Země se otepluje, vědci osočení z falšování měli pravdu, tvrdí studie
Skupinu vědců v kalifornském Berkeley dal dohromady fyzik Richard Muller, který do svého projektu získal další desítku kolegů včetně čerstvého nositele Nobelovy ceny za fyziku Saula Perlmuttera. Ve skupině je většina fyziků, dále statistici a pouze jedna klimatoložka, která navíc v minulosti dávala najevo obavy z přílišné arogantnosti klimatických vědců. V únoru, když projekt startoval, Muller řekl Guardianu, že se do týmu snažil vybrat lidi, kteří jsou známí svým originálním myšlením.
Pod vedením Mullera tak vznikl tzv. Berkeley Earth Project, který se od počátku snaží o průhlednost. Činnost skupiny byla financovaná i ze zdrojů, které podporují organizace lobbující proti teorii o globálním oteplování. Vědci do současnosti připravili čtyři texty pro publikaci v odborném časopise, zároveň je ale hned zveřejnili na internetu, aby se ke všem datům a postupům mohli vyjádřit nejen rezenzující kolegové, ale i veřejnost.
Vědci z Berkeley při své práci použili nejen klimatické záznamy amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) nebo britské státní meteorologické služby Met Office, ale použili i nové metody a nová data. Zkompletovali například databázi údajů z patnácti již existujících zdrojů a dostali tak dohromady údaje z více než 39 000 měřících stanic pro období od roku 1800. "Naše studie je první, která reaguje na obavy, že výsledky předešlých studií mohly být ovlivněny zaujatostí při výběru dat. My jsme ale použili skoro všechna dostupná data, což zahrnuje přibližně pětkrát víc stanic, než kolik jich bylo zhodnoceno předcházejícími skupinami vědců," uvedl Robert Rohde, jeden ze členů týmu.
Nakonec vědci z Berkeley došli k prakticky stejným závěrům jako americká NASA nebo NOAA i jako jejich kritizovaní britští kolegové. Od cca roku 1950 se teplota zvýšila přibližně o 1°C. Vědcům z Berkeley dokonce vyšlo zvýšení teplot trochu vyšší než předešlým studiím. Na svých stránkách to vysvětlují tím, že zatím zanalyzovali pouze data z pevniny a teprve připravují analýzu vývoje teploty oceánů. "Pevnina se otepluje víc než oceány, proto po započtení oceánů očekáváme, že celková hodnota globálního oteplení bude nižší," stojí na stránkách projektu.
"Největším překvapením bylo, že se naše nové výsledky tolik podobaly hodnotám, které předtím zveřejnily ostatní týmy v USA a ve Velké Británii. To potvrzuje, že tyto studie byly vypracovány pečlivě a že jejich případná zaujatost, o níž mluvili skeptikové, závěry nijak závažně neovlivnila," shrnul závěry dosavadní práce Richard Muller.
Tzv. aféra Climategate, která se nejvíc dotkla vědců z Climate Research Unit na Východoanglické univerzitě, byla vyvolána v roce 2009 před zasedáním mezinárodní klimatické konference v Kodani. Neznámí hackeři tehdy na internetu zveřejnili korespondenci klimatologů a klimatičtí skeptici začali pisatele mailů obviňovat z manipulace s daty. Podle skeptiků klimatologové upravovali grafy teplot z posledního tisíciletí tak, aby to bylo v souladu s teorií o oteplování. Vědci všechna obvinění odmítali a trvali na tom, že informace o jejich údajném pochybení vznikly kvůli vytržení jejich slov z kontextu. Zároveň ale nechtěli (podle některých ani nemohli) zveřejnit všecha data, z nichž vycházeli, čímž dále přilévali vodu na mlýn svým kritikům.
"Velice mě znepokojilo, že skupina (na Východoanglické univerzitě) zakrývala rozporuplná data. Ve vědě je potřeba veškeré potíže s analýzami upřímně sdílet," řekl BBC k praxi klimatologů na Východoanglické univerzitě profesor Richard Muller. Jeho tým sice výsledky kolegů z Východoanglické univerzity potvrdil, na rozdíl od nich ale chce, aby ke všem jeho datům měla přístup veřejnost. Proto i ta měření, která se z různých důvodů rozhodli nezahrnout do dalších analýz, zůstala zachována, aby je případní následovníci mohli znovu posoudit.
Jak uvedla ČTK, tým z Berkeley odmítl i další častou námitku odborné veřejnosti, která hypotézu o globálním oteplování nepřijímá. Skeptici namítají, že údaje o zvyšování teplot jsou ovlivněny tím, že se množství meteorologických stanic za poslední léta stalo součástí rostoucích měst, kde teplota roste rychleji než v neobydlených oblastech. Podle vědců z Berkeley je sice pravda, že v městských oblastech je tepleji, ale nijak významně to nepřispívá k průměrnému růstu teploty země. Dokonce zjistili, že stanice, jejichž data jsou považována za "chabá", vykazují v průměru stejný nárůst teplot jako stanice, jejichž data jsou považována za "vysoce kvalitní".
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Studie: Do oteplení Země o 1,5 stupně Celsia zbývají tři roky uhlíkového rozpočtu
Klimatická změna v ordinaci
Čeští vědci v Antarktidě sledují rychlé změny klimatu i ztrátu mikroorganismůOnline diskuse
ledovce, co se postupně tvořily miliony let - 22. 10. 2011 - M.Z.Zpresneme trochu tu Vasi zelenou aritmetiku. Vezmeme treba ten Vatnajokull, nejvetsi evropsky ledovec. Srazky na jeho jiznim okraji cini dle islandskych meterologu az pres 4000 mm rocne. (Moc tomu tedy neverim, bude to asi min dle meho nazoru - ale budiz, pocitejme dale:) Ve vysce nad 1500 m n m jde vetsinou o snih i v lete, ten ledovec narusta pak cely rok a za rok se tam nahore nahromadi ekvivalent 4m vody! Cili vyska pres jeden kilometr toho mocneho ledoveho prikrovu se docili za necelych 300 let. (Konkretne pak, kdyz uz vybuchne Grimsvotn ci Bardarbunga pod tim ledovcem tak se ta vytala dira zaceli vlastne za par desitek let.) Je pravda, ze zmizet ty islandske ledovce dokazi taky pomerne rychle - jako pri periode tepleho klimatu pred 5000 lety, a v mensi mire v 8 stoleti po Kristu apod.Gronske a zvlaste antarkticke ledovce narustaji samozrejme radove pomaleji - ale tam zas neni zadna starost o jejich brzke ubyvani (gronsky ledovec ma nahore teplotu -24 stupne v hloubce 10 metru - cili dokud se klimat neotepli o 15 a vice stupnu, zadna velka starost...) mrzne tam zatim az dost. Samozrejme ze zname z geologicke historie mnoho opravdu velikych klimatickych zvratu, ochlazeni i otepleni ale mezi ne pocitat ten necely stupen v poslednim stoleti to je cisty alarmismus |
