https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/vlada-schvalila-plan-proti-sireni-invaznich-druhu-zivocichu-a-rostlin
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vláda schválila plán proti šíření invazních druhů živočichů a rostlin

15.6.2023 10:36 | PRAHA (ČTK)
Zavlékání a šíření invazních druhů živočichů a rostlin v Česku mají omezit opatření obsažená v akčním plánu, který schválila vláda. V příštích šesti letech se na nich budou společně podílet ministerstva a další státní instituce, vědci i odborná a laická veřejnost. V tiskové zprávě to uvedlo ministerstvo životního prostředí, které plán předložilo.
 

Za invazní druhy se považují zavlečené nepůvodní organismy, které se rychle šíří, agresivně vytlačují původní druhy a způsobují rozsáhlé ekologické škody. Negativně ovlivňují biologickou rozmanitost oblastí, kde se šíří. Mohou mít také závažné dopady na lidské zdraví i hospodářství. V České republice jde například o některé druhy severoamerických raků, kteří šíří račí mor, mývaly severní, psíky mývalovité nebo nutrie říční. Z rostlin jsou za invazní považovány bolševník velkolepý, netýkavka žláznatá či javor jasanolistý.

"Záměrné šíření nepůvodních invazních druhů sice zakazuje evropská i česká legislativa, ale šíření řady invazních nepůvodních druhů probíhá po jejich zavlečení samovolně nebo nezáměrně, třeba v rámci transportu materiálů při stavební činnosti nebo dopravě. Nicméně i těmto způsobům jejich šíření je třeba věnovat pozornost," uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Plán zahrnuje 14 opatření rozdělených do sedmi okruhů. Zaměřuje se na informovanost, metodickou a odbornou podporu, kontrolní činnost, ekonomické a legislativní nástroje, ale i na monitoring a výzkum. Součástí jsou i profesní kodexy například pro rybáře a zahrádkáře nebo plány na zapojení veřejnosti do monitoringu. Na přípravě akčního plánu se společně s MŽP podílelo i ministerstvo zemědělství a Akademie věd. K plánu se během jeho příprav mohla vyjádřit i veřejnost.

Podle Hladíka pomůže plán s přípravou na šíření invazních druhů, které se v Česku ještě nevyskytují, jako je například sršeň asijská. Ta je hrozbou nejen pro přírodu, ale i pro včelařské hospodaření či zdraví lidí.

"Některé biologické invaze jsou velmi výrazné, například šíření bolševníku velkolepého v západních Čechách. Ten způsobuje popálení kůže a zásadně negativně mění složení rostlinných společenstev. Jeho výrazná podoba umožňuje dobré mapování výskytu včetně zapojení veřejnosti, která je tak v Karlovarském kraji lépe informovaná a intenzivně s ochranou přírody spolupracuje," uvedl Jan Pergl z Botanického ústavu Akademie věd ČR.

Agentura ochrany přírody a krajiny připravila projekt na celostátní sběr dat. Ten umožní získat podklady o výskytu invazních nepůvodních druhů pro jejich systematické odstraňování i zamezení dalšího šíření na konkrétních lokalitách a ukáže, na která místa je potřeba zaměřit pozornost. Povinnost systematicky monitorovat invazní druhy vyplývá z evropského nařízení.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (14)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

SV

Slavomil Vinkler

15.6.2023 12:47 Reaguje na Anyr
Ličidla je na jižní Moravě všude moc, divím se, že v seznamu není. Topinambury jsou různé sorty, ty zahradní nezplaňují, ty kvetoucí snadno, ale nemají jedlé hlízy.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

15.6.2023 12:47 Reaguje na Anyr
Ličidla je na jižní Moravě všude moc, divím se, že v seznamu není. Topinambury jsou různé sorty, ty zahradní nezplaňují, ty kvetoucí snadno, ale nemají jedlé hlízy.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

15.6.2023 12:48 Reaguje na Anyr
Ličidla je na jižní Moravě všude moc, divím se, že v seznamu není. Topinambury jsou různé sorty, ty zahradní nezplaňují, ty kvetoucí snadno, ale nemají jedlé hlízy.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

15.6.2023 12:48 Reaguje na Anyr
Ličidla je na jižní Moravě všude moc, divím se, že v seznamu není. Topinambury jsou různé sorty, ty zahradní nezplaňují, ty kvetoucí snadno, ale nemají jedlé hlízy.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

15.6.2023 12:48 Reaguje na Anyr
Ličidla je na jižní Moravě všude moc, divím se, že v seznamu není. Topinambury jsou různé sorty, ty zahradní nezplaňují, ty kvetoucí snadno, ale nemají jedlé hlízy.
Odpovědět
Anyr

Anyr

15.6.2023 11:55
Když si naše pozemky určím jako střed kružnice o poloměru 1000 metrů, tak tu v okolí potkávám křídlatku japonskou (na nepatrné ploše, kde je systematicky potlačována, ale fakt je to nezmar), lupinu mnoholistou (populaci držící se už roky v prostoru asi 100x50 metrů na západní straně kopce), zlatobýl kanadský (ten je celkem častější, zejména ve strouhách kolem polí) a problémem tu začíná být i líčidlo jedlé, které se mezi invazními druhy stopro objeví v nedaleké budoucnosti.
A to vše na hranici KRNAPu.
K tomu nutno připočíst to, co lidé pěstují na zahradách - a co by měl stát trestat jako ohrožení životního prostředí - které se pak stávají epicentrem šíření: některé astry, klejichu, topinambury, třapatku dřípatou, výše uvedené líčidlo, a podobné rostliny.
Mně samotnému začíná na zahradě zplaňovat (generativně) čistec vlnatý, hlídám ho, a sleduju to s obavami.

Nejlepší jsou pak ti zahrádkáři, kteří v milé snaze o "zhezčení té škaredé přírody" vysazují jakékoliv přebytky kdekoliv v dosahu, aniž by přemýšleli, co to může způsobit.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

15.6.2023 19:18 Reaguje na Anyr
Vy byste porad nejradeji nekoho trestal, doufejme ze nemate tu patricnou pravomoc

Mozna znate takovou Jizerku. Jeji hlavni botanickou atrakci jsou ohromne spousty narcisu - ktere v Jizerkach ale ani nikde do 2000 km vzdalenosti nejsou samozrejme puvodni - kterym se tam ale znamenite dari a jsou ozdobou techto - botanicky pozoruhodnych spis svou chudosti - hor. Narcisy tam rostou i na temer jiz neviditelnych rozvalinach davnych nemeckych usedlosti
No a upoliny - tam by mne docela zajimalo, zda jsou puvodni nebo
si je tam treba nemecti osadnici kdysi dovezli ze zemi sveho alpskeho puvodu. No a to se ani nebavime o naprstniku ktery jeste dobach mecho detstvi byl vzacnym chranenym druhem a dnes je to invazni plevel obsazujici pudu porusenou zemnimi pracemi. Ale je krasny, a to je taky dulezite :)
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

16.6.2023 11:10 Reaguje na Anyr
Křídlatek si nikdo nevšímá. Co kdyby se k nim třeba začala ekotlupa přivazovat/přilepovat ? Naopak nevidím rozdíl mezi nutrií a bobrem. Ten napáchá mnohem více škod, než jedlá rozšířená nutrie. A kecy o tom, že může šířit nemoci ? To může i lovená zvěř i ten bobr. Topinambury ihned potlačí vyšší tráva
Odpovědět
JP

Jaroslav Pobeha

17.6.2023 09:56 Reaguje na Anyr
A zároveň si udržujú anglický trávniček, aby hmyz nemal čo žrať.
V záhonoch cudzokrajné rastliny, ale aby nasadili napríklad šalviu , ktorá býva obsypaná čeliakmi a včelami, tak to nie.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

15.6.2023 18:03
Joo. Pamatuji si, jak ekologisti v90 tých letech vypouštěli norka, psíka i mývala z farmových chovů, a natáčeli tuto činnost a chlubili se tím. Dále 30 let blokovali novelu mysliveckého zákona, aby tyto zavlečené druhý nemohli myslivci lovit, jen hospodář a myslivecká stráž. Joo, každý predátor včetně krkavce nebo kormorána je pod jejich ochranou jelikož škodí přírodě.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

15.6.2023 19:11
Co to vlastne je invasivni druh, jaka je jeho definice? Jde o druhy nebo i nizsi taxonomicke jednotky (u nekterych vzacnosti treba na nasich horach byvaji odborne diskuse zda jde o druh nebo nizsi jednotku)? No a obligatni dotaz jak se tento pojem resi u druhu Homo Sapiens? V souvislosti s radou aktualnich clanku napr. o praturech se taky vkrada zajimava otazka. Neslo by zpetnym slechtenim vypestovat pro evropskou prirodu treba i druh Homo Sapiens Neandertalis? :)
Odpovědět
DV

Daniel Višňovský

15.6.2023 21:38 Reaguje na Miloš Zahradník
Invazivní živočich je třeba Podnebnik Ekoteroristicky........mělo by se s tímto důkladně zatočit.......Dříve se vyrabelo nějaké léčivo, jehož označení si nepamatuji. Ale to označení mělo cosi společného s prudkým větrnými virem v Tichomoří, a druhým písmenem abecedy.
Odpovědět
va

vaber

16.6.2023 08:26
invazní a přemnožené druhy škodí,paradoxně, nápravu chce dělat nejvíce invazní a nejvíce škodící druh, člověk,
ovšem prstem ukazuje na různá zvířátka a rostlinky a říká já ne, to oni,
prostě kozel je zahradníkem
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

16.6.2023 09:26
Každý invaze má dvě stránky. To, co se jeví momentálně špatné, tak se tomu
příroda přizpůsobí přesně podle Darwinovy teorie o vítězství úspěšných.
Je to jako u u lidí, kdy barbaři násilím převálcovali změkčilé inteligenty
a pokračuje to i nyní podáváním pomocných rukou a záchranných kruhů.
Naši předci se nezabývali teorií, ale praxí a třeba akát cíleně sázeli
tam, kde nic domácího nechtělo růst. Jeho dřevo bylo dobré na sudy, ploty,
násady a otop. Jeho nektar plnil úly medem a nikdo neřešil jeho invaznost,
protože když ho někde nechtěli, tak ho bez blbých keců zlikvidovali. Ono
ho stačí pravidelně mýtit do doby zastínění ostatními stromy a on uhyne,
Mnoho povyku je tu leckdy pro nic a navíc povyku marného, protože třeba
křídlatku už nezlikviduje nikdy nikdo a musíme si na ni zvyknout stejně
jak už si na ni zvykl hmyz a zvířata. Mimochodem porost křídlatky je
výborný kryt pro políčko konopí, jak už vyzkoušeli nedaleko Ostravy
jeho pěstitelé. Koho by napadlo chodit křídlatkovou džunglí a hledat
tam něco jiného? Nebýt ale šťoury, hledajícího v ní, co v ní žije,
tak by asi i to konopí sami sklidili, ale tak to za ně udělala PČR.
A věřte mi, že tam toho v ní žije opravdu hodně.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist