https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/vedci-pstruzi-by-se-meli-vysazovat-promyslene-a-mene
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vědci: Pstruzi by se měli vysazovat promyšleně a méně

7.5.2020 00:20 (ČTK)
/ Ilustrační foto
/ Ilustrační foto
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Podle výsledků výzkumu pstruhů obecných potočních v Krkonošském národním parku tvořili zástupci divokých populací pouze třetinu zkoumaných pstruhů. Vědci z Ústavu biologie obratlovců apelují, aby se pstruzi uměle vysazovali promyšleně a méně, v některých lokalitách vůbec. Akademie věd (AV) to uvedla ve včerejší tiskové zprávě.
 

Výzkum se uskutečnil v letech 2018 a 2019 na dvanácti lokalitách. Cílem bylo najít původní populace pstruhů. Vědci ryby odlovili a odebrali jim genetické vzorky, které následně podrobili molekulární analýze.

"Zjistili jsme, že pouze čtyři z dvanácti populací pstruhů mezi sebou vykazují genetickou odlišnost," uvedl Pavel Jurajda, vedoucí pracoviště ekologie ryb. Původní druhy se vyskytovaly ve vyšších nadmořských výškách, méně ovlivněných člověkem. Podle vědců je nutné tato místa chránit. Konkrétně podle Jurajdy jde o Klínový potok, Jizerku, Úpu v Obřím dole a Jelení potok.

Pstruh obecný potoční patří mezi nejvyhledávanější druhy u sportovních rybářů. Ve snaze o vyšší úlovek jsou do volných vod doplňkově vysazováni pstruzi z líhní. Řada populací je tak namíchaná, což má dopad na výskyt původních divokých pstruhů. Jurajda řekl, že do míst, kde byly prokázány divoké populace, by se pstruzi neměli dosazovat.

"Ve většině České republiky je to jedno, tam už jsou pstruzi namíchání. Ale v oblastech s původními druhy by se pstruzi jednak neměli uměle dosazovat a neměly by se tam dělat například ani rybí přechody," řekl. Dodal, že tyto populace jsou samoudržitelné a jejich genetický materiál velmi cenný.

"Aktivity spojené s vysazováním nových násad a volba zdrojové populace by měly být důkladně promyšleny a aplikovány pouze v případech, kdyby došlo k silnému poklesu početnosti divoké populace", řekl Jurajda. Podle něj už je v Česku také jen pár lokalit, kde se vysazují ryby pocházející z daného místa. "Možná v Beskydech či v Jeseníkách je pár takových lokalit, kde jedou jen jednu linii," dodal.

Vědci z Ústavu biologie obratlovců AV na výzkumu spolupracovali s Českým rybářským svazem a Správou Krkonošského národního parku.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (18)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jaroslav Štemberk

7.5.2020 01:03
Doufám, že se tu objeví i Honza Knap, který se touto problematikou zabývá dlouhodobě, a doplní podrobnosti i širší souvislosti. Taxonomicky tady nejde o druhy, ba ani poddruhy pstruha, ale o regionální populace. Jiným problémem je, že se v zájmu dasažení vyššího výlovku z pstruhových revírů do nich masivně vysazují i vyšlechtěně akvakulturní formy salmonidů, a to jak pstruha potočního, tak pstruha duhového a sivena amerického. Vysazování akvakulturního pstruha potočního považuji za ještě zcestnější než vysazování nepůvodních druhů.
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

7.5.2020 16:22 Reaguje na Jaroslav Štemberk
Ahoj,celý ten článek je pomíchaný.Pro podrobnosti doporučuji články v květnovém rybářství a to Unikátní populace pstruha obecného v Krkonoších od Ing. Pavla Jurajdy,Ph.D a Perspektivy rybářského hospodaření v pstruhových vodách (2) od Prof.Ing.Tomáše Randáka Ph.D-doporučuji i další články od stejného autora v březnovém a dubnovém čísle. Sám na toto téma připravuji článek do Ekolistů s pracovním názvem-Přežijí rok 2030? Petrův Zdar
Odpovědět
D

Daniel Křenek

7.5.2020 12:42
Vysazování čehokoliv do zdevastovaných toků je jen plýtvání časem a prostředky a přesto se to ve velkém děje. Většina našich toků je na tom tak, že mají silně nevyrovnaný průtokový, teplotní a chemický režim, chybí v nich mrtvé dřevo, členitost koryta, jsou mnohdy tvrdě zregulované, tečou do nich obrovská množství sedimentů z lesů nebo polí, pesticidů, solí z komunikací, nejrůznějších úkapů všeho druhu hlavně z cest, nedostatečně čištěných odpadních vod včetně hormonálních látek, léčiv a dalšího bordelu, který se uvolňuje z černých skládek, jichž jsou kolem potoků a řek tisíce, plus do toho další vody z nejrůznějších povrchů a výrob, další je spad nejrůznějšího svinstva z atmosféry, do toho ještě povodně a sucha. Pokud druhy obývající vodní prostředí nebudou mít prostředí v němž budou mít úkryt, dostatek potravy, míst k rozmnožování a příznivý hydrologický, chemický a teplotní režim vod, tak můžeme vysazovat stále dokola a bude to k ničemu. Stále platí, že pokud má druh dobré prostředí, tak bude mít stabilní a početnou populaci, a pokud prostředí mít nebude tak tam prostě nebude a můžeme vysazovat, vysazovat a vysazovat. Je to jen pěstování rýže na poušti.
Odpovědět
mr

7.5.2020 19:00 Reaguje na Daniel Křenek
Nemáte vůbec ani kouska pravdy. To, co jste jmenoval, rybám vůbec nevadí, jelikož si na to už dávno zvykly. Prakticky všechny druhy. Prý. Nejvíce ohrožují ryby kormoráni a vydry. A taky se zapomíná na ledňáčka, který je prevít největší. Prý. Tak mi to vysvělilo dost velké množství rybářů, s nimiž jsem se kdy dal u vody do řeči. Dokonce mi jeden známý kdysi i potvrdil, že svého největšího životního pstruha potočního ulovil pod výtokem z cukrovaru ještě v 80. let., když jela naplno kampaň. Z mé zkušenosti ale je, že se u nás v říčce objevili tloušti, až když ten cukrovar v 90. let. zrušili. Tak kde je pravda???
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

7.5.2020 20:27 Reaguje na
S tím ledňáčkem je to to taková kravina, že nechápu, jak někdo toto dokáže vůbec reprodukovat. Ten ptáček váží cca 50 g, hojnější volavka 30x více, z čehož plyne i spotřeba rybí osádky. Ale pánové znalci zapomínají na rybí predátory, mezi něž patří i zmíněný tloušť, když pominu vysazované sumce, candáty a pstruhy. Za další: ve vysychajících korytech řek se potravy příliš nevyskytuje, ryby samotné jsou snáze ulovitelné všemi druhy predátorů, včetně rybích, na které se rádo zapomíná.
Odpovědět
RT

Richard Toman

8.5.2020 10:34 Reaguje na Karel Zvářal
No, s tim lednackem to berte s rezervou. On si pan "mr" rad vymysli a pribarvuje. To jeho " dost velke mnozstvi rybaru....", je jen aby hanil, pritom o praktickych strankach nevi nic.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

8.5.2020 11:26 Reaguje na Karel Zvářal
Srovnáváte nesrovnatelné. Ledňáček je obyvatel malých potoků, kde je úživnost jedné potoční tůňky třeba jenom 5 pstroužků o velikosti okolo 5 centimetrů nebo jednoho pstruha o velikosti 20 centimetrů a 1 - 2 vranek. A ledňáček sice váží málo(opravdu váží 50 gramů? mně to připadá příliš moc), ale v době hnízdění potřebuje pro krmení mláďat denně určitě tolik ryb, co je cca dvojnásobek své váhy nebo ještě víc. Takže malý podhorský potok dokáže ledňáček slušně vylovit.
Jinak co se týká tloušťů, právě proto vystupují pstruzi potoční při tření proti proudu až do malých potůčků, kde tloušti obvykle nejsou.
Volavka je obyvatel středních a velkých řek a rybníků, spotřebuje sice mnohem víc než ledňáček, ale zase v jejím biotopu je násobně víc ryb.
Odpovědět
RT

