Výrobce jeřábů Konecranes se zaměřuje i na složité jeřáby do spaloven
"Sofistikované jeřáby tvoří srdce moderních spaloven a jsou klíčové pro efektivní manipulaci s odpadem," uvedl jednatel. Nyní sice podle něj nastala mírná stagnace trhu, ale v příštích letech by mohlo přibývat zakázek právě i v energetice. "Trend využívat energii ze stále rostoucího množství odpadu je nejen v Evropě zcela patrný. To znamená, že spalovny se budou stavět ve stovkách. Jen Česká republika jich má v plánu postavit 14 do roku 2035," doplnil obchodní ředitel Konecranes Otakar Holubec.
Podle něj je zařízení, která využívají tepelnou energii uvolněnou při spalování odpadů k výrobě elektřiny a tepla, v EU nyní na 500. V ČR zatím fungují čtyři ZEVO. V tuzemsku fungují jeřáby ze Slaného v nejmladším z nich v Chotíkově u Plzně a budou pracovat také ve spalovně Komořany u Mostu, jejíž stavba začala loni.
Nyní ve Slaném vznikají kromě jeřábu pro komořanskou spalovnu také třeba jeřáby pro spalovnu v Belgii nebo finskou elektrárnu. Průmyslové jeřáby ze Slaného se uplatňují také v leteckém průmyslu, v přístavech a v jaderném průmyslu. Zaměstnáno je zde přes 200 lidí, z toho asi 150 ve výrobě.
Ve Slaném se minulý týden sešli hosté z oblasti průmyslu, veřejné správy i diplomacie a společně se zabývali tématem Waste to Energy neboli energetickým využití odpadu. "Cirkulární ekonomika je velkým tématem dnešní doby a prioritou ambasády v České republice. Waste to Energy je také jednou z důležitých cest, jak být nezávislý na ruských dodávkách energií," řekl finský velvyslanec Pasi Tuominen. Právě Finsko patří mezi světové premianty v cirkulární ekonomice, recyklaci a upcyklaci.
Konecranes už celosvětově dodala do spaloven přes 1400 jeřábů, řada z nich byla vyrobena ve Slaném. Globální obrat skupiny Konecranes je kolem 4,2 miliardy eur (zhruba 105 miliard korun) a má zhruba 16.500 zaměstnanců. Značka Konecranes je od roku 2017 spojená se značkou Demag.
reklama