Voda z Bečvy nepředstavovala po otravě nebezpečí pro lidské zdraví, řekl znalec

Voda z řeky Bečvy nepředstavovala po její otravě ze září 2020 nebezpečí pro lidské zdraví. U vsetínského okresního soudu, který případ projednává, to dnes řekl znalec z oboru zdravotnictví a toxikologie Zdeněk Dvořák. Při vypracování posudku vycházel z rozborů vzorků vody, které různé orgány z několika úseků řeky po havárii odebraly. Podle obžaloby řeku otrávily kyanidy a šestimocný chrom, které do ní unikly z firmy Energoaqua. V kauze je obžalovaná jak společnost, tak i její ředitel Oldřich Havelka. Vinu odmítl, stejně jako zmocněnec podniku Vladimír Kurka.

Zadavatelem posudku, kterým se dnes soud zabýval, byla policie. Znalec měl zhodnotit potenciální zdravotní rizika pro rybáře a obyvatele při styku s kontaminovanou vodou. "Jednou větou to riziko nepředstavovalo žádné," řekl Dvořák, který působí na Univerzitě Palackého v Olomouci. Případné účinky vody znečištěné kyanidy na zdraví člověka zkoumal v případě jejího požití, kontaktu s kůží i inhalace. Vdechnutí by však podle něj přicházelo v úvahu pouze v případě, kdy by v řece byly spolu s kyanidy i kyseliny, které by do ovzduší uvolnily jedovatý kyanovodík, čemuž nic nenasvědčuje.

Znalec upozornil, že předmětem jeho posudku není zkoumání účinků kyanidu na konkrétního člověka v konkrétním místě a konkrétním čase. "Posudek byl vypracovávaný prakticky v hypotetické rovině, jaké by kontaminace mohla představovat ohrožení pro zdraví obyvatelstva. Měl jsem docela solidní podklady, co se týče měření, že se fakt měřila koncentrace na mnoha místech, mnoha orgány. Takže jsou to validní data. Tady je samozřejmě otázkou, s jakým zpožděním od té kontaminace," uvedl Dvořák. Vzorků vody z Bečvy ze dne otravy a míst poblíž původu kontaminace je totiž málo.

Někteří rybáři, kteří po havárii sbírali mrtvé ryby, uvedli, že je po ponoření do vody pálily ruce. Stěžovali si i na vysychání kůže nebo podráždění sliznic. Podle Dvořáka jde o příznaky, které neodpovídají otravě kyanidy. "Musel by to být zrychlený dech, zmodralé rty, poruchy vědomí, hybnosti a tak dále. To, co popisovali, by možná spíš připomínalo chlór," řekl soudní znalec. Několik rybářů, kteří u soudu dříve vypovídali, skutečně uvedlo, že zápach chlóru byl z vody cítit.

Soud dnes dále plánoval vyslechnout znalce z oblasti ochrany přírody, který se však ze zdravotních důvodů omluvil. Hlavní líčení by mělo pokračovat ve středu 19. července a ve čtvrtek 20. července, na kdy soud předvolal znalce z oboru vodního hospodářství Jiřího Klicperu, který pro policii ve sledovaném případu otravy Bečvy vypracovával jeden ze stěžejních posudků.

Za poškození a ohrožení životního prostředí a neoprávněné nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami hrozí Havelkovi až pětileté vězení, společnosti Energoaqua zákaz činnosti a peněžitý trest. Firma podle státního zástupce Jiřího Sachra způsobila znečištění Bečvy jedovatými kyanidy a šestimocným chromem nejméně na 37 kilometrech řeky. Obžaloba uvádí, že to mělo za důsledek masivní úhyn více než 39 tun ryb. Otrava zasáhla řeku v úseku pod Valašským Meziříčím na Vsetínsku až po Přerov.

Energoaqua spravuje tovární areál bývalé Tesly v Rožnově pod Radhoštěm na Vsetínsku, kde zajišťuje i čištění odpadních vod. Z areálu odcházejí přes 13 kilometrů dlouhým kanálem, který ve Valašském Meziříčí ústí do Bečvy. Podle obžaloby se znečištění do řeky dostalo právě tímto kanálem. Zástupci firmy to odmítají. Tvrdí, že první ryby začaly hynout zhruba 3,5 kilometru od tohoto vyústění a je tedy podle nich vyloučeno, aby původcem ekologické havárie byla Energoaqua. Zapravdu jim dávají i někteří vědci a rybáři.

---

reklama

---