Výzkum: Extrémní počasí posledních deseti let ukazuje na změnu klimatu

Posledních deset let čelí Země nevídaným záplavám nebo naopak suchu a velkým vlnám vedra. Podle vědců z Institutu pro výzkum dopadů klimatické změny (PIK) v německé Postupimi jsou některé z těchto extrémních jevů spojeny s lidským ovlivňováním klimatu. Souvislost je prý jasná jak u extrémních srážek, tak u horkého počasí, zatímco daleko méně jasná je souvislost mezi oteplováním planety a vznikem tropických bouří.

Jen během roku 2011 zasáhlo USA čtrnáct případů extrémního počasí, z nichž každý způsobil škody za miliardu dolarů. Během měsíců od ledna do října v několika státech USA zaznamenali nejsilnější srážky, které byly kdy naměřeny. Také Japonsko zažilo extrémní přívaly vody, zatímco povodí řeky Jang-c'-ťiang v Číně zaznamenalo rekordní sucha.

V roce 2010 západní oblast Ruska zažila nejteplejší léto za staletí, zatímco Pákistán a Austrálie čelily rekordním dešťům. V roce 2003 se přes Evropu přelila vlna vedra, která prý byla největší ze posledních pět set let. A v roce 2002 na měřící stanici Zinnwald-Georgenfeld zaznamenali takové množství srážek, jaké nikdy nebylo na žádné německé meteorologické stanici naměřeno. A co následovalo? Nejhorší povodně na Vltavě, Labi a Dunaji za několik století.

„Otázkou je, zda jde jen o shodu okolností, nebo o dopad měnícího se klimatu,“ říká Dim Coumu, hlavní autor článku zveřejněného v časopise Nature Climate Change. „Nemůže být obecně prokázáno, že změny klimatu mohou za jednu konkrétní událost, ale v celkovém výskytu těchto extrémů začíná být spojitost se změnami klimatu jasná,“ říká. A to právě data a publikované studie podle něj ukazují. „Není to otázka zda ano, či ne, ale otázka pravděpodobnosti,“ vysvětluje. Podle něj není dále možné považovat vysokou četnost rekordních jevů v počasí za normální.

Kostky jsou změněny

Podle Coumoua je to jako při házení kostkou, na které může kdykoli padnout šestka, a nikdo neví, kdy se tak stane. „Jenže teď šestka padá mnohem častěji, protože jsme změnili kostku,“ říká. A dodává, že jako ilustrace mohou posloužit data z týdne od 13. do 19. března, kdy v severní Americe padaly historické rekordy na více než tisící místech. Ostatně v České republice stejný týden padly naměřené rekordy na jedenácti místech, jeden z nich byl z konce devatenáctého století.

Studie staví na třech okruzích poznání. Za prvé, základní principy fyziky říkají, že oteplování atmosféry vede k častějším extrémním jevům počasí. Za druhé statistické údaje dodávají data o teplotách i srážkách. A za třetí počítačové modely také potvrzují vztah mezi oteplováním a záznamy o teplotě a srážkách.

Do tohoto vzorce ale nezapadají tropické bouře, tedy hurikány či tajfuny. Ty jsou podle vědců sice silnější, díky tomu jak roste teplota moře, nejsou ale častější. Vztah mezi těmito jevy není ještě zcela jasný, říkají němečtí vědci. Například růst intenzity jednotlivých bouří v severním Atlantiku mezi lety 1980 až 2005 by mohl být způsobený nejen růstem teploty povrchové vody v oceánu, ale ochlazováním vyšší atmosféry.

Celkově podle vědců také poklesl počet extrémních jevů spojených s nízkými teplotami. Nicméně to prý nevykompenzuje růst extrémů horkého počasí.

---

reklama

---