnes k tomu doslova vědci navádějí
fandy biodiverzity a tak se nedivím ani tomu požáru v NP ČŠ.
Vykonavatel tak bývá pouze nástrojem přání pravých viníků, kteří
požár považují za přínos pro přírodu. Podle mne je to totálně zvrácená idea chválit požáry lesů jako něco přínosného.

Karel Zvářal
25.6.2025 09:24 Reaguje na Břetislav MachačekS hladinou na nádržích se nesmí hnout ani o cenťák, ale vědci záplavy podporují/doporučují. Vyjeté koleje ve vojenských újezdech ochranáři oslavují, v lesích (ČR) pokutují. Rangeři kontrolují, zda turisti neporušují zákaz rozdělávání ohňů, ale vědci požáry velebí. "Predátor SI kořist nevyhubí", ale na přemnoženou ikonu se nikdo nesmí ani křivě podívat...
Vítejte v zeleném Narubystánu!
Jaroslav Pokorný
25.6.2025 09:28 Reaguje na Břetislav MachačekNo, v přírodním prostředí, jako je třebas Yellowstone, nebo třebas NP Šumava či TANAP, je takový požár, orkán, nebo i "brouček" či "motýlek", přírodním fenoménem který obnovuje krajinu. Odstraní vzrostlý les,mnohdy jednodruhový a stejnověký, v němž může žít málo druhů jak rostlin tak i živočichů a umožňuje rozvoj těch potlačených. V návaznosti na rostliny se objevuje hmyz, ptáci, zvěř, predátoři.
Břetislav Machaček
27.6.2025 09:39 Reaguje na Jaroslav Pokornýpožár hospodářského lesa, který přispívá (LČR) do
státního rozpočtu miliardy, které končí i v těch
NP a jinde při údajné ochraně přírody. To mohou
klidně dělníci podpálit továrnu a žádat, aby jim
stát platil ušlou mzdu do doby, než obnoví továrna
výrobu. Jste schopen pochopit, že na každý špás
se musí vydělat a nebo zadlužit? Peníze možná vám
padají shůry, ale převážná většina je vydělává v
potu tváře i s tou pilou v lese, který necháte
klidně shořet, protože vás, jak si myslíte les neživí! On živí díky přerozdělení zisků i vědce
placené státem, kteří si přejí jeho požár bez
užitku a zisku na jejich platy. Idiocie Zelených
je do očí bijící a proto je už volí pouze hrstka
jejich stejně hloupých příznivců. Chovat se ale
moudře, tak by na tom byli o mnoho lépe.
Michal Ukropec
25.6.2025 14:41 Reaguje na Karel Zvářalvaber
25.6.2025 08:39V naší vísce lidé porazili velký strom, usychající jasan. Kmeny a silné větve vzali na topení a slabé spálii. Bylo z toho dost dřevěného popela. Vzal jsem popel a nasypal pod jeden můj ovocný strom, pro zkoušku. Půda pod stromem, díky popelu, vysychá mnohem intenzivněji a roste na ní minimum rostlin, díky suchu a možná i díky popelu. Žádný zázračný vliv popela na faunu ani floru nepozoruji, spíš naopak.
Břetislav Machaček
25.6.2025 09:08 Reaguje na vaberzapravený do půdy je prospěšný. Navíc půda a půda je rozdíl a co
je pro jeden typ půdy přínosem, tak je pro druhý zkáza. Jinak se
obávám, že opěvování požárů povzbudí idioty, kteří je založí, aby podle "vědců" přírodě pomohli. Považuji vychvalování lesních požárů za nabádání k trestnému činu spáchaného nadšenci pro biodiverzitu, kteří nemají ty zábrany jako "vědci" samotní.
Jaroslav Pokorný
25.6.2025 09:30 Reaguje na Břetislav Machaček
Karel Zvářal
25.6.2025 09:37 Reaguje na Jaroslav PokornýJe-li to pro les tak úžasný přínos, ať hasičům nakážou povoleně spálit při cvičení 1-2 ha lesa. Další rok zase někde jinde. Obětovat 165 ha... nezlobte se na mě, ale (viz výše).
