Vědcům se poprvé podařilo natočit žraloka v mrazivých hlubinách Antarktidy
"Když jsme tam dolů spustili kameru, nečekali jsme, že uvidíme žraloka, protože všeobecně přijímané pravidlo říká, že žraloci v Antarktidě nežijí," řekl Jamieson. "A navíc to nebyl žádný drobeček. Byl to pořádný kus. Tihle žraloci jsou jako tank," dodal.
Kameru spustilo na dno Středisko hlubokomořského výzkumu Minderoo-UWA, které zkoumá život v nejhlubších částech světových oceánů. Umístilo ji u souostroví Jižní Shetlandy poblíž Antarktického poloostrova. To je hluboko uvnitř hranic Jižního oceánu, který je definován jako oblast pod 60. stupněm jižní šířky, píše AP.
Světloun se pohyboval v hloubce 490 metrů, kde je teplota vody s hodnotou 1,27 stupně Celsia jen kousek od bodu mrazu. Na záběrech kamery je vidět rejnok, který leží nehybně na mořském dně a zdá se, že ho žralok plující kolem nijak nevyrušuje. Rejnok pro vědce nebyl žádným překvapením, protože už věděli, že se vyskytuje tak daleko na jihu.
Jamieson, který je zakládajícím ředitelem výzkumného střediska Minderoo při UWA, agentuře AP řekl, že se mu nepodařilo najít žádný záznam o jiném žralokovi vyskytujícím se v Jižním oceánu.
Také Peter Kyne, biolog z australské Univerzity Charlese Darwina, který se na výzkumu nepodílel, souhlasí, že tak daleko na jihu nebyl nikdy žádný žralok zaznamenán. Klimatické změny a oteplování oceánů by mohly potenciálně žraloky hnát do chladnějších vod jižní polokoule, ale kvůli odlehlosti této oblasti jsou dostupné údaje jen velmi omezené, řekl Kyne. Pomalu se pohybující světlouni mohou být v Antarktidě dlouho, aniž by si toho někdo všiml, dodal.
Světloun, kterého se vědcům podařilo natočit, se pohyboval v hloubce kolem 500 metrů podél mořského dna, které se svažovalo do mnohem hlubších vod. Žralok se zdržoval v nejteplejší vrstvě vody, uvedl Jamieson.
Jižní oceán je silně vrstvený, neboli stratifikovaný, do hloubky asi 1000 metrů, protože jednotlivé vrstvy vody tu mají rozdílné vlastnosti včetně odlišné hustoty, a proto se příliš snadno nemísí. Podle Jamiesona v této oblasti všichni žraloci patrně žijí ve stejné hloubce a živí se mršinami kytovců, obřích chobotnic a dalších mořských tvorů, kteří uhynuli a klesli na dno.
V antarktických vodách je v této konkrétní hloubce umístěno jen několik výzkumných kamer. Ty, které tam jsou, mohou fungovat pouze během letních měsíců na jižní polokouli, tedy od prosince do února. "Zbylých 75 procent roku se tam nikdo nedívá. A proto občas narazíme na podobné překvapení," dodal Jamieson.
reklama

Obyvatelé Arábie se před 7000 lety živili lovením žraloků
V Peru při razii proti pašerákům našli 12 tun žraločích ploutví pro asijský trh
Rybář v Černé Hoře ulovil velkého bílého žraloka, pak ho pustil zpět do moře