Vláda projedná dva dokumenty o ovzduší, kritizují je ekologové

Dvě strategie o stavu ovzduší v České republice, které na středeční zasedání kabinetu předloží ministerstvo životního prostředí, obsahují podle ekologických aktivistů nedostatečná opatření a nejasné úkoly pro úřady. Česko také potřebuje silnější novelu zákona o ochraně ovzduší, než jakou připravilo ministerstvo, uvedly dnes ekologické organizace v čele s asociací Zelený kruh. Požadují, aby novela zahrnula i posílení opatření pro další zdroje znečištění, zejména automobilovou dopravu, uhelné elektrárny a energetické a průmyslové provozy.

Ministerstvo předkládá vládě Střednědobou strategii zlepšení kvality ovzduší v ČR do roku 2020 a Národní program snižování emisí v ČR.

Strategie mimo jiné opakuje už zveřejněné informace, že se v ČR plošně překračují limity pro prachové částice PM10 a PM2,5 a pro rakovinotvorný benzo(a)pyren. Nejvíce postižená je aglomerace Ostrava-Karviná-Frýdek-Místek, dále Praha, Brno, střední Čechy, zóna severozápad a střední Morava. Na vině je zejména doprava a lokální topeniště.

"Plány zlepšování kvality ovzduší (PZKO), které poslední dva roky připravovalo ministerstvo životního prostředí, bohužel postrádají konkrétní opatření, harmonogram jejich zavádění i to, zda vůbec ovzduší zlepší a případně o kolik," uvedl konzultant Centra pro životní prostředí Miroslav Šuta. Do očí bijící je to podle něj zejména v případě automobilové dopravy, která je hlavním problémem ve velkých městech.

Počet osobních i nákladních aut roste, kvalita vozového parku se lepší jen mírně. Průměrné stáří osobních automobilů nedosahuje evropských hodnot, uvádí MŽP v národním programu. Stoupl podíl motorové nafty na celkovém prodeji pohonných hmot z 44 procent v roce 2000 na 70 procent v roce 2013. Prodej alternativních paliv (CNG a LPG) je v porovnání s klasickými palivy zanedbatelný a využívá ho hlavně osobní doprava.

Aktivisté upozorňují na to, že bez cíleného snižování závislosti na fosilních palivech se ovzduší zásadně nezlepší, vláda ale zatím projednávání antifosilního zákona odložila. "I přes mírný pokles je téměř pětina domácností dosud lokálně vytápěna pevnými palivy s tím, že se často jedná o emisně nevyhovující zastaralé kotle s nízkou účinností," píše se v národním programu. Je to proto, že malé obce nemají přístup k sítím zemního plynu, který je nákladnější.

Připravovaná novela zákona o ochraně ovzduší řeší podle ekologických organizací spíše problém zakázaných paliv v domácích kotlích. Dotace na výměnu kotlů umožňují nové kotle na spalování hnědého uhlí. To podle ředitele Hnutí Duha sice trochu pomůže, ale problém systémově nevyřeší. Mezi opatřeními, která strategie navrhuje, je například zmínka o snížení emisí PM 2,5 a polycyklických aromatických uhlovodíků obnovou spalovacích zdrojů v domácnostech a kontrolou, zřízení nízkoemisních zón a obchvatů a vznik nového Národního programu snižování emisí podle nové legislativy.

---

reklama

---