Richard Toman

8.5.2020 12:08 Reaguje na Radim Polášek
Je treba taky dodat, ze vetsina techto potucku jsou chovne, v dnesni dobe casto uz diky suchu v podstate neexistujici, a problemy s nimi zajima spis hospodare nez vetsinovou clenskou zakladnu, takze pochybuju ze panu "mr" dost velke mnozstvi rybaru vysvetlilo sve problemy s lednackem. Je to lidovy pohadkar a vypravec.
Odpovědět
mr

8.5.2020 14:18 Reaguje na Richard Toman
Pane demagogu, vy jste ten pravý, abyste nám tu tvrdil, co zrovna zajímá obyčejné rybáře. Spíše byste měl brzdit s tou demagogickou obhajobou těch zelenokloboučnických gaunerů s flintama, jež nám tu ve velkém likvidují všechno, o čem se oni sami rozhodli, že v naší přírodě nebude existovat. Je naprosto jasné, že se drtivá většina těchto zelenokloboučnických podrazů nikdy v krajině nenajde a u těch mála nalezených př. se pachatel asi neodhalí, když už se teda policie rozhoupá k jakočinu. Takže toto je leda pověstný vrchol ledovce. A hlavně si přečtěte tu diskusi, abyste věděl, jestli si za svoji pověst náhodou nemohou sami: https://www.novinky.cz/domaci/clanek/postreleny-rys-olda-neprezil-ochranci-podavaji-trestni-oznameni-40323382

Co se týče ledňáčka, tak ten tu byl už před rybáři a žádný druh nevyhubil. Uvedl jsem to jako př. z praxe, abyste věděli, že i mezi těmi Petry je velké procento tro.lů.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

8.5.2020 13:05 Reaguje na Radim Polášek
Pane Polášku, až najdete hnízdo ledńáčka u horského potůčku (který jde překročit), napište mi, přijedu se na tu raritu podívat!! Ledňáček potřebuje k vyhrabání hnízdní nory svislý břeh, který se nachází až ve střední a spodní části pstruhového pásma, ale žije i níže.

Tyto horské potůčky prochází čáp černý, který má spotřebu rovněž řádově jinde oproti ledňáčkovi. Starší pstruzi, kteří obývají tůně, rovněž se živí menšími rybkami, vlastní druh nevyjímaje.

Proto souhlasím s obsahem článku, že pstruzi by se měli vysazovat uvážlivě, potažmo méně - i kvůli úživnosti. A těžko dosáhnete toho, aby šli pstroužci do toho samého potůčku, odkud pochází. Postačí, když to bude genetika v rámci řeky.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

8.5.2020 16:19 Reaguje na Karel Zvářal
Je fakt, že jsem se s tím ledňáčkem nechal trochu unést. Ovšem že by v horském potůčku, který teče terénem s prudkými svahy, nebyly žádné svislé hřehy je poněkud dost blbost. Fakt je, že tam by se ledňáčkovi dost často blbě hrabalo, protože většinou tam je jíl a kamení. Ale zase svislé břehy tvořené z dříve naplaveného písku, kde by se zase ta nora hrabala snadno, jsou obvykle až na dolních tocích řek a tam už je lednáčků málo.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

8.5.2020 18:42 Reaguje na Radim Polášek
Ledňáček je poměrně rovnoměrně rozmístěn po celé délce toku říčky a řeky, nikoliv však potůčku. I na dolním toku jsou mělčiny, kde se letošní rybky shromažďují a tam má ledňáček o dva až tři řády více příležitostí k lovu, než někde v čůrku pod horou. Tam zavítá z neznalosti či zvědavosti někdy v mimohnízdní době.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

8.5.2020 12:01 Reaguje na
Ono to je spíš naopak.
Pstruzi podle mých znalostí fungují tak, že na tření vystupují do drobných potůčků do nejvyšších míst pstruhového pásma. Tam kladou jikry a tam vyrůstá potěr, kromě vranky tam žádní rybí predátoři nejsou. Postupně jak rostou, tak sestupují dolů, protože se zvětšující velikostí potřebují stále větší a větší hloubku. Když sestoupí dolů na úroveň, kde už se vyskytují další rybí konkurenti, jako třeba střevle potoční nebo predátoři, jako jelec tloušť, tak už jsou tak velcí, že tam dokáží vydržet. Největší staří jedinci, tak 30 - 40 centimetrů pak žijí tam, kde už jsou tůně s hloubkami půl metru, metr i víc. Takže velké podhorské potoky a menší řeky.
Jenže regulace potoků ničí původní hluboké tůně a odvodňování pramenišť a meliorace způsobuje v období sucha rychlejší snižování průtoků potoků, tudíž ty nejvyšší potůčky pstruhového pásma se stávají pro pstruhy dlouhodobě neobyvatelné. Pstruzi buď nezaregistrují změnu, v nejvyšších partiích svého pstruhového pásma se vylíhnou, ale v následujícím suchém létě většina populace uhyne nebo pstruzi zaregistrují změnu, vytřou se níž, ale tím se pstruží násada ocitne v dosahu předátorů, třeba jelce tlouště a většina násady je sežrána.
Výsledek je tedy ten, že je výrazně snížena životaschopnost populace pstruha potočního snížením rozmnožovací kapacity či jak se to nazývá.
Odpovědět
dm

david matoušek

8.5.2020 14:40 Reaguje na
Jestli ti tlousti tam spíš nezbyli jako jediní. Jinak to že se trofejní pstruzi chytali v tom největším bordelu není nic neobvyklého. Jako student jsem chyt dva půlmetrové potocaky na Svitavě, v průmyslové zóně přímo ve středu Brna. Dnes je voda i jinde viditelne cistejsi, ale pstruh, lipan mizí, zůstávají jen tloušti, ti zatím vydrží vše. Ale i oni jsou někde celoročně hájení např.na Jihlavě, páč se nedostává generačních ryb. A to už je spíš důsledek fanatické ochrany některých predátorů, ač tito samozřejmě nejsou prvotní příčinou současného stavu na tocích.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

8.5.2020 16:13 Reaguje na david matoušek
Já zas viděl tak 40 centimetrové potočáky někdy kolem roku 1973, kdy u nás vyschla řeka až na jednotlivé tůně se stojatou vodou, které lidi promptně odrybnili.
Odpovědět
mr

8.5.2020 21:34 Reaguje na david matoušek
Ne, v tom úseku, jež mám na mysli, jsem celých snad 30 let neviděl nikdy žádnou rybu. Ukázaly se až po revoluci s koncem toho cukrovaru. A ten byl proti proudu asi dalších 10 km. A tam ten Franta pravidelně jezdíval s prutem. To byl jeho skutečný život. Mnoho let po revoluci u nás těch tloušťů neustále přibývalo a pod mostkem byly až neuvěřitelně velcí jedinci - snad až kolem 40 cm, ale v posledních asi 5-i letech, jich zase ubylo a jsou spíše menší, max asi do 25 cm. Taky zase zmizely každoročně kvákající porevoluční žáby. Párkrát jsem totiž osobně viděl nějaké bubliny, dokonce prý cosi řešila i policie. Ale zdroj novodobého znečištění asi nikdo oficielně nezná. Za socíku v 80. let. to byla u nás mrtvá říčka, ožila po revoluci a nyní je tam zase problémek.
Odpovědět
dm

david matoušek

8.5.2020 21:54 Reaguje na
No tak u nás taky zmizely žáby, ale zase za bílého dne muzem s vnukem pozorovat na náplavce uprostřed mesta vydru i s mladýma. Prostě záhady přírody.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

8.5.2020 11:34
Pstruh je opravdu problém. Populace pstruhů v jednotlivých potocích jsou od sebe dokonale odděleny, přes střední nebo velkou řeku se obvykle nedostanou a přírodní přenos mezi povodími, například živou rybou ulovenou v jednom povodí a živou přenesou nějakým létajícím rybím predátorem do druhého toku funguje u rybí populace v středním nebo dolním toku řeky nebo v rybnících, u pstruhů ne.
Ty ryby se tak v jednotlivých povodích vyvíjejí samostatně mnoho tisícovek let a za tuto dobu se geneticky rozrůznily.
Vysazováním pstruhů odjinut se tak genetická diverzita zploštuje, původní originální linie mizí.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist