Výskyt invazních rostlin, třeba bolševníku, lze monitorovat bezpilotním letadlem
"Cílem našeho prvního společného projektu bylo vyvinout metodiku pro mapování čtyř konkrétních invazních druhů: bolševníku, pajasanu, křídlatky a akátu. Během spolupráce jsme vyvinuli první bezpilotní letadlo optimalizované přímo pro toto použití. Teď pokračujeme s navazujícím projektem: botanici se zaměřili na další druhy, které je složitější detekovat, a já se věnuji zdokonalení letadla, aby mapování poskytovalo ještě přesnější výsledky,“ uvedl Petr Dvořák z brněnské techniky.
Nový letoun má lepší kameru i navigační systém. Oproti klasickému snímkování pomocí pilotovaného letadla má několik výhod. "Zejména je to větší operativnost a nižší cena. Když nastane vegetační období nějaké rostliny, potřebují botanici zmapovat prostor ihned, nemohou čekat na celonárodní snímkování, které se navíc opakuje jen jednou za několik let. Volně dostupné satelitní snímky jako Sentinel či Landsat nejsou pro malá ohniska invaze dosti podrobné. A zaplatit komerční satelitní snímky nebo firmu, která s letadlem nasnímkuje pár hektarů území, je drahé," popsal Dvořák. Navíc je družicové i letecké snímkování dost závislé na počasí, létá se tisíce metrů nad zemí a nesmí být žádná oblačnost. Bezpilotní letoun se pohybuje pod oblačností.
Ze získaných dat Dvořák zpracovává mapy s přesnými souřadnicemi. Botanici pak na ně použijí algoritmy pro rozeznávání jednotlivých druhů rostlin. "V rámci obou zmíněných projektů jsme již připravili postupy pro pět invazních druhů a studujeme také průběh invaze na dlouhodobě sledovaných plochách, například na řece Bečvě již od roku 2014," uvedla Jana Müllerová, hlavní řešitelka projektu z botanického ústavu. Novinky lze sledovat webu www.invaznirostliny.cz.
Využití bezpilotních technologií pro mapování zemského povrchu je poměrně široké. „Zatímco v Česku může být prioritou například likvidace bolševníku nebo detekce kůrovce, jinde může jít například o monitorování goril v pralesích. V podstatě se jedná stále o tutéž disciplínu využití metod dálkového průzkumu země z nízkých výšek,“ doplnil Dvořák.
reklama