Vídeň bude ukládat teplo, má vyhřívat dvacet tisíc domácností

Součástí systému bude i vídeňská spalovna navržená architektem Hundertwasserem

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | maclosky / Flickr

Podle společnosti technologie zatím není dokonalá, nicméně je natolik rozvinutá, že je možné ji využít v praxi v městském měřítku. Vysokotlaký systém ukládání tepelné energie se právě začal budovat ve čtvrti Simmering. Podle města by měl od příštího roku zásobovat teplem 20 000 domácností, tedy jen o pětinu domácností méně, než kolik jich vyhřívá pražská spalovna v Malešicích.

Systém chce využívat odpadní teplo z celé řady průmyslových činností. Postupně prý nejen to, které je dnes levné, ale i to, které se dnes vůbec nevyplatí zachycovat. Na začátku půjde o odpadní teplo z kogeneračních elektráren Simmering, Donaustadt a Leopoldau. Přispěje také nevyužité teplo z městské spalovny, slavné stavby navržené architektem Hundertwasserem, nebo teplo z elektrárny na biomasu. Později se má přidat i geotermální výtopna v Aspern.

Čtyři tisíce aut

Teplo jako takové se samozřejmě ukládat nedá. Musí být "uloženo" ve vhodném médiu, které teplo absorbuje a v ideálním případě i dopraví na místo, kde se z něj může opět stát čisté teplo. Pro tento účel lidstvo od nepaměti používá vodu a nejinak tomu bude i v případě Vídně.

Ve Vídni funguje systém takto: voda se pod vysokým tlakem ohřeje na teplotu až 150 stupňů Celsia a pak je pomocí vysokotlakého potrubí dopravena do úložiště, které se skládá ze dvou obrovských nádob. Kapacita termálního úložiště je podle konstruktérů 850 megawatthodin, což prý vystačí k zásobování 20 000 domácností. Těm má ročně nabídnout zhruba 140 000 megawatthodin tepla.

Aby to bylo možné, je potřeba ohřát 11 000 kubíků vody pod tlakem až 10 barů. Tento tlak je nezbytný nejen kvůli ohřevu vody na vysokou teplotu, ale i kvůli dopravě mezi úložištěm a konečnými spotřebiteli, když voda musí na cestě překonat i výškové rozdíly až 150 metrů. Celý „sklad tepla“ má úctyhodné rozměry. Každá z nádob je vysoká 45 metrů a na jejich stavbu bylo použito 2 000 kubíků betonu.

Zařízení vedle ekonomického dopadu také pomůže zlepšit životní prostředí, provozem se prý ušetří kolem 10 000 tun oxidu uhličitého. „Téměř stejně jako kdybyste 4 200 aut střední kategorie vyřadili z provozu na celý rok,“ říká Wolfgang Daschütz, manažer projektu “Wien Energie”.

Celá investice si vyžádá náklady ve výši 20 milionů euro. Výstavba termálního úložiště je součástí širšího plánu města Vídně, které chce do roku 2030 polovinu své energie vyrábět z obnovitelných zdrojů. A právě pro ně je možnost ukládání energie klíčová.