Vědci zkoumají přírodní ekosystémy v zahradách a parcích Pražského hradu
Prostřednictvím přírody lze zkoumat historii Hradu podobně jako prostřednictvím budov. "Přímo pod Masarykovou vyhlídkou v Jelením příkopu se udržel stepní trávník, zřejmě starší než sám Hrad. Stačilo nechat trávu neposečenou a k mému překvapení se běžný a zdánlivě ne příliš kvalitní trávník, proměnil zpátky v to, co tady existuje v podstatě od pravěku," uvedl biolog Jiří Sádlo. Dokazují to například ostřice časná a šalvěj luční, které se nedokážou šířit na dálku. "Na doslech od hradních zvonů máme tu nejpřírodnější přírodu, starobylý ekosystém, který ale lze nesprávným zacházením snadno zničit," dodal.
Z ornitologického hlediska je zajímavé hnízdění slavíka obecného v Chotkových sadech. "Žije v křoví, které může někomu připadat nevzhledné, ale pro ptactvo je důležité. Stejně jako dutiny starých stromů," řekl ornitolog Tomáš Telenský. Královská zahrada je podle něj zase domovem zvonka zeleného, což je jeden z nejrychleji ubývajících druhů posledního desetiletí.
Druhy hmyzu v areálu mapuje se svými kolegy entomolog Ondřej Sedláček. Zaznamenal například denní motýly a různé druhy brouků, v zahradách by se měl vyskytovat například největší evropský brouk roháč. K průzkumu byli přizvaní také odborníci na ptactvo hnízdící v budovách, půdní mikroorganismy nebo měkkýše.
"Chceme nechávat části trávníků neposečené a některé spadané větve neuklizené. Ne proto, že bychom byli nedůslední, ale proto, že tím podporujeme místní ekosystémy," uvedla ředitelka Odboru parků a zahrad Helena Pánková.
Mezi parky a zahrady Pražského hradu patří například Královská zahrada, Jižní zahrady, Jelení příkop nebo Chotkovy sady.
reklama