Za deset let se stádo zubrů v Ralsku rozrostlo z pěti na téměř 40 kusů
Zubři jsou největší volně žijící přežvýkavci v Evropě, takřka tři metry dlouhé zvíře váží až tunu a na výšku může mít v kohoutku skoro dva metry. Ve volné přírodě byli vyhubeni asi před sto lety kvůli rozsáhlému kácení lesů. Poslední volně žijící jedinec byl zastřelen na Kavkaze v roce 1927. Přežilo několik posledních kusů chovaných v zajetí, většinou v oborách a zoo.
Jedním z míst, kde kdysi žili, je i okolí Ralska. Vojenské lesy tam před deseti lety přivezly pětiletého býka, tři krávy a jednu jalovici z Bělověžského národního parku v Polsku. Šlo o součást mezinárodního programu usilujícího o návrat tohoto tvora do volné přírody v Evropě, kterou kdysi obýval od severovýchodní Francie až po Kavkaz. "Cílem tohoto mezinárodního programu, který má centrum v Bělověži, je rozmístit zubry po celé Evropě tak, aby se rozvíjeli v jednotlivých lokalitách zvlášť a poté se mohli mezi sebou křížit," uvedl Miloslav Zikmund, který je od počátku správcem zubřího programu u VLS.
V Ralsku zubři žijí v jedné z největších středoevropských obor na Židlově. Rozkládá se na území bývalé letecké střelnice a přilehlých lesích na celkové ploše 3800 hektarů. Zubry mohou vidět i turisté. Do obory, přes niž vedou dvě cyklotrasy, se dá dostat několika branami nebo takzvanými přelézkami přes plot. Na pláních kolem cyklotras mají lidé největší šanci spatřit tyto přežvýkavce ráno a večer.
"Zubři jsou obecně plaší a raději před návštěvníkem ustoupí. Jejich aktivita je největší při pastevních periodách, hlavně ráno a večer. Přes den jsou většinou ukrytí v lese," uvedl Zikmund. Pokud návštěvník na zubry narazí, měl by se podle Zikmunda chovat tiše a k zubrům se přiblížit maximálně na 200 metrů. "Jakékoliv přiblížení pod 200 metrů je pro zubra nekomfortní a způsobuje u něho stresovou reakci. Velikým nebezpečím jsou procházky po oboře se psem, kdy zubři považují především větší psy za jejich přirozeného nepřítele vlka, a může se stát, že je napadnou," dodal.
Populace zubrů se pomalu navyšuje. V roce 2015 tvořilo celosvětovou populaci 6083 zubrů, nyní v Evropě žije přes 8500 zubrů ve 47 stádech. "Malý počet těchto živočichů má být navíc do roku 2022 vypuštěn také do lesů na jihovýchodě Velké Británie. Na tomto ostrově se přitom nevyskytovali zubři již tisíce let," dodal Sotona. V Česku žije v zoo a takzvaných polodivokých chovech, kam patří obora v Ralsku nebo rezervace u Milovic na Nymbursku, přes 120 těchto přežvýkavců.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (13)
Jiří Daneš
27.5.2021 14:54Zbyněk Šeděnka
27.5.2021 17:08 Reaguje na Jiří DanešZbyněk Šeděnka
27.5.2021 19:05 Reaguje na karel krasenskyKarel Zvářal
27.5.2021 19:33 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaPavel Hanzl
27.5.2021 22:02 Reaguje na karel krasenskyTi potvoráci jsou o půlku větší než naše kráva, fakt dobrý.
Břetislav Machaček
27.5.2021 20:39kopytníků, ale zpráva o uhynutí 4 z 5 zubrů vypásajících bývalé
vojenské cvičiště na Rokycansku se sem nedostala. Zubři tam údajně
uhynuli na střevní parazity šířené asi jeleny siky. Spíše se jedná
o to, že BIOchov v ohradách promořených cizopasníky z trusu na
travních porostech a v napajedlech je utopie a bez veterinárních
zásahů se neobejdou stejně, jako třeba hospodářská zvířata.
Karel Zvářal
27.5.2021 21:48 Reaguje na Břetislav MachačekDAG
28.5.2021 10:19 Reaguje na Karel ZvářalZbyněk Šeděnka
27.5.2021 22:37 Reaguje na Břetislav Machačekhttps://www.google.com/search?q=%C3%BAhyn+zubr%C5%AF+na+Rokycansku&rlz=1C1AVFA_enCZ738CZ738&oq=%C3%BAhyn+zubr%C5%AF+na+Rokycansku&aqs=chrome..69i57.12506j0j7&sourceid=chrome&ie=UTF-8
Karel Zvářal
28.5.2021 07:15 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaZbyněk Šeděnka
28.5.2021 11:26 Reaguje na Karel ZvářalBřetislav Machaček
28.5.2021 13:54 Reaguje na Zbyněk Šeděnkajednom, byť i zamořeném místě parazity nezdržovali dlouho
a tak bylo nebezpečí nákazy eliminováno právě tou migrací.
Něco jiného jsou pak omezené výběhy "rezervací"(obor), kde
je toto nutno předvídat. Pokud jsou zdrojem vody k napájení
pouze nějaká kaliště a nebo kaluže, tak se není čemu divit.
I u dobytka dobrý hospodář pastviny střídal, vápnil je
a vodu dodával třeba s pítky na cisternách. Taky je léčil
proti parazitům preventivně. Hra na BIO na malé ploše v očekávání odolnosti divokých zvířat je amaterismus a když
vidím místy totálně rozšlapané pastviny, tak pochybuji u
"chovatelů" o skutečné lásce ke zvířatům. I krmeliště
lovné zvěře se musí na jaře desinfikovat a nečekat, že si zvěř s parazity poradí. Představy některých ekologů jsou
prostě utopické a podobnými negativními výsledky se na
Ekolistu nepochlubí, to si musím přečíst jinde.