https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/vlada-jaderne-uloziste-bude-u-temelina-na-vysocine-ci-u-klatov
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vláda: Jaderné úložiště bude u Temelína, na Vysočině, či u Klatov Aktualizováno

21.12.2020 18:03 | PRAHA (ČTK)
Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v ČR vzniknout do roku 2065.
Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v ČR vzniknout do roku 2065.
Licence | Volné dílo (public domain)
Zdroj | SÚRAO
Hlubinné úložiště jaderného odpadu má v Česku vzniknout v jedné ze čtyř následujících lokalit - Janoch u Temelína, Horka na Třebíčsku, Hrádek na Jihlavsku, či Březový potok na Klatovsku. Rozhodla o tom dnes vláda, informovalo v tiskové zprávě ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Ve zmíněných lokalitách se podle něj uskuteční výzkumné a průzkumné práce kvůli výběru finální a záložní lokality, které by měly být potvrzeny do roku 2030. Starostové z lokalit Horka, Hrádek a Březový potok ČTK řekli, že budou proti stavbě bojovat dál.
 

Dosud se v souvislosti s úložištěm uvažovalo o devíti lokalitách, zúžení na čtyři místa už v červnu schválila Rada Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO). Ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO) minulý týden ČTK řekl, že proces výběru čtyř lokalit zhodnotil pozitivně Státní úřad pro jadernou bezpečnost a stejně tak externí nezávislá oponentura, kterou si v mezidobí MPO nechalo zpracovat.

Kabinet dnes podle úřadu schválil také věcný záměr zvláštního zákona upravujícího respektování zájmů obcí a jejich občanů souvisejících s vyhledáváním lokality pro ukládání radioaktivního odpadu. Finální znění zákona plánuje ministerstvo předložit v příštím roce. Postup státu při hledání úložiště dlouhodobě kritizuje Platforma proti hlubinnému úložišti, jež sdružuje 35 obcí a měst a 16 spolků.

Starosta Budišova na Třebíčsku Petr Piňos dnes uvedl, že obce se budou bránit protesty i právní cestou. Starosta Dolní Cerekve na Jihlavsku Zdeněk Dvořák má v plánu požádat o podporu i novou krajskou reprezentaci. Obce z Pošumaví, kterých by se týkalo úložiště v Březovém potoce, zesílí protesty. Hned 9. ledna půjdou už na 18. protestní pochod, který povede všemi dotčenými místy.

Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v ČR vzniknout do roku 2065. Náklady na jeho stavbu a provoz mají podle dřívějších informací dosáhnout zhruba 111 miliard korun. Nyní se vyhořelé palivo z jaderných bloků ukládá do meziskladů přímo v areálech elektráren.

Do letoška se při hledání místa pro úložiště uvažovalo o devíti lokalitách. Z původního seznamu tak vypadly lokality Kraví hora na Žďársku, Čertovka na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Magdaléna na Táborsku, Čihadlo na Jindřichohradecku a lokalita Na Skalním u Dukovan. "Pro pět lokalit jsme ukončili období dlouhodobé nejistoty. Uvědomuji si citlivost celého procesu a spoustu otázek ze strany veřejnosti, proto jsme se čtyřmi lokalitami v přímém kontaktu a chceme být maximálně transparentní a posílit vzájemnou důvěru," řekl dnes Havlíček.

Ministr už dříve uvedl, že plánované průzkumné práce na čtyřech lokalitách nebudou zahájeny dříve než v roce 2023, pokud nenabude účinnost zmiňovaný zákon nebo dotčené obce nevysloví svůj souhlas dříve. Z předkládací zprávy plánu budoucí činnosti SÚRAO vyplývá, že na vybraných lokalitách se do té doby budou uskutečňovat pouze nezbytné monitorovací práce - například monitoring kvality vody, radonu či seismicity.

Platforma proti hlubinnému úložišti dlouhodobě prosazuje, aby rozhodnutí o výběru lokality pro případné ukládání bylo podmíněno předchozím souhlasem dotčených obcí. V dnešní tiskové zprávě uvedla, že výsledky procesní analýzy firmy Deloitte Advisory, provedené na objednávku ministerstva, nejsou odborným oponentním řízením, jak jej obce a spolky požadovaly.

"Ministr Havlíček po nástupu do funkce ministra průmyslu sliboval práva občanům, opravdové zapojení obcí do případného jednání a hlavně zákon, který by tato práva zajišťoval. Nic z jeho slibů se nenaplnilo, protože současná vláda obce a občany z vytipovaných míst přehlíží," řekl Petr Klásek, starosta obce Chanovice z lokality Březový potok a mluvčí platformy.

Ředitel SÚRAO Jan Prachař dnes uvedl, že obcím bude nabídnuto zřízení speciálních pracovních skupin. "Jejich prostřednictvím se mohou zapojit do debaty o finální podobě a umístění povrchového areálu hlubinného úložiště. Zároveň to bude formát pro pravidelné předávání informací o probíhajících pracích," dodal.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (12)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ig

21.12.2020 20:20
Proč se to nutně musí rvát pod zem? To je nějaké umělé navyšování nákladů? Nechápu.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

21.12.2020 20:35 Reaguje na
To jsme již dva. Pro hlubinné úložiště zatím nikdo nevyslovil rozumný důvod.
Odpovědět
EN

Emil Novák

21.12.2020 23:42 Reaguje na Jiří Svoboda
Rozumný důvod je ten, že starostí o RAO nechceme zatěžovat budoucí generace a že ani přepracováním se ho nelze úplně zbavit, jen snížit jeho množství.
Odpovědět
ig

22.12.2020 00:19 Reaguje na Emil Novák
Skladováním v nadzemních skladech by se budoucím generacím zjednodušilo vyzvedávání částečně vyhořelého paliva pro použití v množivých reaktorech i inspekce neporušenosti kontejnerů..
Odpovědět
EN

Emil Novák

22.12.2020 07:10 Reaguje na
Bohužel není vůbec jisté, že o něj budoucí generace budou stát. K inspekci neporušenosti kontejnerů v hlubinném úložišti není žádný důvod, a pokud už, pravděpodobně ji budou dělat neinvazivními metodami jako detekcí mionů, podobně jako se zjišťuje stav roztavené aktivní zóny ve Fukušimě.
Odpovědět

Jan Šimůnek

22.12.2020 09:12 Reaguje na Jiří Svoboda
Asi hraje roli také omezená přístupnost. Včetně toho, že úložiště může být následně naplněno nedýchatelným plynem. Třeba CO2.
Odpovědět
ig

22.12.2020 10:07 Reaguje na Jan Šimůnek
Asi že se tam hůř vloupává, to jedině. Případně obava, že si s tím potomci nebudou vědět rady. Podle videí na trubce, kde "mladí a nadějní" předkládají své technické vynálezy a všechny konstrukční problémy řeší flexou a svářečkou, to k tomu směřuje :-)
Odpovědět
VH

Vladimír Hošek

22.12.2020 11:15
Bojovat to zní hrdě. Všichni chtějí bojovat, komunisti za beztřídní společnost, Brabec proti suchu, někteří proti teplu, někteří za záchranu světa. Někteří (asi ňájakej Piňos) bojují, aby do logistiky jádra hodili vidle, zřejmě jsou vybaveni svatozáří a mají patent na správné řešení, které vnutí všem aniž by se jich ptali.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

25.12.2020 09:47 Reaguje na Vladimír Hošek
Ropáci nebojují. Ropáci lžou, vytváří demagogie, nechumelistické teorie, čadí z dýzlů a uhelných rumplováků a neskutečně si mastí kapsy. Že je Zeměkoule na hranici kolapsu je nezajímá, stejně jdou za chvílu do pytla a chuj s tym.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

23.12.2020 11:00
Ten to nechce, ten taky a co s tím? Vystřelit raketou ke Slunci? Mějte lidi
rozum. My taky nechtěli černouhelné šachty a propadlá území se zborcenými
domy, ale chápali jsme to, že uhlí se těží tam, kde je a ne někde, kde není. Hlubinné úložiště musí být tam, kde je stabilní a skalnaté podloží. Tak to není možné vybudovat jinde. Najděte jiné řešení a nebo se dohodněte třeba na přesídlení mimo oblast. Takto byly přesídleny celé vesnice a i
malá města a lidé si zvykli. Odvolávat se na děti si dejte za klobouk.
Ty vám utečou za prací, za partnery a nebo pouze za kulturou a pohodlím. Vyjednejte se státem podporu pro lepší infrastrukturu vašich vesnic,
zrušení pozemkových daní a jiných priorit. Kdo jedná, tak něco vyjedná.
Kdo odmítá, tak se toho vzdává předem a nakonec to bude muset strpět
ze zákona. Dnes je možné vyjednávat, ale přijde doba, kdy už na to bude pozdě. U nás vysídlili lidi i násilím a nebo počkali, až jim domy po
poddolování popraskaly a zaplavila je podzemní voda. Pak odešli sami
a nikdo je nemusel odvádět v klepetech. Vás nikdo nevysídluje a často
je to pouze náhrada přírodního uranu vyhořelým palivem v pouzdrech,
která garantují bezpečnost. U nás se budou šachty propadat ještě
desítky let po ukončení těžby a budou tu hořet haldy hlušiny a
vyvěrat metan. Vám nic takového nehrozí a můžete si vyjednat různé úlevy
a výhody. Co bychom tu za to dali, kdybychom měli takovou možnost.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

25.12.2020 10:12 Reaguje na Břetislav Machaček
Samozřejmě je hlubinné úložiště daleko lepší, než uhelná šachta.
Ale zásadní problém je, že jaderný odpad nelze zlikvidovat vůbec, radioaktivní bude za snad milióny let. Ze dvou elektráren se to dá ještě ukočírovat, ale nesmysl je stavět energetiku budoucnosti právě na jádru, když jsou k dospozici daleko čistší zdroje.
Jistě nahradit Dukovany, jít do moderních SMR, ale s mírou a masivně rozvíjet OZE a hlavně akumulace. Tudy vede pro nás cesta, propojení dráty s Evropou dávno máme.
Odpovědět
EN

Emil Novák

25.12.2020 12:10 Reaguje na Pavel Hanzl
Ve skutečnosti je radioaktivní prakticky všechno včetně "experta" Hanzla, u vyhořelého paliva jde jen o to, kdy klesne radioaktivita přibližně na úroveň přirozeného pozadí, což netrvá miliony let, ale v případě vyhořelého paliva z tlakovodních reaktorů zhruba 100 tisíc let. V případě přepracování paliva to může být jen kolem tisíce let, přičemž jeho objem se tím sníží na jednotky procent. Jestli se má ukládat vyhořelé palivo ze dvou nebo pěti elektráren je úplně jedno, naopak jejich vyšší počet výrazně sníží cenu uložení na jednotku objemu. SMR pochopitelně vyhořelé palivo produkují také.
Masivní rozvoj OZE v ČR je chiméra, v našich podmínkách to nemůže být základ energetiky ale jen doplněk konvenčních zdrojů. Podle posledního průzkumu 91 % populace chce, aby Česká republika zůstala i v budoucnu soběstačná ve výrobě elektřiny. Hlavní důvody: cena elektřiny, stabilita dodávek a bezpečnost.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist