https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/velke-lany-zod-brniste-na-ceskolipsku-rozdeli-meze-se-stromy
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Velké lány ZOD Brniště na Českolipsku rozdělí meze se stromy

22.8.2019 00:20 | BRNIŠTĚ (ČTK)
Nařízení ministerstva zemědělství omezuje od příštího roku na půdách ohrožených erozí výsev jedné monokultury na plochu maximálně 30 hektarů. V jednom z největších zemědělských podniků v Libereckém kraji zvolili rozdělení polí mezemi, které je nepřipraví o tolik půdy jako jiné varianty. /Ilustrační snímek
Nařízení ministerstva zemědělství omezuje od příštího roku na půdách ohrožených erozí výsev jedné monokultury na plochu maximálně 30 hektarů. V jednom z největších zemědělských podniků v Libereckém kraji zvolili rozdělení polí mezemi, které je nepřipraví o tolik půdy jako jiné varianty. /Ilustrační snímek
Velké lány polí ZOD Brniště na Českolipsku rozdělí meze se stromy. Nařízení ministerstva zemědělství omezuje od příštího roku na půdách ohrožených erozí výsev jedné monokultury na plochu maximálně 30 hektarů. V jednom z největších zemědělských podniků v Libereckém kraji zvolili rozdělení polí mezemi, které je nepřipraví o tolik půdy jako jiné varianty. ČTK to dnes řekl vedoucí rostlinné výroby Pavel Cihlář. Z 400 hektarů řepky vezmou podle něj meze zhruba hektar.
 

Ministerstvo zemědělství zpřísnilo od Nového roku povinné požadavky na hospodaření, které musí zemědělci dodržovat, aby měli nárok na některé hlavní dotace. Nová pravidla se budou týkat přibližně 2300 zemědělských podniků a 600.000 hektarů polí. Nařízení se vztahuje na půdní bloky, které obsahují souvislou plochu erozně ohrožené půdy větší než dva hektary, nebo pole ohrožená erozí z 50 procent. To je přibližně čtvrtina veškeré orné půdy v České republice. Rozdělení velkých lánů má pomoci plodinám lépe vzdorovat suchu a přispět také k prevenci před povodněmi.

ZOD Brniště hospodaří v oblasti, kde je půda silně ohrožená vodní erozí. Podnik hospodaří na 2500 hektarech zemědělské půdy, z toho 1700 hektarů tvoří půda orná, na které pěstuje hlavně pšenici, řepku, hrách a případně mák a také krmné plodiny pro skot. Více než polovinu polí osévá ZOD Brniště pšenicí, varianta rozdělit pole pruhem jiné plodiny tak podle Cihláře kvůli osevním postupům nepřicházela v úvahu.

Další možností bylo rozdělit pole 22 metrů širokými travnatými pásy. "Báli jsme se ale, aby se nám tam kvůli tomu nerozšířili hraboši, se kterými jinak moc problémy nemáme. Taky bychom přišli o spoustu hektarů, za které platíme, a nic bychom z nich neměli," řekl agronom. Proto padlo rozhodnutí obnovit meze, které z krajiny při kolektivizaci zmizely. "Mez se stromořadím je krajinotvorným prvkem, když se to povede," poznamenal.

První stromořadí v Brništi zakládali už loni. "Musím říct, že je to docela problematické. I když jsme to jezdili zalévat, tak toho polovina uschla," řekl. Další stromořadí chtějí sázet na podzim. "Snad to chytne zimní vláhu, uvidíme. Budeme to opakovat, dokud se tam něco neujme," dodal Cihlář. V Brništi nedělí pole po celé délce, ale respektují přirozený tvar krajiny a spolupracují při tvorbě mezí a remízků s myslivci, kterým by to mělo zajistit lepší přístup do polí.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
Leona Vacková
tisknout poslat
 twitter
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (6)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

KZ

Karel Zvářal

22.8.2019 06:47
To je keců kvůli hektaru...
Odpovědět
JV

Jaroslav Vozáb

22.8.2019 16:20
Každý kousek se počítá, jak jsem psal stačilo by uzákonit jeden maximální rozměr pole (třeba 200m) a už se trochu plodiny prostřídají. Také bych dá za povinnost uživatelům honiteb (myslivcům) zřizovat pastevní políčka (např. na 200ha plochy 1 ha políčko co se nesklidí.) Myslivci by remcali, ale v podstatě by to udělali ve svém volném čase a za zlomek ceny. Mám 30 ar políčko ( jako myslivecké ) a žasnu co na něm se narodí ( např. ještěrky atd).
Vše je spojené se vším co takhle legalizovat domácí pálení slivovice a viděli bychom co by se vysázelo nových sadů. ( Pálenka z ovoce je vždy dražší než průmyslová lihovina a té práce s tím).
Jaroslav
Odpovědět
JV

Jaroslav Vozáb

22.8.2019 16:22
Každý kousek se počítá, jak jsem psal stačilo by uzákonit jeden maximální rozměr pole (třeba 200 m) a už se trochu plodiny prostřídají. Také bych dál za povinnost uživatelům honiteb (myslivcům) zřizovat pastevní políčka (např. na 200 ha plochy 1 ha políčko co se nesklidí.) Myslivci by remcali, ale v podstatě by to udělali ve svém volném čase a za zlomek ceny. Mám 30 ar políčko ( jako myslivecké ) a žasnu co na něm se narodí ( např. ještěrky atd).
Vše je spojené se vším co takhle legalizovat domácí pálení slivovice a viděli bychom, co by se vysázelo nových sadů. ( Pálenka z ovoce je vždy dražší než průmyslová lihovina a té práce s tím).
Jaroslav
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

22.8.2019 17:56
Kdyby vyčlenili aspoň 1% orné půdy na meze, bylo by to 17 ha, a to už je o něčem jiném. Není pravda, že by z toho nic neměli. Když se podíváte na tu trávu, je zčásti slamnatá, ale také dobře prorostlá zelenou. Kdyby to posekli a usušili, koňáci by se o to poprali. Po sklizení sena to těch mezí umístit téčka, a káně s poštolkami a sovami jim obávané hraboše dobře pohlídají.
Odpovědět
mr

23.8.2019 15:14 Reaguje na Karel Zvářal
Jo, a myslivci budou mít něco jako výrovku z minulých dob. Řeší se číčoviny - problém je totiž v otrávené krajině zemědělským provozem, ne v mezích.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

23.8.2019 20:25 Reaguje na
Ó, nikoliv! Sám jste otrávený svou jednostrannou zaslepeností... Překonejte své lego a přečtěte si články, které rovněž považujete za ony číčoviny. Jsou nádherná na pohled místa, s loukami BEZ chemizace, se sady a remízky, kde už nežije dříve hojná koroptev, zajíců je cca desetina, Sýček se odstěhoval do Zapomnění... Chápu, je těžké na stará kolena přiznat chybu, ale nikdy není pozdě k prozření. Ten NZ byl jako příklad, že jev existuje, a netýká se jen působení nepůvodních predátorů, ale i domácích, legálně ozdravených, přemnožených.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist