Z mangových pecek lze vyrábět brikety, radí brněnští odborníci v Kambodži
Mango je v Kambodži jeden z nejdůležitějších zemědělských produktů. "Dříve byla jeho velká většina vyvážena v čerstvém stavu do zahraničí, ale také se ho velké množství při sezonní nadprodukci zkazilo. Nyní stále více zpracovatelů vyrábí sušené mango, které se nekazí a dá se prodat i mimo sezonu. Tím ale začal vznikat nový problém, kdy se při zpracování ovoce ve větším množství hromadí odpad, hlavně mangové pecky," řekl Petr Němec z lesnické a dřevařské fakulty.
Brněnští vědci vyrobili ve spolupráci s laboratoří biopaliv pražské fakulty tropického zemědělství brikety z mangových pecek, které dále analyzovali. Materiál má dobré vlastnosti, jako je mechanická odolnost, vysoká výhřevnost, nízké emise oxidů dusíku a uhlíku a nízký obsah popele. Brikety lze spalovat v kamnech i kotlích na dřevo.
"Na místě spolupracujeme s firmou Kirirom Food Production, která vyrábí sušené mango. V hlavní sezoně zpracuje 200 tun manga denně, z čehož denně putuje asi 60 tun pecek na smetiště. Zde pecky hnijí a znečišťují podzemní vodu, případně jsou pomalu nedokonale spalovány, což silně znečišťuje okolní ovzduší," popsal Němec. Jako paradox označil to, že firma zároveň využívá k vytápění sušíren palivové dříví, čímž trpí okolní lesní porosty.
"Podle našich výpočtů může podnik ze svých pecek denně vyrobit cca 12 tun kvalitního paliva, čímž nahradí více než 40 procent své spotřeby dřeva. Jádra oddělená od pecky lze navíc zpeněžit jako zdroj mangového másla využitelného v potravinářství i kosmetice. Výlisky z jader po oddělení oleje poslouží jako složka do krmných směsí pro dobytek," doplnil Němec. Odborníci z Česka také pomohli místním s výběrem mechanizace pro zpracování pecek.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (6)
Slavomil Vinkler
14.11.2023 13:04Marcela Jezberová
14.11.2023 13:23smějící se bestie
14.11.2023 16:07 Reaguje na Marcela JezberováBřetislav Machaček
14.11.2023 17:45kdysi alchymistům dělat ze zlatých mincí zlato. On je někdo vždy živil
a tak nemusejí počítat náklady a efektivitu své práce. Ono to je stejné,
jako třeba svážet s celého kraje slámu do teplárny a pak nadávat, že půdě
chybí organika. Co někde vyroste, tak má být efektivně zužitkováno a ne
se to pokoušet nákladně využít jinde. Já třeba listí a slupky z ořechů
nechávám jako mulč pod stromem stejně, jak to kdysi
Břetislav Machaček
14.11.2023 17:55 Reaguje na Břetislav Machaček...bylo v přírodě. Byl to koloběh živin a ochrana stromu před konkurencí jiných stromů a trávy, kterým se v tom mulči nedaří.
Takže mango pohnojí umělými hnojivy a slupky spálí? To je stejné
když vědci poradili energozemědělcům obilí hnojit umělými hnojivy,
slámu svážet kilometry daleko a pálit v teplárně. No a totéž s kukuřicí do bioplynek. No a ta hnojiva vyrábět z ropy těžené někde
v tramtárii pomocí značně energeticky náročné technologie. Co tak
tu biomasu nechat půdě a rovnou pálit místo ni tu ropu?