https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/vypousteni-perlorodek-do-malse-pomuze-obnovit-prestarlou-populaci-techto-mlzu
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vypouštění perlorodek do Malše pomůže obnovit přestárlou populaci těchto mlžů

18.7.2023 19:40 (ČTK)
Zdroj | AOPK ČR
Odborníci a ochránci přírody dnes vypustili do řeky Malše dvě stovky uměle odchovaných perlorodek říčních, zhruba 850 dalších přijde na řadu později. Je to jeden z výsledků několikaletého česko-rakouského projektu zaměřeného na podporu životního prostředí pro tohoto ohroženého sladkovodního mlže, který má přispět k obnově přestárlé populace perlorodek na pomezí obou sousedních států. Jeho součástí byly také úpravy v povodí řeky Malše, aby se v něm perlorodkám lépe dařilo, oznámili zástupci Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
 

Lastura perlorodky připomíná tvarem a velikostí škebli rybničnou, ale na rozdíl od ní je celá černá a vyskytuje se pouze v tekoucích vodách. V České republice nyní žije asi 10 000 perlorodek, jen zlomek počtu ze začátku 20. století, a to v povodí Blanice, Malše či Horní Vltavy. Kvůli vysokým nárokům na kvalitu prostředí je tento mlž jedním z nejcitlivějších indikátorů čistých vod. Pro perlorodku jsou kritické především první roky života. Důležitý je také výskyt pstruha, který poskytuje ve svých žábrách prostředí pro její larvy.

"Do řeky jsme dnes vypustili dvě stovky drobných perlorodek, zhruba 850 dalších přijde na řadu později. Pokud se vše podaří, stráví zhruba pět až deset let zahrabány v povrchové vrstvě dna a teprve později se uchytí na jeho povrchu. Postupně se jim vyvine filtrační aparát, kterým zachycují drobné částečky potravy z vody," uvedla koordinátorka záchranného programu Kateřina Římalová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Pro další osud perlorodek je podle ní klíčové šetrné hospodaření v celém povodí.

Zdroj | AOPK ČR

"Perlorodka říční žije z našich živočichů nejdéle, až 140 let. Díky tomu se některé její populace zachovaly až dodnes, přestože několik desítek let nedochází k jejich úspěšnému rozmnožování. Ochranu perlorodky komplikuje její velmi složitý a částečně parazitický životní cyklus," vysvětlil ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR František Pelc. Mladí jedinci nedokáží přežít první roky života v poškozeném prostředí českých řek. "Polopřirozeným odchovem v klíckách jim dokážeme pomoci první roky života překonat," dodal Pelc.

Záchranné programy pomáhají v české krajině udržet vzácné druhy rostlin a živočichů. "Nyní jich máme již třináct a chystáme další. Díky nim se podařilo zachránit pro naši přírodu hvozdík písečný český, daří se zvyšovat počty užovek stromových. Prospívají ale i jiným druhům. Často totiž spočívají v podpoře šetrného hospodaření, které zlepšuje podmínky i pro jiné rostliny a živočichy. V případě perlorodky jsou to třeba vranka obecná či mihule potoční," uvedl Pelc.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (9)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Zbyněk Šeděnka

18.7.2023 20:19
Viděl jsem dokument o tomto projektu. Na rozdíl od různých lepičů a uřvanců tito lidé mají můj nejhlubší obdiv. Škoda že to mám trochu z ruky.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

18.7.2023 20:34
Jestli ta příliš čistá voda, bez pastvy dobytka, splachů hnoje a jiných organických živin z kdysi hojných samot, není poněkud hladová. Také absence či řídký výskyt pstruha, jakožto žádané potravy predátorů (vydra, č. černý), je logický vzhledem k ikonizaci druhů, které v předminulém století se u nás objevovaly sporadicky. Tak nezbývá, než pomoci přírodě uměle, neb bezsásahovostí bychom nikam nedošli. A proto palec hore!-)
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

18.7.2023 22:04 Reaguje na Karel Zvářal
To rozmnožování perlorodek má ještě jeden zádrhel. Každá ryba přijme larvičky perlorodek pouze jednou za život. V odchovnách to řeší tak, že každý rok mění v nádržích s matečnými perlorodkami rybí obsádku. V přírodě je to problematičtější.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

19.7.2023 00:19 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
To, že pstruh potoční přijme tu larvičku perlorodky pouze jednou za život jste prosím vyčetl kde? Je asi taky zbytečné psát o každé rybě. Dřív to byl hlavně losos dnes pstruh potoční. Každá ryba asi opravdu ne. Problém je že ta larvička potřebuje pstruha z místní subpopulace . Tedy pstruhy u kterých v důsledku dlouhé koevoluce vznikla silná vazba mezi nimi coby hostitely a parazitem. No a pstruhy z místní populace decimují vydra a další. No a pak je tu tedy i ta imunitní reakce na parazita která má naopak vyzdvihnout prospěšnost vydry. Otázkou je, proč bychom z důvodu té imunitní reakce potřebovali pstruhy z místní populace a jak se vytvoří přes tu imunitní reakci ta vazba.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

19.7.2023 09:24 Reaguje na Jarek Schindler
Bylo to v tom dokumentu. Sami pracovníci toho projektu říkali, že každý rok musí v nádržích s matečnými perlorodkami měnit obsádku pstruhů. Je to asi proto, aby neustálé dojení ryb larvičkami tu rybu neudojilo až k smrti.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

19.7.2023 09:24 Reaguje na Jarek Schindler
Bylo to v tom dokumentu. Sami pracovníci toho projektu říkali, že každý rok musí v nádržích s matečnými perlorodkami měnit obsádku pstruhů. Je to asi proto, aby neustálé dojení ryb larvičkami tu rybu neudojilo až k smrti.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

19.7.2023 15:41 Reaguje na Jarek Schindler
Je to pravda, mladí pstruzi si po 1. nákaze vytvoří imunitu. No a protože lososi a tažní pstruzi nejsou (to byl hlavní nositel larviček) a pstruzi taky skoro ne, je to tak, jak to je.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

19.7.2023 16:15 Reaguje na Slavomil Vinkler
Jinými slovy - dokud se budou hájit takoví predátoři jako volavky, vydry, kormoráni a podobně, bude snaha o zachování perlorodek připomínat boj don Quijota s větrnými mlýny.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

19.7.2023 19:18
Pokud chtěl feudál perly, tak chránil perlorodky likvidací predátorů
perlorodek a pstruhů(lososů). Nic jiného nezajistí přežití perlorodek a
bude to jako u marného vysazování potočáků do kapilár ( malé potoky) ve
kterých je obratem hubí volavky a vydry. Má to vůbec význam a nebo je
to pouze dotovaná nesmyslná činnost? Uvedu příklad, když budu hubit
potkany a soused je bude krmit a ubytovávat. Konám co mohu, ale je
to sisifovská práce a stačí na chvíli vysadit a potkani mne sežerou.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist