Vláda schválila plán proti šíření invazních druhů živočichů a rostlin
Za invazní druhy se považují zavlečené nepůvodní organismy, které se rychle šíří, agresivně vytlačují původní druhy a způsobují rozsáhlé ekologické škody. Negativně ovlivňují biologickou rozmanitost oblastí, kde se šíří. Mohou mít také závažné dopady na lidské zdraví i hospodářství. V České republice jde například o některé druhy severoamerických raků, kteří šíří račí mor, mývaly severní, psíky mývalovité nebo nutrie říční. Z rostlin jsou za invazní považovány bolševník velkolepý, netýkavka žláznatá či javor jasanolistý.
"Záměrné šíření nepůvodních invazních druhů sice zakazuje evropská i česká legislativa, ale šíření řady invazních nepůvodních druhů probíhá po jejich zavlečení samovolně nebo nezáměrně, třeba v rámci transportu materiálů při stavební činnosti nebo dopravě. Nicméně i těmto způsobům jejich šíření je třeba věnovat pozornost," uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Plán zahrnuje 14 opatření rozdělených do sedmi okruhů. Zaměřuje se na informovanost, metodickou a odbornou podporu, kontrolní činnost, ekonomické a legislativní nástroje, ale i na monitoring a výzkum. Součástí jsou i profesní kodexy například pro rybáře a zahrádkáře nebo plány na zapojení veřejnosti do monitoringu. Na přípravě akčního plánu se společně s MŽP podílelo i ministerstvo zemědělství a Akademie věd. K plánu se během jeho příprav mohla vyjádřit i veřejnost.
Podle Hladíka pomůže plán s přípravou na šíření invazních druhů, které se v Česku ještě nevyskytují, jako je například sršeň asijská. Ta je hrozbou nejen pro přírodu, ale i pro včelařské hospodaření či zdraví lidí.
"Některé biologické invaze jsou velmi výrazné, například šíření bolševníku velkolepého v západních Čechách. Ten způsobuje popálení kůže a zásadně negativně mění složení rostlinných společenstev. Jeho výrazná podoba umožňuje dobré mapování výskytu včetně zapojení veřejnosti, která je tak v Karlovarském kraji lépe informovaná a intenzivně s ochranou přírody spolupracuje," uvedl Jan Pergl z Botanického ústavu Akademie věd ČR.
Agentura ochrany přírody a krajiny připravila projekt na celostátní sběr dat. Ten umožní získat podklady o výskytu invazních nepůvodních druhů pro jejich systematické odstraňování i zamezení dalšího šíření na konkrétních lokalitách a ukáže, na která místa je potřeba zaměřit pozornost. Povinnost systematicky monitorovat invazní druhy vyplývá z evropského nařízení.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (14)
Slavomil Vinkler
15.6.2023 12:47 Reaguje na AnyrSlavomil Vinkler
15.6.2023 12:47 Reaguje na AnyrSlavomil Vinkler
15.6.2023 12:48 Reaguje na AnyrSlavomil Vinkler
15.6.2023 12:48 Reaguje na AnyrSlavomil Vinkler
15.6.2023 12:48 Reaguje na AnyrAnyr
15.6.2023 11:55A to vše na hranici KRNAPu.
K tomu nutno připočíst to, co lidé pěstují na zahradách - a co by měl stát trestat jako ohrožení životního prostředí - které se pak stávají epicentrem šíření: některé astry, klejichu, topinambury, třapatku dřípatou, výše uvedené líčidlo, a podobné rostliny.
Mně samotnému začíná na zahradě zplaňovat (generativně) čistec vlnatý, hlídám ho, a sleduju to s obavami.
Nejlepší jsou pak ti zahrádkáři, kteří v milé snaze o "zhezčení té škaredé přírody" vysazují jakékoliv přebytky kdekoliv v dosahu, aniž by přemýšleli, co to může způsobit.
Miloš Zahradník
15.6.2023 19:18 Reaguje na AnyrMozna znate takovou Jizerku. Jeji hlavni botanickou atrakci jsou ohromne spousty narcisu - ktere v Jizerkach ale ani nikde do 2000 km vzdalenosti nejsou samozrejme puvodni - kterym se tam ale znamenite dari a jsou ozdobou techto - botanicky pozoruhodnych spis svou chudosti - hor. Narcisy tam rostou i na temer jiz neviditelnych rozvalinach davnych nemeckych usedlosti
No a upoliny - tam by mne docela zajimalo, zda jsou puvodni nebo
si je tam treba nemecti osadnici kdysi dovezli ze zemi sveho alpskeho puvodu. No a to se ani nebavime o naprstniku ktery jeste dobach mecho detstvi byl vzacnym chranenym druhem a dnes je to invazni plevel obsazujici pudu porusenou zemnimi pracemi. Ale je krasny, a to je taky dulezite :)
Petr Pekařík
16.6.2023 11:10 Reaguje na AnyrJaroslav Pobeha
17.6.2023 09:56 Reaguje na AnyrV záhonoch cudzokrajné rastliny, ale aby nasadili napríklad šalviu , ktorá býva obsypaná čeliakmi a včelami, tak to nie.
Michal Ukropec
15.6.2023 18:03Miloš Zahradník
15.6.2023 19:11Daniel Višňovský
15.6.2023 21:38 Reaguje na Miloš Zahradníkvaber
16.6.2023 08:26ovšem prstem ukazuje na různá zvířátka a rostlinky a říká já ne, to oni,
prostě kozel je zahradníkem
Břetislav Machaček
16.6.2023 09:26příroda přizpůsobí přesně podle Darwinovy teorie o vítězství úspěšných.
Je to jako u u lidí, kdy barbaři násilím převálcovali změkčilé inteligenty
a pokračuje to i nyní podáváním pomocných rukou a záchranných kruhů.
Naši předci se nezabývali teorií, ale praxí a třeba akát cíleně sázeli
tam, kde nic domácího nechtělo růst. Jeho dřevo bylo dobré na sudy, ploty,
násady a otop. Jeho nektar plnil úly medem a nikdo neřešil jeho invaznost,
protože když ho někde nechtěli, tak ho bez blbých keců zlikvidovali. Ono
ho stačí pravidelně mýtit do doby zastínění ostatními stromy a on uhyne,
Mnoho povyku je tu leckdy pro nic a navíc povyku marného, protože třeba
křídlatku už nezlikviduje nikdy nikdo a musíme si na ni zvyknout stejně
jak už si na ni zvykl hmyz a zvířata. Mimochodem porost křídlatky je
výborný kryt pro políčko konopí, jak už vyzkoušeli nedaleko Ostravy
jeho pěstitelé. Koho by napadlo chodit křídlatkovou džunglí a hledat
tam něco jiného? Nebýt ale šťoury, hledajícího v ní, co v ní žije,
tak by asi i to konopí sami sklidili, ale tak to za ně udělala PČR.
A věřte mi, že tam toho v ní žije opravdu hodně.