Výr letos znovu vyplenil jedno z hnízd sokolů v Moravském krasu

Jako ornitologický laik se ptám- a čo teraz budětě robiť, ochranári?

Nic. Je to přirozená věc.

Nic! Jejich mantrou je bezzásah až do hořkého konce, kdy dojde k
vyhubení už dnes málo početné kořisti, kdy predátoři zahájí lov
jiných slabších predátorů. Výrům schází tetřevi, tetřívci,
jeřábci, koroptve, bažanti atd. a tak loví co se dá. Na Vítkovsku
se výr zaměřil na krkavce, což mimochodem kvituji a okolí hnízda
je poseto jejich peřím. Jinde plení hnízda jiných sov, sokolů a
ostatních dravců. Prostě někdo je na vrcholu a nemá nepřítele a
tak žije na úkor těch slabších, které loví. Bez kořisti nelze
očekávat hojné počty predátorů a bohužel kořist ochranáři nemíní
chránit a namnožit na úroveň schopnou ty predátory uživit. Je
to neuvážený způsob ochrany ikon, který se brzo vymstí. Co asi
budou lovit hladoví vlci, až zlikvidují zvěř? Sami sebe? Tůdle!

1*

5***

Aha a co byste jako dělal??? Vybil výry????

Hořkého konce??? Stavy sokolů utěšeně narůstají, i když některá hnízda výr zničí. On výr taky všechna hnízda sokolů nenajde. Takže až budete mít jistotu, že sokol stěhovaný v CR vyhynul kvůli výrovi, tak můžete podat stížnost na ústřední výbor. Jistě Vám dají lajk jak jste měl osvícenou pravdu!

Zkusil jste spočítat dopady hnízdění vrcholového
predátora jakým je výr? Pro dvě mláďata a pár rodičů
to je denně minimálně například jeden tetřev po dobu
90 dnů do osamostatnění. To je 90 tetřevů a nebo
jiných ptáků. Pokud by predace neodrazovala myslivce
od chovu bažantů v bažantnicích, kde je plení lišky,
kuny, jestřábi atd., tak by se výr nažral bažantů
a nelovil třeba ty sokoly. Už víte co jsem myslel tím množením kořisti, aby mohli predátoři jako výr
co lovit méně hodnotného a snáze rozmnožitelného ?
To by ale nesměli být stále více chráněni i tak
běžní predátoři jako lišky, jezevci, volně lovící
kočky atd. Pokud tu kořist uloví oni, tak na výra
už nezbude. Budiž chraňme opravdu vzácné druhy,
ale u zcela běžných predátorů umožněme lov na
takové úrovni, aby nevymizela i ta BĚŽNÁ kořist
a nemusel vzít za vděk těmi vzácnými sokoly.

V potravě puštíka jsem zjistil 12 dospělých krahujců, sojek nepočítaně. Domnívám se, resp jsem si jist, že predátoři loví své potravní konkurenty cíleně/ přednostně. Pokud slyší pravidelně z porostu hlas káně, krahujce ap., po setmění jde místo prozkoumat. Říkali mi, že je to nesmysl, stále si trvám na tom, že ví, o jakou kořist jde. Např sojky ho ve dne dokáží vytrvale a nepříjemně napadat, tak jim to v noci vrací...

U dravců a sov nějaká "stavovská solidarita" neexistuje - naopak - což je vidět na dnes již zakázané výrovce: boj na život a na smrt.

Predátoři v prvé řadě loví snáze ulovitelnou
kořist, která je nemůže při lovu zranit. Pak
je na řadě predátor jeho mláďat a potravní konkurenti v okolí hnízda. Okolí hnízda je
jeho hájenství a nesnese tam ani příslušníky
svého druhu, pokud se nejedná o kolektivně
žijící predátory. Kamarád bývalý ornitolog
kdysi kroužkoval na hnízdě káňata a i on měl
co dělat s jedním z rodičů, který ho napadal.
Po okroužkování s pocitem dobře vykonané práce
ale přišlo zklamání, protože ustalo krmení
mláďat a po dvou dnech zbyly v hnízdě pouze
zbytky peří. Vzal si to osobně a už od té doby
nekroužkoval dravce, kterým velmi fandil.
Před tím se mu to stalo u sojek, které mi za
socíku přinesl k dochování a ze dvou se to u
jedné zdařilo. Byla atrakcí i pro myslivce,
protože napodobovala hlasy a zvuky tak, že
mne jednou ošálila štěkotem jako můj pes.
Stalo se to jednou a pak už to neopakovala.
Nakonec mi po 2 letech uletěla, ale vracela
se asi rok okouknout bývalý domov. Bohužel
lidí se nebála a to se jí asi stalo osudné.
Hlavně jsem chtěl ale říci, že ten kamarád
pozoroval dalekohledem "úklid" hnízda u kání
druhou kání ze sousedství. Myslel si, že to
je jeden z rodičů, ale byl to soused, který
káňata zabil a vyhodil z hnízda. Usoudili
jsme, že při nedostatku potravy odstranil
konkurenci vlastního druhu stejně, jak to
dělají i sourozenci dravců na hnízdech.
Je-li potravy dostatek, tak jich přežije
více a je-li ji málo, tak vyhrává pouze
ten nejsilnější.

Zlaté komíny!

Pane Zvářale, má výr přirozeného predátora z řad ptačích dravců? Jediný kdo mě napadá by asi mohl být orel skalní?

Děkuji za dotaz, otázka predace a superpredátorů mě zajímá od dětských let. Výr je tzv superpredátor, tzn., že loví i menší (lasicovité) šelmy, dravce a sovy: káně celkem běžně, krahujce, jestřába, ale i sovy (kalous, puštík aj. - a to nejen mláďata), krkavcovité, volavky apod. Tedy známé predátory, kteří bývali kdysi regulováni. Někteří, jako např myšilovné sovy, celkem zbytečně až nesmyslně.

Výr nemá, kromě člověka, v přírodě vážnějího predátora, snad jedině prasata a lišky, když zahnízdí na zemi. Úkryty ve skalách preferuje, ale obsadí i hnízdo čápa černého nebo káně či jestřába. Tam bývá bezpečno, až na to, že hnízdo se brzy rozpadne, nejednou i s mláďaty. Jeho populační boom se zastavil někdy kolem r. 2010, od té doby oscilluje v +- stabilních počtech, přemnožit se tedy nemůže.

U nás je sokolů již dostatek, populace čítá minimálně 200 párů, z nichž velká část hnízdí na (bezpečných) komínech. On ten sokol sice uloví hodně holubů či špačků, ale už méně se dozvíme o tom, kolik zmární např čejek. Predace výrem je přirozená regulace, chtít stoprocentní úspěšnost u ikonických druhů je bláhové až dětinské. Jsou druhy, na které predační tlak dolehl mnohem, mnohem drastičtěji. Chocholouš, koroptev, sýček ap.

Děkuji za odpověď.