https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/vyhledavat-kurovcove-stromy-je-narocne.pro-lidi.pro-drony-to-muze-byt-hracka
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vyhledávat kůrovcové stromy je náročné. Pro lidi. Pro drony to může být hračka

7.6.2019 11:31 | PRAHA (Ekolist.cz)
Výsledky včasné detekce napadení, kdy pouhým okem ještě není napadení stromu patrné
Výsledky včasné detekce napadení, kdy pouhým okem ještě není napadení stromu patrné
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Unicorn Systems
Majitelé lesů mají povinnost kácet a sanovat stromy, na které naletěl kůrovec. Je to jedna z obran proti šíření škůdce. Vyhledávat napadené stromy v lesích je ale náročné. Pomoci by s tím mohla aplikace s pracovním názvem Brouk, kterou vyvinula společnost Unicorn Systems spolu s experty z České zemědělské univerzity v Praze a Správy Krkonošského národního parku. Ta vyhodnocuje dronem pořízené snímky korun stromů a pozná napadené stromy dřív, než by se to povedlo lesníkům v terému.
 

„Víme, že strom napadený kůrovcem mění své vlastnosti. Podobně jako má každá nemoc své symptomy, i napadený strom začne chřadnout," vysvětluje Ondřej Lagner z Katedry aplikované geoinformatiky a územního plánování Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze.

Stromy napadené kůrovcem
Stromy napadené kůrovcem
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Unicorn Systems

"Jako první se změní spektrální odrazivost a teplota, a to ještě dříve, než se napadení stromu projeví vizuálně. To, že strom napadl kůrovec, tedy dokážeme zjistit ještě dříve, než by si toho všiml i ten nejpozornější lesník při své obchůzce. A o čas jde v současné situaci především,“ říká Ondřej Lagner.

Do akce nastupují drony

Nejvhodnějším způsobem, jak monitorovat velké souvislé lesní plochy a identifikovat stromy napadené kůrovcem, je využití bezpilotních prostředků neboli dronů. Běžně dostupné komerční družicové snímky totiž nedosahují potřebného prostorového rozlišení.

Drony lze osadit potřebnými senzory, např. pro pořizování snímků s vysokým rozlišením v infračerveném pásmu (NIR), které je obzvláště citlivé k detekci zdravotního stavu vegetace, resp. změně chlorofylu v jehlicích.

„V rámci vývoje této nové metody jsme s kolegy z Krkonošského národního parku hodnotili časovou řadu snímků, které byly pořízeny v různých vývojových stádiích kůrovce. Dosáhlo se přesné identifikace jednotlivých korun stromů v porostu a pokročilou analýzou obrazu byla stanovena spektrální křivka napadeného stromu," říká Ondřej Lagner.

Kůrovcový požerek
Kůrovcový požerek
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Unicorn Systems

Tím byla v podstatě popsána změna ve spektrálním chování stromu od jeho napadení až po jeho odumření. "Díky tomu můžeme s vysokou mírou přesnosti říci, který strom je zdravý, potenciálně ohrožený a který je již odumřelý. Celý proces je popsán v certifikované metodice,“ dodává Ondřej Lagner.

Unicorn vyvíjí software, který bude autonomně analyzovat snímky pořízené z dronu a pomocí definovaných algoritmů identifikovat napadené stromy.

„Naším úkolem je vytvořit uživatelsky přívětivou aplikaci, která bude efektivním nástrojem lesníků pro včasnou detekci kůrovce. Majitelé a správci lesů potřebují jednoduchý nástroj, se kterým budou umět pracovat,“ říká Václav Wiesner, Account Manager ve společnosti Unicorn. „Nejdříve si nechají zájmovou lokalitu nasnímkovat dronem. Snímky se nahrají do aplikace, výpočetní jádro je vyhodnotí a uživateli podá jasnou informaci, které stromy je třeba preventivně vytěžit, a zamezit tak dalšímu šíření kůrovcové populace.“

Aplikace s pracovním názvem BROUK završí první část projektu Kůrovec. V dalších krocích budou experti z projektového týmu pracovat na popisu a následně i predikci dlouhodobé časoprostorové dynamiky šíření škůdce prostorem. To by lesníkům umožnilo zasáhnout proti kůrovci ještě dříve, než se v dané lokalitě zavrtá pod kůru prvního stromu.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist