Záchranáři: pro velrybu z Temže jsme víc udělat nemohli
„Velryby a delfíni získávají vodu z potravy, a vorvaňovec anarnak (Hyperoodon ampullatus) obvykle loví olihně v hlubokých vodách Atlantiku,“ řekl Paul Jepson, patolog Zoologické společnosti Londýna, který vedl pitvu velryby v docích hrabství Kent. Výzkumní pracovníci zoologické společnosti zjistili, že vorvaňovec bylo 11leté mládě ženského pohlaví, dosud pohlavně nedospělé, měřící necelých šest metrů. Nezemřelo jen na dehydrataci, ale také na zhoršenou funkci ledvin a poškození některých svalů.
Ačkoli velryba byla jinak zdravý jedinec, vědci nenašli na jejím těle žádné parazity a za tři dny v Temži neztratila na váze, přesto bylo pro ni říční prostředí nevhodné. Záchranáři, kteří se ji snažili převézt zpět do moře, sledovali průběžně její stav, dýchání i chování.
V sobotu po šesté hodině večer, kdy se stav vorvaňovce anarnaka na lodi začal rapidně zhoršovat, rozhodli veterináři raději jí podat smrtící injekci. Než ale injekci přichystali, velryba už byla mrtvá. Veterinární výzkumníci se domnívají, že pro záchranu velrybí slečny nebylo možné udělat víc.
Mark Stevens ze záchranné skupiny britských potápěčů, která se podílela na pokusu o záchranu tohoto mořského savce, řekl, že velrybu museli přesunout na člun, jinak by se dostala do příliš mělké vody. Stevens také dodal, že spolek záchranářů je neziskový, a proto měl k dispozici omezené prostředky. Jinak by použili větší zařízení na přemístění velryby.
Litující publikum, které si velryba získala díky médiím po celém světě, může alespoň nalézt útěchu v tom, že velryba nebude rozporcována do konzerv či rybích mastí. Stane se veskrze vědeckým objektem. Tkáně velryby budou uloženy do národní banky tkání mořských savců jako významný výzkumný materiálem pro biology. Její kosti pak získá Národní historické muzeum v Londýně a budou dostupné pro výzkum vědcům z celého světa.
Podle deníku The Independent Online.
reklama
