https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/vedec-stav-pudy-je-spatny-hlavne-kvuli-intenzivnimu-zemedelstvi
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vědec: Stav půdy je špatný hlavně kvůli intenzivnímu zemědělství

19.5.2022 15:18 (ČTK)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Stav půdní biodiverzity v české krajině je vinou intenzivní zemědělské produkce velmi špatný. Půda ztratila kvůli velkému omezení vstupu organické hmoty do zeminy schopnost zadržovat vodu a živiny. Na konferenci Fórum pro budoucnost zemědělství a lesnictví to řekl bývalý ministr životního prostředí, biolog a nynější poradce na ministerstvu životního prostředí Ladislav Miko. Česko si podle něj nemůže dovolit pokračovat v péči o krajinu beze změny přístupu.
 

Miko upozornil, že již nelze mluvit pouze o udržování rozmanitosti organismů v půdě a krajině. "Dostali jsme se do takové krize, že ji (půdu) bude nejprve třeba obnovit a poté se snažit ji udržovat, protože současný stav zejména v intenzivně obhospodařované zemědělské krajině je špatný," řekl.

Intenzivní zemědělství podle něj způsobilo, že se dramaticky omezil vstup organické hmoty do půdy a potřebné živiny pro plodiny jsou dodávány hlavně minerálním hnojením. "Problém je, že se nám bortí struktura půdy a schopnost půdy zadržovat vládu a udržet živiny, které tam dodáváme," uvedl. Doplnil, že je také nutné hnojit mnohem víc než v minulosti.

Je podle něj třeba hledat řešení, jak organickou hmotu do půdy vracet, což také může pomoci se zvládáním klimatické krize. Půda je největším zásobníkem uhlíku a v posledních letech místo toho, aby uhlík zachycovala, ho uvolňuje. "To je zlomový bod, který se musí řešit," řekl. Problém vidí také v současné struktuře krajiny, kde chybí prvky podporující i půdní biodiverzitu, jako jsou remízky, lesíky, travnaté meze nebo kvetoucí pásy. Podle Mika je nestačí mít jen na okrajích velkých lánů plodin.

Upozornil na to, že kvalitní zemědělská půda se nedá vyrobit, proto je třeba do ní vrátit organickou hmotu. Mělo by se také pracovat na moderních přístupech k zemědělství jako je například střídání plodin.

Ekologické organizace, jako například Hnutí Duha, nedávno vyzvaly ministry zemědělství a životního prostředí k posílení ekologických ambicí zemědělské politiky ČR. Požadují větší důraz na ochranu půdy a biodiverzity. Nastavení dotací by podle nich mělo zemědělce více motivovat k šetrnému zacházení s půdou.

Jednou z možností, jak do půdy lze dostat organické látky jsou organická hnojiva. Zemědělci ale upozorňují, že v současnosti kvůli vysokým cenám energií nebo nízkým výkupním cenám hlavně prasat, může dojít k omezování chovů a s tím i k úbytku hnojiv pocházejících z živočišné výroby. Například Svaz chovatelů prasat upozornil na to, že s úbytkem hnojiv bude docházet k dalšímu zhoršování struktury půdy a snižování schopnosti zadržovat vodu.

Z výsledků čtvrtého pilíře Indexu prosperity Česka vyplývá, že stav životního prostředí v České republice je pátý nejhorší v Evropské unii, přestože Česko na jeho ochranu vydává z unijních zemí třetí nejvyšší podíl hrubého domácího produktu. Nejhoršího výsledku ze všech států dosáhlo Česko v podílu půdy postižené suchem. Českým lesům se také nedaří zachytávat emise oxidu uhličitého.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (28)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ss

smějící se bestie

19.5.2022 16:41
Vědec " na baterky " !
Stav půdy v ČR je špatný především proto, 6e se na rozkaz těch v Bruseli, dramaticky snížily stavy hovězího dobytka a sláma se pálí v teplárnách/elektrárnách. Takže minimum hnoje a k tomu stále těžší zemědělské stroje, vnucované zemědělcům.
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

19.5.2022 20:10 Reaguje na smějící se bestie
Nepleťte sem Brusel. Naše polistopadové vlády zmenšily rozměr českého zemědělství. Výroba není třeba, všechno dovezeme. Přestalo se hnojit a vápnit, protože to bylo zbytné, nebyly na to peníze, a kdesi cosi jiného. Propad půdní úrodnosti byl největší po listopadu 89. Okolo roku 2000 se to zmátořilo, ale stejně nebyly peníze na hnojiva a vápnění, tak se drancovala podstata půdy.
A do toho klimatická změna, větší oxidace uhlíku v půdě, tedy ztráta humusu, vláhový režim se změnil z humidního skoro na aridní, takže se půda zasoluje a okyseluje. Je toho opravdu více. Ale není to Brusel.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.5.2022 20:43 Reaguje na Katka Pazderů
https://www.youtube.com/watch?v=kDOEm_lGmR0
Odpovědět
ss

smějící se bestie

19.5.2022 22:20 Reaguje na Katka Pazderů
Od vstupu ČR do EU, Nám poroučí ti v Bruseli !
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

20.5.2022 07:03 Reaguje na smějící se bestie
No někdy přímo jako ze máme více sledovat filmů z EU jinak nám napálil pokutu nebo nepřímo absolutně otevřeným trhem kde velké společnosti s tržním podílem berou vše zkratka takový úhledným zabalený komunismus můžete dělat všechno ale jen tak, jak se Bruselu líbí
Odpovědět
AZ

A Z

20.5.2022 09:04 Reaguje na smějící se bestie
Ale jdi brepto. :)
Odpovědět
Kamil Krabice

Kamil Krabice

20.5.2022 06:57 Reaguje na Katka Pazderů
Kačeno nastuduj si jak probíhalo jednání s Bruselem o našem vstupu do eu a jaké byly představy bruselských soudruhů o našem zemědělství.
Odpovědět
Kamil Krabice

Kamil Krabice

20.5.2022 06:57 Reaguje na Katka Pazderů
Kačeno nastuduj si jak probíhalo jednání s Bruselem o našem vstupu do eu a jaké byly představy bruselských soudruhů o našem zemědělství.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

20.5.2022 07:08 Reaguje na Katka Pazderů
Zemědělsky blahobyt skončil cca v 90. roce kdy jsme si začali více užívat teploty nad 30 stupňů už to nebyla vyjímka a vodní deficit se začal prohlubovat ale naše zemědělství jede pořad stejně jako by nic nebylo a jen zintenzivnil dotační plačku
Odpovědět
Kamil Krabice

Kamil Krabice

20.5.2022 06:30 Reaguje na smějící se bestie
+1
Odpovědět
kk

karel krasensky

19.5.2022 18:26
Možná to intenzívní zemědělství je proto,že prý lídí potřebují během svého života žrát,ale mužu se plést.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

19.5.2022 19:24 Reaguje na karel krasensky
Tady nejde o to, že lidi potřebujou žrát, ale o to, že potřebujou žrát lacino, aby zbylo na chujoviny. To pak vede k tomu, že si žrádla neváží a víc jak třetinu ho vyhážou.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

19.5.2022 20:02 Reaguje na Jakub Graňák
1*
Odpovědět
MD

Milan Dostál

20.5.2022 13:57 Reaguje na Jakub Graňák
To máte pravdu, ale díky přebytku levného jídla se mohla začít vyvíjet civilizace, protože lidé místo neustáleho shánění jídla mohli vymýšlet chujoviny.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

20.5.2022 14:54 Reaguje na Milan Dostál
To myslíte od kdy? Od dob Jericha 7000 let před kristem? V naší zemi jsou potraviny levné (tak, že si je může dovolit téměř každý co hrdlo ráčí) cca 30 let, do té doby se snad civilizace nerozvíjela?
Odpovědět
MD

Milan Dostál

21.5.2022 07:09 Reaguje na Jakub Graňák
Hlad v Evropě byl i před kratší dobou, proto taky ta honba za výnosy a přebytky. V České republice žije třetina lidi systémem z ruky do huby. Brzy to budou asi dvě i víc. Plýtvání se tím určitě omezí.
Odpovědět
Pe

Pepa

19.5.2022 18:33
Ubyvajici OL je problém již mnoho let, neřeší se. Je zapotřebí nařídit zemědělcům co mohou a co musí, bezpodmínečně.
Bez dotaci by zemědělec již nezasel. Takže čí chleba jíš toho píseň zpivej!
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

19.5.2022 20:20
Odborník zkoumáním zjistil, co ví každý sedlák odjakživa! Už můj děda
tvrdil, že na dva hektary pole potřebuje hnůj od jedné krávy, telete,
tří prasat, dvou koz a kopy králíků. Na trávu chodil k bohatým
sousedům a později přikoupil mokrou louku, kterou melioroval, aby měl
trávu pro zvířata. Všechen hnůj šel do pole a to se ještě osévalo v
tříletém cyklu vojtěškou a jetelem. Nebyl to vědec a ani ministr, ale
obyčejný kovozemědělec pracující v hutích, protože ty dva hektary
čtyřčlennou rodinu neuživily.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

19.5.2022 22:19 Reaguje na Břetislav Machaček
1**
Odpovědět
Pe

Petr

19.5.2022 21:34
No a intenzivní zemědělství je kvůli intenzivnímu kapitalismu.
Půda tak už neslouží jen svému původnímu účelu, tedy na produkci potravin, ale také jako výrobní prostředek pro tvorbu zisku majiteli a tvorbu zisku nájemci. Takovou zátěž nebohá půda nemůže zvládnout, to přece nejde.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

20.5.2022 07:07
Tady je krásně vidět, jak člověk, který je i vědec, pokud nepracuje v daném oboru, je schopen mluvit nesmysly. V době před 89 bylo zemědělství ještě intenzivnější, jenže jak správně psali již přispěvatelé přede mnou, byl dostatek zvířat a tudíž hlavně dostatek víceletých pícnin, které mají na úrodnost půdy a tvorbu humusu větší vliv jak samotný hnůj, což zde do omrzení opakuji již snad desetkrát.
Jenže je potřeba celo věc vidět komplexně- dříve byla užitkovost úplně někde jinde než dnes, tudíž každý podnik prostě již jen z tohoto důvodu nemůže skot držet, protože za současně nastavených podmínek mléko jednoduše neodbyde.
Úmyslně píšu za současně nastavených podmínek v EU- to je kapitola sama pro sebe a nemá cenu to rozvádět.
Suma sumarum, sečteno a podtrženo, úvahy o nápravě půdy vedené tímto směrem jsou prozatím spíš k pousmání, protože s praktickou stránkou věci se totálně rozcházejí.
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

20.5.2022 08:53 Reaguje na pavel peregrin
A k tomu si ještě přidejte stanovisko "expertů" EK k dotazu na podzimní orbu. Budoucí DZES 6 sice orbu nezakazuje, ale požaduje udržet "pokryv půdy v nejcitlivějším období". A protože zima je "nejcitlivější období" a podzimní orba způsobuje, že po ní zůstane půda nějakou dobu bez pokryvu, jde toto agrotechnické opatření "proti legislativě EU". Ekologičtí i konvenční zemědělci při tomto prohlášení omdlévají, ale je jim to houby platné.
Takže můžete mít hnoje tisíce tun a budou vám k ničemu. Na povrchu půdy ho nechat nemůžete, protože tak způsobujete emise metanu, a do půdy ho zaorat také nemůžete, protože přerušíte nepřetržitý pokryv půdy. Takže sice musíme zlepšovat strukturu půdy, ale nesmíme použít nejrozumnější a nejúčinnější způsob.
Na té konferenci také zaznělo, že EU přeci nepřikazuje snížit počty chovaných zvířat, ale ve skutečnosti připravovaná pravidla dotací k ničemu jinému zemědělce tlačit nebudou.
Upřímně, dlouho jsem nebyla na "vědecké konferenci", ze které bych odcházela tak frustrovaná.


Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

20.5.2022 09:57 Reaguje na Marcela Jezberová
Na to zaorávání hnoje dojde při dnešních stavech skotu tak jednou za 5-10 let, takže nijak dlouho v čase ta odkrytá půda nebude. Horší je to s absencí pícnin, které nahradily energoplodiny s negativním dopadem na půdní edafon. Ve jménu ekologie a OZE likvidujeme to nejcennější na naší planetě - ornou půdu.
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

20.5.2022 11:12 Reaguje na Karel Zvářal
A jste zase u zaorávání. Jak jinak chcete do půdy dostat organickou hmotu toho porostu pícnin? Buď to zaořete nebo použijete nějakou bezorebnou technologii, ale v tom případě už musíte použít i pesticid na umrtvení toho porostu, jinak nemá smysl do toho něco jiného zasít. Ale pesticidy přeci musíme omezovat. EU byrokrat ruku v ruce s EU ochráncem klimatu zajistí, že do půdy se prostě kvalitní organická hmota dostávat nebude. Neboli, jak na té konferenci prohlásil jeden z hostů, víme, že musíme chránit půdu, ale vytvořili jsme si takové podmínky, aby to nešlo.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

20.5.2022 20:14 Reaguje na Marcela Jezberová
Kvalita půdy tu probírána ještě tisíckrát. Orat se musí, jde jen o to, aby se pojezdy a obracení omezily na minimum. Prospěje omezení širokořádků (zejména kuku na svažitých pozemcích), maximální využití ozimů, šlechtění nových odrůd, aby půda byla co nejdéle pod vegetačním krytem. Obnažená ornice je špatně jak z hlediska eroze, tak oteplování klimatu.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

20.5.2022 08:54 Reaguje na pavel peregrin
Přesně tak. Navíc koncepce agroenergetiky bude půdu devastovat ještě
více. Určitou "nadějí" je cena umělých hnojiv, která prodraží i ty
plodiny pro energetiku a s nižšími výnosy dojde možná i na ty osevní
postupy se zařazením pícnin a půdu vylepšujících plodin. Každopádně
by měly dostat zaracha bioplynky na kukuřici a to spalování slámy.
Toto je jedna z největších zhovadilostí ekoenergetiky, která mě
nutí na názory "vědců" jako je p.Miko reagovat. Dnes už pouze
hospodařím na zahrádce, ale kompostuji vše + něco navíc a taky
půdě vracím. Ta mne odměňuje dobrou úrodou a hlavně pocitem, že
je to živý organizmus na rozdíl od mrtvých "držáků" rostlin závislých na umělých hnojivech na některých polích.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

20.5.2022 09:33
Doporučuji všem , hlavně těmto "odborníkům", přečíst si Gulliverovy cesty a zvláště kapitolu o Laputě. Toto svěží dílo Jonathana Swifta neztrácí nic ze své aktuálnosti ani po téměř 250 letech a hodí se na poměry v našem zemědělství jak ušité!!!
Odpovědět
JV

Jaroslav Vozáb

20.5.2022 17:09
Na každém hovně je trocha vůně..., letos jsem pronajal loučku na pasení koní, trus na pastvině však vadí sousedům..., tak mi koňaři zdarma vozí kupičky z pastviny přímo ke keřům na vinohradu.... a všichni jsou spokojení.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist