Do Stříbrného rybníku v Hradci Králové vypustili další candáty. Pomůžou proti sinicím

Díky za článek. Další důkaz, že fostáty v nádrži nejsou z ČOV a splaškové vody , nýbrž ze splachů z polí . To je tak , když se podporuje pěstování energetických plodin na ekologická biopaliva. Ekologismu zdar a přírodě zmar!

No od kdy je tam kemp? Od kdy je tam to sídliště? A od kdy je tam vybudovaná kanalizace do čističky?

Píše se, že rybník je napájen jen dešťovou vodou. Do lokality již zavedli inženýrské sítě. Nepíše se jaké.

A co takhle řádně odbahněný rybník, hned na začátku a potom teprve i dravé ryby, no !

Na co? Dravci a šelmy jsou laciným řešením na všechno! Oni sami musí přijít na to, že přidáním candátů fosforu neubude.

Nebesáky mají jeden zásadní problém v tom, že reagují na výpadek srážek
podstatně dříve, než jiné druhy nádrží. Pokud tam klesá v létě hladina až
o metr, tak tam taky stoupá i teplota vody a klesá obsah kyslíku ve vodě.
Candát je velmi náročná na kyslík a hyne při jeho poklesu podstatně dříve,
než ta jeho potrava. Pokud si někdo myslí, že sníží množství živin ve
vodě tím, že je přeskupí z drobotiny do candátů , ty bude hájit a nechat
umírat a hnít ve vodě, tak je na omylu. Snižovat živiny lze pomocí ryb
pouze tak, že je budu odlovovat a mladé budou v sobě ty živiny hromadit.
Mimochodem zvyšováním rekreační činnosti taky vzrůstá vnos živin do vody.
Při koupání určitě 90% koupajících přímo močí do vody a to je sakra
dávka fosforu a jiných živin! Pak do vody vnášejí tuky a jinou chemii
nejen z kůže a plavek, ale hlavně z opalovacích olejů a krémů. Mnohdy je
to v sezóně poznat doslova mastnými povlaky na předmětech kolem břehů.
To vysazení dravců sice dočasně kvalitu vody zlepší, ale z dlouhodobého
hlediska nikoliv. Bez odbahnění, nátoku k ředění a odtoku přepadem je
to polovičaté dočasné řešení. Při výpadku drobotiny naopak ale hrozí
přemnožení například komárů, protože jejich larvy nebude mít kdo v
rybníce konzumovat. Bez plůdku drobotiny budou dravci odkázáni pouze
zestárnout bez dalšího úspěšného namnožení a nastane v něm takzvaná
generační nerovnoměrnost. V každé uzavřené moudře obhospodařované
vodní lokalitě se dbá na vyrovnaný poměr druhů ryb i jejich věkovou
strukturu. Dnes se to hodně narušuje způsobem lovu chyť a pusť, kdy
se preferují přestárlé kusy na úkor mladších ročníků a hynutím těch
stařešinů s jejich následným rozkladem zpět na živiny, kterých se vody zbavovaly s masem ulovených ryb. V takových revírech se tak živiny
pouze stále hromadí a klesá i kvalita vody, protože k lovu se tam
používají tuny nejen nástrah, ale hlavně návnad, aby z ryb byli čuníci
se šupinami. Ti kapři a jiné ryby z takových revírů by se v řece ani
neudrželi kvůli stavbě těla a hmotnosti v proudu a jsou to přírodě
vzdálení tvorové pro potěchu bláznů toužících pouze po rekordech.