Za postříkání Braniborské brány barvou padly podmíněné tresty
Berlínský soud členy skupiny Letzte Generation (Poslední generace) ve věku 22, 28 a 64 let shledal vinnými z trestného činu poškozování cizího majetku. Vyhověl tak návrhu státního zastupitelství. Obhajoba žádala zproštění viny.
Trojice aktivistů spolu s několika dalšími 17. září loňského roku symbol Berlína postříkala oranžovou barvou. Svůj protest označila vzhledem ke klimatické katastrofě za "vhodný a nezbytný". Soud to tak ale neviděl. Protest podle něj nebyl ani vhodný, ani přiměřený, a navíc bylo jasné, že při něm Braniborská brána bude poškozena.
Mezi účastníky protestu byl i Kai Arne Springorum, který má vedle německého také české občanství. Odsouzen zatím nebyl. Už dříve se nechal slyšet, že klimatická situace je natolik vážná, že nezbývá než dělat takovéto "voloviny", aby se podařilo upozornit na katastrofu, ke které svět podle něj směřuje.
Braniborská brána byla do dnešní podoby přestavěna koncem 18. století podle návrhu slezského architekta Carla Gottharda Langhanse. Ležela tehdy na západní hranici města. Po desítky let, kdy byl Berlín rozdělen na západní a východní část, kolem ní vedla berlínská zeď. Brána tehdy stála v sovětském sektoru metropole.
reklama
Do Canal Grande v Benátkách vylili aktivisté zelenou a červenou barvu
Policie zadržela na demonstraci v Haagu klimatickou aktivistku Thunbergovou
V Berlíně začal první soud s aktivisty kvůli poškození Braniborské brány