https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/zahadu-obavaneho-spinosaura-rozlustila-studie-zkoumajici-hustotu-kosti
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Záhadu obávaného spinosaura rozluštila studie zkoumající hustotu kostí

26.3.2022 01:54 | WASHINGTON (ČTK)
Foto | Kabacchi / Wikimeda Commons
Nad životem spinosaura, největšího nalezeného masožravého dinosaura, si vědci dlouho lámali hlavu. Snažili se pochopit, jak toto nezvyklé, vodomilné zvíře žilo a lovilo. Brodilo se řekami a jezery jako volavky, nebo se potápělo jako krokodýli nebo hroši? Odpověď přitom celou dobu ležela v kostech, respektive v jejich hustotě, píše agentura Reuters. Vědci zjistili, že spinosaurus a jeho příbuzný baryonyx měli extrémně husté kosti, které jim pomáhaly zůstat plně pod vodou při lovu.
 

Oba druhy predátorů patřily k čeledi spinosauridů, dinosaurů z období křídy, kteří se pyšnili dlouhými tlamami podobnými těm krokodýlím a kuželovitými zuby uzpůsobenými k lovu vodních živočichů.

Spinosaurus žil na území dnešní Afriky před zhruba 95 miliony let. Dospělý jedinec byl dlouhý asi 15 metrů a vážil okolo sedmi tun, hravě proto co do velikosti překonal nejznámějšího dávného masožravce Tyrannosaura rexe. Stavba těla těchto velikánů se však lišila od ostatních druhů - měli relativně malou pánev, krátké zadní nohy, ocas podobný pádlu a na zádech dva metry vysoký kostní hřeben podobný plachtě.

"Myslím si, že tohle zvíře je prostě divné: dnes nežije nic, co by se mu alespoň trochu podobalo," uvedl paleontolog Matteo Fabbri z přírodovědeckého muzea v Chicagu a vedoucí autor studie zveřejněné v odborném časopise Nature.

"Hrozně se mi líbí představa, jak je toto obrovské, několikatunové zvíře ponořené ve vodě a chytá kořist. Je pozoruhodné, že měl na zádech obrovský plachtovitý hřeben, kvůli kterému by pro něj bylo těžké ukrýt se pod vodou. Je to ale mnohem zlověstnější: trochu jako žraločí ploutev, která kouká nad hladinou," uvedl paleontolog Oxfordské univerzity a spoluautor studie Roger Benson.

Aby zjistili, nakolik hustota kostí přímo souvisí s životem ve vodě, výzkumníci nashromáždili údaje o 297 žijících i vyhynulých živočiších - suchozemských, obojživelníků i vodních.

Hutné kosti měla zvířata přizpůsobená životu ve vodě, jako velryby, tuleni, dugongové, hroši, krokodýli, tučňáci i řada vyhynulých mořských plazů. Stejnou hustotu kostí jako spinosaurus a baryonyx neměli žádní jiní dinosauři, což naznačuje, že byli jediní, kdo ze souše pokořil vodní svět.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist