Vlčí hlídky budou v Beskydech opět hledat stopy velkých šelem
První mapování výskytu velkých šelem v CHKO Beskydy se uskutečnilo v roce 1984. "Podle stop ve sněhu či blátě a dalších pobytových znaků, jako je trus či kořist, zjišťujeme, kolik šelem se v území pohybuje. Sledujeme také, které lokality šelmám aktuálně vyhovují a jaké migrační trasy využívají při svém pohybu krajinou," uvedla Šůlová.
Podle výsledků loňského stopování se v CHKO Beskydy a v pohraničním slovenském území pohybuje přibližně 12 dospělých rysů, jedna vlčí smečka se vyskytuje v Javorníkách převážně na slovenské straně, v Moravskoslezských Beskydech byly nalezeny stopy dalších dvou zvířat. Na severu CHKO Beskydy pak stopy jednoho vlka. Přítomnost medvědů nebyla potvrzena ani v CHKO Beskydy, ani v javornické části CHKO Kysuce. Což však neznamená, že zde medvědi nežijí. Je pravděpodobné, že se v zimě zdržovali v nepřístupných horských lokalitách.
Beskydy jsou v Česku jediným místem, kde tyto tři druhy velkých šelem žijí. Zatímco vlka a rysa lze spatřit i jinde, medvěda lze pravidelně vystopovat jen ve zdejších lesích, do kterých přichází ze Slovenska. Rys ostrovid, medvěd hnědý a vlk obecný jsou v ČR celoročně chráněni. Kvůli jejich dlouhodobému přirozenému výskytu je chráněná krajinná oblast Beskydy zařazena mezi evropsky významné lokality velkých šelem.
Počet šelem v Beskydech souvisí s aktuálním stavem populací těchto druhů na Slovensku a v Polsku. V Evropě byly zpracovány akční plány na ochranu velkých šelem, velký důraz se klade na spolupráci jednotlivých států - v případě ochrany beskydské přírody pokračuje dlouhodobá spolupráce se slovenskou ochranou přírody.
Při sledování výskytu šelem se stopaři v terénu pohybují po předem stanovených trasách na běžkách či sněžnicích, případně pěšky - podle množství sněhu v horách. K dispozici mají zákresové mapy a pomůcky pro dokumentaci. Při akci se kromě velkých šelem zaznamenává i výskyt ostatních druhů zvířat. Výsledky mapování vyhodnocuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.
reklama