https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/vedci-riziko-klistovych-infekci-souvisi-s-premnozenim-hrabosu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vědci: Riziko klíšťových infekcí souvisí s přemnožením hrabošů

26.6.2019 00:53 | OLOMOUC (ČTK)
Zvýšené riziko nebezpečných infekčních nemocí přenášených klíšťaty souvisí podle vědců s přemnožením hrabošů. / Ilustrační foto
Zvýšené riziko nebezpečných infekčních nemocí přenášených klíšťaty souvisí podle vědců s přemnožením hrabošů. / Ilustrační foto
Zvýšené riziko nebezpečných infekčních nemocí přenášených klíšťaty souvisí podle vědců s přemnožením hrabošů. Pomocí dat o početnosti drobných hlodavců lze podle nich předpovědět v Evropě s ročním předstihem riziko nakažení lymskou boreliózou a klíšťovou encefalitidou a v dotčených lokalitách včas před tímto rizikem varovat obyvatelstvo. Vyplývá to z objevu týmu vědců z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého a brněnské fakulty veterinární hygieny a ekologie, informovali dnes zástupci olomoucké univerzity.
 

Vědci v tříletém výzkumu prokázali spojitost mezi intenzitou výskytu těchto nebezpečných infekčních nemocí a přemnoženými hraboši. Hlodavci jsou totiž hlavními hostiteli larev i nymf klíšťat, která poté napadají větší savce včetně člověka. "V práci ukazujeme, že roky zvýšeného rizika nakažení lymskou boreliózou a klíšťovou encefalitidou lze jednoduše předpovídat pomocí početnosti hraboše polního z minulého roku. S pomocí dat o početnostech hraboše polního v České republice jsme úspěšně předpověděli výskyty chorob nejen v Česku, ale také v Německu, Rakousku a Slovinsku," uvedl vedoucí katedry ekologie a životního prostředí olomoucké přírodovědecké fakulty Emil Tkadlec.

Vědci sledovali početnost hraboše polního, který je pravidelně ve dvou až čtyřletých intervalech přemnožený. Například letos se hraboši přemnožili na Moravě. "Metodou analýzy časových řad jsme prokázali, že kolísání výskytu obou klíšťových nemocí je silně závislé na cyklickém kolísání početnosti hraboše polního. Předpověď se ještě vylepšila přidáním klimatických vlivů," doplnil Tomáš Václavík z katedry ekologie a životního prostředí.

Podle odborníků vysoká početnost hraboše polního i jiných hlodavců má za následek lepší přežívání larev klíšťat a v následujícím roce i vyšší počet jejich infekčních nymf. Modely postavené na souvislosti mezi populacemi hrabošů a klíšťat, které předpovídají riziko nakažení lymskou boreliózou a klíšťovou encefalitidou, jsou přitom podle nich jednoduché. Potřebná data lze snadno získat z veřejných databází. "Tento model proto může být okamžitě aplikován. Tím se otevírá možnost obecné předpovědi rizika nakažení i dalšími klíšťovými chorobami, které mají závažné dopady na zdraví lidí i zvířat," podotkl Pavel Široký z brněnské veterinární univerzity.

Předpovídání rizika onemocnění klíšťovými chorobami se stalo důležitým předmětem výzkumu po celém světě. K nejvýznamnějším klíšťovým nemocem patří lymská borelióza a klíšťová encefalitida, v ČR jsou obě onemocnění.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (5)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

26.6.2019 12:58
Takových vědců do rána kýbl:-)) Klíště je mnohem početnější v lese, než na louce, a v polích není prakticky vůbec! Doporučil bych se tedy zaměřit na lesní hlodavce, kterých je letos také hodně, tj. myšice lesní a norník rudý. Něco jsem se klíšťat nanosil, nejlepší je smetávat je z hader a kůže při krátkých zastávkách, aby se nestihly přisát.
Odpovědět
Anyr

Anyr

26.6.2019 14:15 Reaguje na Karel Zvářal
To je zase tvrzení vedle tvrzení a zdroj žádný!
Že pes našich známých z krajského města je vždycky plný klíšťat, když je venčený především na pěticentimetrové, uschlé trávě kolem chodníků a les, chudák, viděl možná tak v televizi.
Ale to jsou asi klíšťata psí, ty na člověka nejdou.
Takových lidových keců do rána oceán, v ČR. ;) :D

Já musel být v minulých životech hrozný had, že jsem se narodil do země, kde je každej tak strašně chytrej... ale to už být jen takovým milým malým povzdechem, anžto mě nasrali Šimůnek a ig... to je taky ukázková elita tohohle superchytrýho jájistickýho národa... :D
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

26.6.2019 14:30 Reaguje na Anyr
V tom případě ta klíšťata cyklují na přemnožených psech ze sídliště a žádné hraboše k tomu nepotřebují. To už spíše nějaký krtek tam přežije, ale ten na povrch téměř nevychází... A zdroj, milý anyrku, nepotebuji! Mám natočeno v naší přírodě jako málokdo, a dobře vím, kolik klíšťat si donesu z lesa (smetaných několik set, přisátých běžně deset), a z pole či louky nula. Takže to není tvrzení, ale holá pravda proti blábolu.
Odpovědět
su

26.6.2019 21:00 Reaguje na Karel Zvářal
Bylo by dobré abyste si přečetl tu původní vědeckou práci ze které příspěvek vychází....
Odpovědět
JM

Josef Mozek

27.6.2019 18:04
Pořád se naříká, že se málo peněz dává do výzkumu. No, jestli takový výzkum, tak raději žádný. Nejspíš i člověk se základním vzděláním by pochopil, že čím více hostitelů, tím více parazitů. Je dobře, že se v těchto článcích neuvádí, co takový výzkum stojí: tým vědců, každý krásný plat, krát xx měsíců, grant.....někomu by pak hrozil i infarkt z té sumy.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist