Vědci vyhlásili hmyzem roku cvrčka polního, veřejnost může pomoci s výzkumem
20.4.2022 02:15 | PRAHA
( ČTK)
Lidé často slýchají známý zvuk, způsobený vzájemným třením křídel cvrčků, který pomáhá samečkům lákat samice, málokdo však tento hmyz spatřil naživo.
Hmyzem roku 2022 je cvrček polní, druh typický především pro teplejší oblasti Česka. Cílem kampaně pořádané Českou společností entomologickou (ČSE) je zviditelnit důležitá témata spojená s hmyzem, biodiverzitou a proměnami tuzemské krajiny. Letos vědci žádají veřejnost o pomoc s pozorováním výskytu cvrčků, kteří se v poslední době rychle šíří i mimo běžná místa svého výskytu. Hmyzem roku 2021 byl ohrožený motýl jasoň dymnivkový, kampaň se letos koná podruhé, uvedl Michal Andrle z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (PřF UK).
Podle entomologů sice mnoho lidí často slýchá známý zvuk, způsobený vzájemným třením křídel cvrčků, který pomáhá samečkům lákat samice, málokdo však tento hmyz spatřil naživo.
"Cvrčka polního nalezneme zpravidla v teplejších oblastech Česka – velmi běžný je například na jihu Moravy, ve středních Čechách nebo na Žatecku. Dospělci se vyskytují od dubna do července, na podzim lze v krajině najít nedospělé jedince. Cvrček s oblibou obývá suché úhory, meze, okraje polí i stepní stráně. V minulosti mu velmi vyhovoval tradiční způsob hospodaření v krajině, který je dnes již ojedinělý," uvedla ČSE.
Na rozdíl od mnoha jiných hmyzích druhů však cvrčků v Česku neubývá - naopak. Vědci v posledních letech zaznamenali jeho rychlé šíření do chladnějších míst i vyšších nadmořských výšek. "Důvodem je nejspíš postupné oteplování klimatu, které mu jako teplomilnému druhu vyhovuje," uvedli entomologové.
S dokumentací rychlého šíření cvrčků může pomoci i veřejnost. ČSE připravila mapovací projekt, k němuž lidem stačí chytrý telefon a aplikace iNaturalist. Aplikace laikům pomůže se správným určeným cvrčka a lze přes ní zadat údaj o pozorování do mapovací databáze i s pořízenou fotografií cvrčka. "Každý jednotlivý nález tak pomůže přesnějšímu pochopení důvodů a mechanismů nejen cvrččí expanze, ale i dopadů měnícího se klimatu na naši krajinu a přírodní rozmanitost. Zapojení široké veřejnosti se už v minulosti osvědčilo například u výzkumu ptáků, denních motýlů nebo slunéček," popsali zástupci ČSE.
Česká společnost entomologická letos chystá také přednášky a exkurze do přírody - za cvrčky i dalšími druhy. Program má na webu.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (17)
Exkurze do přírody za cvrčkem mi přijde vtipná. Cvrčka málokdy najde a uvidí jeden člověk, který musí být velmi všímavý, opatrný a velmi trpělivý. Skupina lidí nikdy.
Odpovědět
V porostu jste bez šance i jako jednotlivec, mimo porost, třeba na komunikaci se k němu nedostanete blíž jak na tři čtyry metry.
Odpovědět
Jako klučiska jsme se jich něco naždárali! Stéblo trávy do domečku - a za chvíli vyběhl. Doma v okurčáku cvrkal málo, jaksi posmutněle, tak byl na druhý den vypuštěn. Oni už v březnu za teplých dní vylízají a jdou na tom holém drnu krásně vidět. Když člověk nespěchá (a nedupe) zhlédne ho i ze dvou-třech metrů.
Odpovědět
To jo, i když je to poněkud invazivní přístup, ale zkuste ho při tom ještě i vyfotit. Mně se ho kdysi povedlo chytit do smýkadla, ale to byla náhoda
Odpovědět
To je asi tak invazivní, jako poškrábat se za uchem:-) Zlehka, jemně, postupně, nesmí ho to samozřejmě propíchnout - podle toho je to stéblo třeba vybrat. A jinak moc krásný hmyzák, strašně jsem obdivoval ty jejich pozlacené krovky s nádhernou "tepanou" kresbou.
Odpovědět
Stéblem ho asi nepropíchnete, ale rozházíte mu nábytek:-) Mě na něm dycinky fascinovala ta jeho robustní fyzická konstituce a nevšední blyštivá antracitová barva připomínající krystal skorylu.
Odpovědět
Jj, nefalšovaný metalrocker. A jinak je ve skvělém vtipu od V. Menšíka:
Jak se máš, Cvrčku, co pořád děláš? To víš, cvrkám, cvrkám... a ty jak Prcku? Áále, čoveče, už mi to nějak nejde...
Odpovědět
Jsem z generace, která cvrčky ještě uměla najít a kouskem trávy vyhnat ven.
Odpovědět
Jsem z generace,která cvrčky ještě jedla
Odpovědět
U nás na stráni jich je tolik, že má šanci i skupina. Pomalu člověk musí dávat pozor, aby je nezašlápl. Syn je každou chvíli přinese ukázat.
Odpovědět
A pokud by někomu bylo smutno kvůli tomu, že neuslyší cvrčka polního, nemusí zoufat. Jeho příbuzný, cvrček domácí, žije v městech v kanalizaci, případně horníci potvrdí, že teplejší chodby šachet se jimi doslova hemží.
Odpovědět
Zdravim vsetkych cvrčkomilov. Tiež som v destve cvrčky chytal, potom choval doma. Okrem vyšťuchania cvrčka steblom trávy sa dal ešte vyplaviť pohárom vody. Čo sa týka rozšírenia či ubúdania cvrčkov tak veľmi záleží na zachovaní vhodných biotopov, malých lúčok alebo citlivejšieho obhospodarovania hrádzí.
Odpovědět
Cvrčkům se líbí i na některých lesních pasekách, než zarostou. A těch je teď dost a dost, takže i pro cvrčky je to spousta nového příhodného a nerušeného místa.
Odpovědět
Môže byť, ale lesní paseka pomerne skoro zarastie skôr ako sa tam cvrček môže rozšíriť. Nelieta a pešo to ide dosť pomaly, najmä ak pochodujú iba nedospelé jedince - myslím iba nymfy do 3 zvliečky, potom si už vyhrabú dierku v zemi. Neskôr samičky ešte navštívia samčeka ale to už nie je zvlášť ďaleký pochod.
Odpovědět
Tak dnes to u nás začalo. Nymfy cvrčkov sa posledný krát zvliekli a dospelí cvrčkovia začali cvrlikať. Dnes na lúke v PR Krasín (Dolná Súča pri Trenčíne) to bolo chvíľkami ohlušujúce. Napriek pomerne chladnej jari začali o 10 dní skôr ako v roku 1980 ked som ich ako malý chlapec začal chytať vždy až začiatkom mája.
Odpovědět
|
|
V pískovně Křenek skončila rekultivace jezera po těžbě, žijí v něm obojživelníci
Hvožďanská louka v CHKO Český les je větší. Remíz ji chrání před splachy hnojiv
Vědec objevil u Mochova vzácnou škeblovku, ve středním Polabí je to první nález