Slavomil Vinkler
25.6.2025 10:09 Reaguje na Karel Zvářal
Karel Zvářal
25.6.2025 10:31 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
25.6.2025 09:09 Reaguje na vaberAnežka M
27.6.2025 12:22 Reaguje na vaberPopel je alkalický, nesmí se to s ním přehnat. lze přehnojit i draslem a vápníkem. proto ho raději sypu na trávu, záhony by tolik nepojaly. Stromům trochu popela taky přihodím, ale mám pocit že jim pak prospívá spíš to mulčování, zvlášť v letních vedrech.
Na podzim když se myši začínají stahovat do zimních nor je potřeba zbytek mulče odhrábnout, samozřejmě.
Slavomil Vinkler
25.6.2025 09:06Slavomil Vinkler
25.6.2025 09:12 Reaguje na Slavomil VinklerJaroslav Pokorný
25.6.2025 09:34 Reaguje na Slavomil VinklerJaroslav Pokorný
25.6.2025 09:36 Reaguje na Jaroslav PokornýVladimir Mertan
25.6.2025 13:00 Reaguje na Jaroslav PokornýMichal Ukropec
25.6.2025 14:43 Reaguje na Slavomil VinklerHonza Honza
25.6.2025 13:19Nakonec se zjistí, že nejpřírodnější = nejbližší (současné, kulturní) přírodě je hospodářská činnost člověka, která ale také musí být zpřírodněna = přírodě bližší postupy , nikoli uválcovaná přehnojená krajina plná jedů, po rozorání podléhající erozi, nikoli monokulturní les, po 100 letech kompletně vykácený s rozsáhlou holinou, ale ani nikoli bezzásahový monokulturní přehuštěný NP vlivem nepřírodní neomezené sukcese. Zde je vidět, jak přiroda může škodit sama sobě a dobro přechází ve zlo.
Michal Krátký
25.6.2025 22:39vaber
26.6.2025 07:59 Reaguje na Michal KrátkýTakový požár, jednoznačný přínos, fakta jsou známa.
Michal Krátký
26.6.2025 19:02 Reaguje na vaber
Karel Zvářal
26.6.2025 19:26 Reaguje na Michal Krátkývaber
27.6.2025 08:19 Reaguje na Michal KrátkýKdyž pro přírodu je požár užitečný ,platí to i pro člověka i požár v člověčí řísi je užitečný, člověk je naprostou součástí přírody i když někdo si myslí že ne.
Břetislav Machaček
26.6.2025 09:27 Reaguje na Michal Krátkýdost a najdou se mezi nimi i ti žháři. Nemají ale odvahu s k tomu přiznat a nést zodpovědnost. Jsou to škůdci cizí práce, ale sami sobě si svůj les nezapálí. Nic vám nebrání koupit si ten podle
vás pro přírodu bezcenný monokulturní les a podpálit ho. Dnes je
totiž ´módní nařizovat jiným, ať svůj majetek ničí, protože oni
žádnou újmu mít nebudou. Zapalte si les, zasejte pole trávou,
nebo nechte zarůst nálety, přeměňte louku, či pole na bažinu,
ať se máme čím kochat. Dobře vám to napsal pan Vaber! Zapalte
si svůj dům a nahraďte ho přírodou podle svého gusta! Máte asi
ale kulové a jen jiným závidíte výsledky jejich práce, protože
člověk vážicí si práce, ať cizí, tak i vlastní , chce její
výsledky náležitě zužitkovat a nikoliv pouze zmařit. Je to
případ NEMAJETNÝCH LÍNÝCH EKOLOGISTŮ, co si neváží cizí
práce, nadšeně prosazují nevyužití dřevní hmoty a chtějí ať
v lese ztrouchniví a nebo shoří. Být to ale jejich a pracně
vlastnoručně vytvořené, tak by asi uvažovali a konali jinak.