https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/vedci-z-cvut-vyvijeji-ekodukt-pro-migraci-zvirat-z-ultra-vysokohodnotneho-betonu
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vědci z ČVUT vyvíjejí ekodukt pro migraci zvířat z ultra vysokohodnotného betonu

10.9.2025 01:40 | PRAHA (ČTK)
Výstavba takového ekoduktu by urychlila výstavbu mostů pro faunu přes dálnice z několika měsíců až let na několik týdnů. Zároveň by byla díky potřebě menšího množství materiálu šetrnější k životnímu prostředí. Ilustrační foto
Výstavba takového ekoduktu by urychlila výstavbu mostů pro faunu přes dálnice z několika měsíců až let na několik týdnů. Zároveň by byla díky potřebě menšího množství materiálu šetrnější k životnímu prostředí. Ilustrační foto
Vědci z Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze vyvíjejí takzvaný ekodukt pro migraci zvířat z ultra vysokohodnotného betonu (UHPC). Nyní otestovali nosnost zmenšeného funkčního vzorku takového ekoduktu. Výstavba takového ekoduktu by urychlila výstavbu mostů pro faunu přes dálnice z několika měsíců až let na několik týdnů. Během testu to ČTK řekl ředitel Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Radek Mátl. Výstavbu však považuje za alternativu pro budoucnost, kdy by cena materiálu mohla klesnout. Odhadovaná životnost takového mostu je 200 let.
 
"Nový typ ekoduktu využívá lehkou obloukovou konstrukci z UHPC, který se kromě vysoké pevnosti vyznačuje předpokládanou vysokou životností, nízkou spotřebou materiálu a vynikající odolností proti vodě, kdy konstrukci není nutné dále celoplošně izolovat," uvedla Šárka Pešková, která projekt za Fakultu stavební ČVUT vede.

Stavba by podle vědců byla díky potřebě menšího množství materiálu šetrnější k životnímu prostředí, protože výroba cementu má vysokou uhlíkovou stopu. "Tento beton je dražší než tradiční beton, ale používáme menší množství. Dostáváme se tak na stejné pořizovací náklady," řekl ČTK Jiří Litoš z ČVUT s tím, že odhadovaná životnost takového mostu je 200 let.

Navrhovaný most by mohl překlenout i šestiproudou dálnici bez potřeby středového pilíře. "Díky absenci střední stojky lze konstrukci snadno zbudovat na již provozované dálnici jen při malých omezeních provozu, například v průběhu částečné noční uzavírky," uvedl Petr Vítek ze společnosti HOCHTIEF CZ, která se na projektu podílí.

Výstavba mostu by byla rychlá díky principu konstrukce, byl by poskládán z velkých kusů na místě stavby. Podle Mátla výstavba mostů pro zvířata, které jsou dnes z betonové konstrukce, zabere řádově několik měsíců i let, což často znamená dlouhodobá omezení dopravy. Most testované konstrukce by mohl být podle Mátla hotový během několika týdnů. Dodal, že výstavbu ale považuje za alternativu pro budoucnost, až cena materiálu klesne.

Vysokohodnotný beton se již používá v zahraničí i v Česku. V Praze byl podle Litoše využit například při stavbě lávky Holka, která spojuje Holešovice s Karlínem.

Přes české dálnice vede podle Mátla 40 až 50 ekoduktů. Jejich výstavba ale nebyla vždy efektivní."Situace se zlepšila díky blízké spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR a u stavby každého ekoduktu nyní pečlivě zkoumáme migrační trasy, abychom optimalizovali jeho umístění," řekl Mátl

Výstavba mostů nebo podchodů pro zvířata patří k opatřením, která snižují dopady výstavby infrastruktury na přírodu. Zvířata díky nim překonají bezpečně silnici, zároveň ekodukty snižují riziko dopravních nehod způsobených střetem automobilů se zvěří.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (7)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

LB

Lukas B.

10.9.2025 09:48
samozřejmě prefabrikované klenbové konstrukce se používají, v tuzemských podmínkách už skoro třicet let. takový běžný ekodukt na dálnici trvá smontovat přibližně týden. izolace rubu tubusu je samozřejmě nutná přes spáry, ale opět, to není vůbec nic nového.
co je nové je trochu změna přístupu, kdy, přestože to není tunel, ale přesypaný most (rozdíl mezi přesypaným mostem a hloubeným tunelem je pouze v délce, tunel je to až když délka přesáhne 100 metrů), se řeší požár a porušení konstrukce při požáru. a zrovna v tom nepřináší UHPC žádnou výhodu, vedení tepla resp. oslabení průřezu postupuje u betonu a UHPC velmi podobnou rychlostí.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

10.9.2025 13:24 Reaguje na Lukas B.
Akorát bych vždy využíval ten středový pilíř, byť to je řešitelné (jistě mnohem dráž) i bez něho. Také bych tam dal rezervu na třetí pruh pro případ rozšiřování dálnice.

Někdy ty samozřejmosti nejsou samozřejmé.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

10.9.2025 13:49 Reaguje na Jiří Svoboda
dálnice má nějaký smysl rozšiřovat akorát u aglomerací...
Odpovědět
LB

Lukas B.

11.9.2025 14:49 Reaguje na Jiří Svoboda
středový pilíř někdy překáží. někdy překáží dešťové kanalizaci ve středním dělicím pruhu a někdy ve směrových obloucích vadí rozhledu pro zastavení v rychlém pruhu v levotočivé zatáčce. samozřejmě konstrukce se středním pilířem je levnější a má i další benefity (např. při pracích údržby). a ano, současný trend je dělat šířku mezi svodidly tak, aby se při údržbě a opravách vešel do každého jízdního pásu provoz 2+2 80 km/h s levými pruhy s omezením šířky 2,2 metru.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

12.9.2025 12:35 Reaguje na Lukas B.
Polohu ekodukdu lze snad přizpůsobit a nalézt pro něj optimální místo.
Odpovědět
LB

Lukas B.

12.9.2025 13:36 Reaguje na Jiří Svoboda
v praxi se ekodukt umisťuje co nejvíce v trase stávajícího biokoridoru a ne vždy je možno jej umístit do směrové přímé a do vrcholu výškového lomu trasy. ano, u novostavby dálnice se to dá vyřešit (a často se řeší) roztáhnutím středního dělicího pásu (schválně až někdy pojedete po dálnici, tak si povšimněte, jak se v levotočivých zatáčkách středové svodidlo vzdaluje od levého okraje levého jízdního pruhu), ale v případě, že se ekodukt buduje dodatečně (třeba u D1 skoro 50 let po vybudování dálnice) to moc možné není.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

10.9.2025 13:47
nějaká forma ekoduktů by měla být i mimo dálnici, třeba využití terénních zářezů, přirozených i umělých.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist