Výbor Evropského parlamentu pro životní prostředí podpořil klimatický cíl, Knotkův návrh neprošel

Zdroj | Depositphotos

Evropská komise navrhla závazný klimatický cíl pro rok 2040 na začátku července. Stalo se to navzdory výhradám některých států, včetně České republiky, které chtěly krok odložit. Návrh vůbec poprvé počítal s tím, že země EU budou moci využívat takzvané uhlíkové kredity z rozvojových států k dosažení cíle v oblasti emisí.

O Knotkově návrhu se mělo ve výboru ENVI původně hlasovat již 23. září a na plénu EP pak v říjnu. Hlasování se ale posunulo, protože se čekalo, jakou shodu naleznou na klimatickém cíli pro rok 2040 ministři životního prostředí EU.

Ti nakonec schválili nový klimatický cíl až 5. listopadu po osmnáctihodinovém jednání v Bruselu. Shodli se přitom, že cílem je stále snížení emisí o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990, jak navrhovala Evropská komise, nicméně některé státy včetně České republiky si vyjednaly určité ústupky. Česko tehdy v souladu se svou dlouhodobou pozicí hlasovalo proti. Pro přijetí návrhu však stačila kvalifikovaná většina. Jedním z ústupků například je, že systém nových emisních povolenek ETS2 bude odložen o jeden rok a spuštěn až v roce 2028. Česko tehdy na jednání zastupoval odcházející ministr životního prostředí Petr Hladík.

Hladíka i premiéra Petra Fialu následně na videu na sociální síti zkritizoval předseda hnutí ANO a nejspíš budoucí český premiér Andrej Babiš, jehož strana vyhrála říjnové volby. Zmínil, že odcházejícího českého premiéra již dříve vyzval, aby kvůli klimatickému cíli zablokoval jednání už na říjnové Evropské radě.

"Výbor Evropského parlamentu pro životní prostředí přijal zprávu, kterou chce zavést nový klimatický cíl snížení emisí pro rok 2040 o 90 procent. Ten text je velmi blízký tomu, co odsouhlasili ministři životního prostředí," řekl ČTK hned po hlasování europoslanec Knotek. "Jsou tam určité ústupky, nicméně ty zcela jistě nevyváží to, že se zavádí nový cíl, který trvale zrychlí Green Deal a zdraží lidem život především po roce 2030," dodal.

Podle Knotka jde o hazard s ekonomikou Česka i Evropy, zrychlovat Zelenou dohodu pro Evropu není potřeba. "Máme již dva právně závazné cíle, pro rok 2030 to je snížení emisí o 55 procent a v roce 2050 o 100 procent," řekl s tím, že přirozené tempo by tak bylo snížit do roku 2040 emise o 77,5 procenta.

Dnes přijatý kompromisní návrh zmiňuje podobnou pružnost, k jaké vyzvaly minulý týden členské státy. Vzhledem k podobnosti postojů EP a Rady EU by tak podle informací ČTK mohlo být následné jednání v takzvaném trialogu už velmi rychlé.

"Od roku 2036 by až pět procent čistých emisí EU mohlo pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí, ale poslanci Evropského parlamentu chtějí záruky, že to bude podléhat robustním ochranným opatřením. Komise navrhla až tři procenta," uvedl výbor ENVI v tiskovém prohlášení. Europoslanci rovněž podporují návrh členských států odložit zahájení systému ETS2, který zahrnuje emise CO2 ze spalování paliv v budovách a silniční dopravě, z roku 2027 na rok 2028.

Stejně tak europoslanci podpořili návrh, aby Evropská komise každý druhý rok posuzovala pokrok směrem k plnění průběžných cílů s přihlédnutím k nejnovějším vědeckým údajům, technologickému vývoji a mezinárodní konkurenceschopnosti Evropské unie.