Vichřice připravila České Švýcarsko o 200 let starý vysoký smrk

Národní park České Švýcarsko přišel při vichřici na konci října o jeden z velmi starých a pozoruhodných stromů. Vyvrácený smrk rostl u České silnice a dosahoval výšky přes 46 metrů, jeho stáří se odhaduje na více než 200 let. Informoval o tom mluvčí parku Tomáš Salov. Škody po vichřici Hewart jsou v Českém Švýcarsku vyšší než po orkánu Kyrill z roku 2007.

Smrků podobných těm, který neodolal vichřici, je v lesích národního parku podle Salova jen několik desítek a nacházejí se v chladných údolích, kde vládnou klimatické podmínky srovnatelné s podmínkami horskými. Nejvyšší a patrně nejstarší známý smrk Českosaského Švýcarska stojí u státní hranice na saském území, měří 53 metrů a je starý zhruba 400 let.

Přesné stáří padlého smrku správa parku zjistí v příštích týdnech, kdy ze stromu budou odebrány výřezy z kmene. "Tyto vzorky v budoucnu poslouží jako exponáty v expozicích pro návštěvníky Českého Švýcarska," uvedl Salov.

Smrk ztepilý je původně horská dřevina, která se po poslední době ledové na území dnešního národního parku vyskytovala jen v menší míře v chladných roklích. "Velkého rozšíření se tato dřevina na pískovcovém území dočkala až v souvislosti s moderními formami lesnictví, které byly zaměřeny na relativně rychlou produkci dobře zpracovatelných dřevin," uvedl mluvčí. Smrky tak před několika málo stovkami let nahradily zdejší původní, převážně jedlo-bukové lesy.

Většina smrků v současných porostech je mladší než 100 let a stromy dosahují výšek do 35 metrů. "Právě monokulturní charakter lesů a stejnověkost takto založených smrčin patří k příčinám vysokých škod následkem vichřic," uvedl Salov.

Vichřice Hewart na území parku podle nejnovějších odhadů poškodila 7500 krychlových metrů převážně smrkových porostů, objem kalamitního dřeva je více než dvojnásobný v porovnání s orkánem Kyrill v roce 2007. Tehdy v národním parku vzniklo 3443 krychlových metrů kalamitního dřeva.

Poškozené smrkové dřevo musí být zpracováno a odvezeno z lesa, aby nevznikl problém s množením kalamitních škůdců. "Uvolněné plochy budou využity k obnově lesů tak, aby získaly přírodě bližší charakter," podotkl Salov.

Turisté mají v Českém Švýcarsku k dispozici 150 kilometrů cest, správa procházky v parku nyní nedoporučuje. "Určitě bude nějakou dobu trvat, než vše zkontrolujeme," řekl mluvčí.

V Ústeckém kraji měla vichřice největší následky právě na Děčínsku a Litoměřicku. Bez proudu byli lidé i tři dny. Hasiči na severu Čech likvidovali v souvislosti se smrští šest stovek událostí.

---

reklama

---