https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/vedci-zjistili-ze-sucho-ovlivnuje-i-prostredi-v-jeskynich
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vědci zjistili, že sucho ovlivňuje i prostředí v jeskyních

28.8.2019 00:24 (ČTK)
Ubývání vody v krajině má vliv i na přírodu v Chráněné krajinné oblasti Moravský kras. Vědci z Mendelovy univerzity v Brně při výzkumu zjistili, že v jeskynním prostředí ubývá vody, což se projevuje mimo jiné úbytkem nitěnek a žížal. / Ilustrační foto
Ubývání vody v krajině má vliv i na přírodu v Chráněné krajinné oblasti Moravský kras. Vědci z Mendelovy univerzity v Brně při výzkumu zjistili, že v jeskynním prostředí ubývá vody, což se projevuje mimo jiné úbytkem nitěnek a žížal. / Ilustrační foto
Foto | Prazak / Wikimedia Commons
Ubývání vody v krajině má vliv i na přírodu v Chráněné krajinné oblasti Moravský kras. Vědci z Mendelovy univerzity v Brně při výzkumu zjistili, že v jeskynním prostředí ubývá vody, což se projevuje mimo jiné úbytkem nitěnek a žížal. Na povrchu jsou změny dobře viditelné, protože usychají jehličnany. Univerzita o tom informovala v tiskové zprávě.
 

Zjištění vycházejí z tříletého výzkumu, který vedl proděkan fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií Ivo Pavlík. Problémy přináší organicky znečištěná povrchová voda, která do CHKO vtéká. Zdrojem tohoto znečištění je jednak zemědělství, ale i vesnice bez vlastní kanalizace nebo čistírny odpadních vod.

"Při nedostatku vody se sedimenty v povrchových vodách zahušťují. Do podzemí se také dostávají s povrchovou vodou bakterie, zbytky rostlin a živočichů, které se v něm zvolna rozkládají. Na jedné straně se klima v jeskyních mění v souvislosti se suchem, na straně druhé dochází k náhlým povodním, které posunují organické sedimenty v jeskyních často až do míst, ve kterých nebývaly, nebo do těchto míst byly naplavovány v malém množství," uvedl Ivo Pavlík.

Změny v jeskyních vedou k tomu, že v některých místech mizí bezobratlí živočichové, kterými jsou například nitěnky. Právě ty dříve tuto organickou hmotu odbourávaly. Prostředí se pro ně stává nepříznivým a nepřežijí v něm, stejně jako žížaly.

Podle Pavlíka se změny v podzemí projevují s velkým zpožděním, na povrchu ale jsou velmi patrné. "Jehličnany usychají, a jsou následně napadány kůrovcem. Dochází k odlesnění a následné erozi, která je nejen vodní, ale i větrná. V suchých letních dnech jsou vidět velké mraky prachu. Krajina je v krasovém území na povrchu snadno zranitelná, protože vápenec velmi snadno propouští vodu. Proto toto území potřebuje mít stálý malý přísun dešťové vody, která dlouhodobě chybí," uvedl Pavlík.

Je podle něj třeba zlepšit systém zadržování vody v krajině. Pro kras je zvlášť nebezpečné vrtání hlubokých studní, které ovlivňují hladinu spodní vody. Zlepšit by se mělo zadržování povodňových vln na povrchu, aby nezaplavovaly v jednom okamžiku podzemí, a pomoci by mohla i změna druhové skladby stromů.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
tisknout poslat
 twitter
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist