Zemědělci mohou podle experta ušetřit vytvořením podrobné produkční mapy pozemků
17.4.2026 19:11 | BRNO
(ČTK)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Depositphotos
Na agronomické fakultě Lukas vytvořil menší tým s názvem Laboratoř precizního zemědělství, který s pomocí těchto dat v delší časové řadě vytváří mapu pozemků se zaměřením na jeho produktivitu. "Snažíme se identifikovat slabé a silné části pozemku. Z pokusů víme, že produkční zóny se dobře shodují s výnosovými mapami," řekl Lukas. V 70. letech minulého století se podle něj razila teorie, že v místech, kde jsou rostliny slabé, lze přihnojováním výnos zvýšit. "Nicméně dnes je to naopak a zjistili jsme, že v takových místech je zbytečné hnojit, protože rostliny dusík nevyužijí a zůstává v půdě," řekl Lukas.
Technologie pro detailní analýzu pozemku i rostlin jsou dnes velmi kvalitní. "Postupují i možnosti automatizace i robotizace. Na farmách se objevují stále nové stroje, i když pro některé ještě chybí potřebná legislativní podpora. Díky navigaci pracují s přesností na dva centimetry," řekl Lukas. Možnosti strojů reagují na možnosti získání a analýzy dat. "Už dokážeme detekovat v porostu i jednotlivou plevelnou rostlinu, ale stroje, který by dokázaly likvidovat jen ji, ještě nemáme. Ale tady na veletrhu jsem vidět postřikovací stroj, který dokáže vypínat a zapínat jednotlivé trysky a dávkovat herbicid. Při testování v reálném porostu se podařilo uspořit přes polovinu postřiku jen díky tomu, že se nestříká plošně, ale na potřebných místech," řekl Lukas. Stroj má v paměti uloženou mapu pozemku, kde jsou určená místa, kde je potřeba plevel zahubit a podle toho pracuje.
V souvislosti s pronikáním moderních technologií upozornil vedoucí oddělení precizního zemědělství na ministerstvu zemědělství Jan Marek na rizika. V případě navigačních systémů by zemědělci měli mít nějakou záložní variantu pro případ, že by došlo k výpadku. "Dochází k němu jak na základě sluneční činnosti, tak třeba kvůli rušení či falšování signálu v důsledku vojenských konfliktů," řekl Marek. Uvedl, že roste také počet kybernetických útoků proti zemědělcům a potravinářům. "Týkají se hlavně těch velkých, ale ne vždy," dodal Marek.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Mrazy v noci na dnešek způsobily ovocnářům škody za stovky milionů korun
Studie: Menší pole mohou snížit počet hrabošů v krajině i škody na úrodě
Plošné rozmetání jedu problém s hraboši nevyřeší, míní přírodovědecOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (15)
pp
pavel peregrin
18.4.2026 19:23Pokud je agronom hodný toho jména, velmi dobře ví, kde na jakém poli jsou výnosově slabá místa i bez dronů a výnosových map. jsou to především tzv. bubny, svahovitá místa s nižší mocností ornice a dále třeba místa trvaleji zamokřená, bez možnosti odvodu vody. Na to nepotřebuju výnosové mapy. A prakticky taková místa se stejně osejí bez ohledu na výnosnost a podle mého názoru nemá smysl poddávkovávat hnojení, protože z celku tato místa tvoří třeba jen 5 procent výměry a kvůli tomu se nebudu obtěžovat s nějakým precizním dávkováním.
Nehledě na to, že snižováním hnojení na těchto místech si soustavně budu snižovat již tak menší úrodnost, takže to logicky nedává smysl.
Pod pojmem precizní zemědělství si v první řadě představuji pestrý osevní postup, který i přes zoufalé výkupní ceny zachovávám a až v druhé a třetí řadě precizní techniku, která je ovšem v mnoha případech pouhým marketingovým tahem firem, které zavětřily současný módní trend a snaží se tvrdit, že bez těchto hraček nelze úspěšně hospodařit.
Odpovědět
Nehledě na to, že snižováním hnojení na těchto místech si soustavně budu snižovat již tak menší úrodnost, takže to logicky nedává smysl.
Pod pojmem precizní zemědělství si v první řadě představuji pestrý osevní postup, který i přes zoufalé výkupní ceny zachovávám a až v druhé a třetí řadě precizní techniku, která je ovšem v mnoha případech pouhým marketingovým tahem firem, které zavětřily současný módní trend a snaží se tvrdit, že bez těchto hraček nelze úspěšně hospodařit.
JH
JH
19.4.2026 09:11 Reaguje na pavel peregrinPodle výsledků pana Lukase se výnosy napříč běžným polem mohou lišit o desítky procent a nějaké suché hrby na 5 % plochy jsou jen extrémní případ. Podobně budou v rámci pole měnit i nároky plodiny na hnojení. Ale je možné, že máte mimořádně homogenní pole na rovině a nějaká variabilní aplikace tam opravdu nedává smysl.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
19.4.2026 13:18 Reaguje na JHJenže vtip je v tom, že ty výnosy budete mít v těchto místech nižší vždy bez ohledu na to, co tam budete pěstovat za plodinu. A to byste v podstatě musel tato místa přestat hnojit vůbec, což je cesta neustále dolů a dolů.
Tyto problematické plochy většinou mají nízkou ornici a s tím v podstatě nic neuděláte, pokud je tam nízké pH nebo nedostatek makroprvků, lze použít dosycovací hnojení a pokusit se je naopak vylepšit a ne neustále snižovat hnojení.
Ale chápu, že při dnešních cenách hnojiv je to neekonomické.
Odpovědět
Tyto problematické plochy většinou mají nízkou ornici a s tím v podstatě nic neuděláte, pokud je tam nízké pH nebo nedostatek makroprvků, lze použít dosycovací hnojení a pokusit se je naopak vylepšit a ne neustále snižovat hnojení.
Ale chápu, že při dnešních cenách hnojiv je to neekonomické.
JH
JH
19.4.2026 13:38 Reaguje na pavel peregrinNevím, proč byste měl slabší místa přestat hnojit. Jde o to, že na horší části pozemku rostlina méně spotřebuje, proto by jí mělo stačit méně hnojiva než na lepším konci. A nejde jen o problematické plochy, celé pole bývá heterogenní, někde sklidíte 4 tuny, někde 7 a někde třeba 9 a když hnojíte všude stejně, tak budou rostliny někde přehnojené a jinde podvyživené.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
19.4.2026 13:42 Reaguje na JHPokud použiju ekonomicky opodstatněné hnojení, je mi v podstatě jedno, že nepoužívám variabilní hnojení. Ten přínos není dramaticky propastný.
Odpovědět
JH
JH
19.4.2026 15:21 Reaguje na pavel peregrinTakže každý agronom hodný toho jména velmi dobře ví, kde na jakém poli jsou výnosově slabá místa, ale není mu to nic platné.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
19.4.2026 15:45 Reaguje na JHV podstatě je to tak, variabilní hnojení je hezká hračka.
Odpovědět
JH
JH
19.4.2026 15:50 Reaguje na pavel peregrinJá jsem především myslel agronoma, který variabilní hnojení nepoužívá. Ten s variabilním hnojením má aspoň šanci s tím něco udělat.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
19.4.2026 18:01 Reaguje na JHPokud bych chtěl dosytit slabá místa, nemusím tomu říkat variabilní hnojení. Takovéto hnojení je známo nejméně padesát let. Jenže na těchto indisponovaných místech to stejně většinou nepomůže, protože tomu brání fyzikální stav půdy, nikoliv chemický- a s tím se moc dělat nedá. Svého času jsem se také pokoušel takováto místa vylepšovat- a nechal jsem toho, vyhozené peníze.
Odpovědět
JH
JH
19.4.2026 18:38 Reaguje na pavel peregrinMáte zřejmě dost omezenou představu o tom, co je variabilní aplikace. Variabilní aplikace neznamená, že byste měl za každou cenu něco dosycovat. Naopak můžete ubrat tam, kde nic neroste nebo přidat tam, kde je vyšší výnos, dosycovat tam, kde to má smysl atd.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
19.4.2026 19:33 Reaguje na JHNevidím důvod si s tím takto hrát, protože vím, co je to variabilní hnojení. Výnosové mapy nepotřebuju, protože přesně vím, kde na těch polích jsou slabší místa. takže by se muselo začít již u variabilního výsevku, ne začít variabilním hnojením. A tam se vám hned na začátku nabízí více variant, ale žádná není technicky dost dobře splnitelná. A víte přesně, o kolik máte ubrat dusíku na horším místě? nevíte, protože to ani vědět nemůžete, tohle všechno je teoretická záležitost. Co když bych tam nechal základní dávku a průběh sezony mi to vrátí? Víte to dopředu? Samozřejmě nevíte nic, to byste musel mít křišťálovou kouli. Tudíž držím se lety osvědčeného modelu, nejít na maximalistické požadavky, ale rozumně a ekonomicky přiměřeně hnojit celou plochu a věřte, že se mi to vždycky vyplatilo.
Odpovědět
JH
JH
19.4.2026 20:21 Reaguje na pavel peregrinTak výnosové mapy mají smysl, pokud byste s nimi dále pracoval. Pokud byste dělal variabilní aplikaci, tak byste mohl mít rozumně pohnojený každý kus pole zvlášť, což může být o dost jinak než pro celé pole dohromady. Ale je pravda, že nemusí mít vždycky smysl si s tím takhle hrát. Pokud jde o stanovení dávky na horším místě, je to stejně teoretická záležitost, jako když hnojíte celé pole průměrnou dávkou - taky nikdy nevíte nic dopředu.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
19.4.2026 19:41Hospodář by měl v prvé řadě zjistit, proč je v daném místě růst rostlin
horší a nebo žádný. Existuje možnost rozborů půdy a taky sledování jejího
stavu v čase a podmínkách. Uvedu příklad na mé zahradě, kde jsem místa s horší úrodností trpící i suchem vylepšil organickým materiálem, včetně
biouhlu a ta mokrá zase pískem. Nejlepší indikátorem je zelené hnojení
stejnou směskou na celé ploše, kde vidím podle růstu co ta půda potřebuje
a čeho ji přebývá. Poznat se to dá podle výšky, zabarvení a vitality.
Nic složitého to není a podle toho lze půdu hnojit a nebo taky už ne.
Nezapomenu na mé předky, když plánovali jednotlivé druhy plodin podle
typu půdy, množství vláhy a možnosti hnojení. Kdysi jsem se dědy ptal,
proč na jednom poli sází více brambor, než na jiném a řekl mi, že ví
která půda jich urodí více a která méně. U nás se říká, že z guvna
bič něukryntiš (z lejna bič neupleteš) a z horší půdy nemohu očekávat
stejnou úrodu jako z té lepší a nelze to nahradit pouze umělými
hnojivy. Buď se smířím s nižším výnosem a nebo se budu snažit půdu
vylepšit. Už jsem tu uváděl příklad z 1. republiky, kdy si chudý
rolník koupil od statkáře louku mizerné kvality. Navezl na ni hnůj,
listí z lesa, trávu odevšad, kde ji mohl získat a tehdy povolené
fekálie. Louku zoral a prvou plodinou byla vojtěška pro dobytek.
Ta mu ukázala místa, která potřebují ještě přihnojit a další byly
na řadě brambory a po nich pšenice. Celá vesnice koukala, jak z té
podřadné louky udělal sedláky vysmívaný kovozemědělec úrodné pole
a sedlák se bil do hlavy, že mu louku tak levně prodal. Na tomto
příkladu je vidět, že dobrý hospodář nepotřebuje vědce a drahou
techniku na zvýšení výnosu. Kdo umí, ten to umí pouhým sledováním
plodin, jak se jim tam daří a ví taky proč.
Odpovědět
horší a nebo žádný. Existuje možnost rozborů půdy a taky sledování jejího
stavu v čase a podmínkách. Uvedu příklad na mé zahradě, kde jsem místa s horší úrodností trpící i suchem vylepšil organickým materiálem, včetně
biouhlu a ta mokrá zase pískem. Nejlepší indikátorem je zelené hnojení
stejnou směskou na celé ploše, kde vidím podle růstu co ta půda potřebuje
a čeho ji přebývá. Poznat se to dá podle výšky, zabarvení a vitality.
Nic složitého to není a podle toho lze půdu hnojit a nebo taky už ne.
Nezapomenu na mé předky, když plánovali jednotlivé druhy plodin podle
typu půdy, množství vláhy a možnosti hnojení. Kdysi jsem se dědy ptal,
proč na jednom poli sází více brambor, než na jiném a řekl mi, že ví
která půda jich urodí více a která méně. U nás se říká, že z guvna
bič něukryntiš (z lejna bič neupleteš) a z horší půdy nemohu očekávat
stejnou úrodu jako z té lepší a nelze to nahradit pouze umělými
hnojivy. Buď se smířím s nižším výnosem a nebo se budu snažit půdu
vylepšit. Už jsem tu uváděl příklad z 1. republiky, kdy si chudý
rolník koupil od statkáře louku mizerné kvality. Navezl na ni hnůj,
listí z lesa, trávu odevšad, kde ji mohl získat a tehdy povolené
fekálie. Louku zoral a prvou plodinou byla vojtěška pro dobytek.
Ta mu ukázala místa, která potřebují ještě přihnojit a další byly
na řadě brambory a po nich pšenice. Celá vesnice koukala, jak z té
podřadné louky udělal sedláky vysmívaný kovozemědělec úrodné pole
a sedlák se bil do hlavy, že mu louku tak levně prodal. Na tomto
příkladu je vidět, že dobrý hospodář nepotřebuje vědce a drahou
techniku na zvýšení výnosu. Kdo umí, ten to umí pouhým sledováním
plodin, jak se jim tam daří a ví taky proč.
pp
pavel peregrin
19.4.2026 19:47Ještě jeden příklad vám dám- nahrávají se mapy pozemku do postřikovače a podle toho se provádí ochrana. Jenže stejně tak dobře a daleko jednodušeji tu stejnou ochranu provedete, pokud jsou na poli založeny kolejové řádky, které k tomuto účelu slouží. Prostě si postřikovačem objedete pole, to vám zakreslí obrys a pak jednoduše stříkáte. Ptal jsem se na to vícekrát a nikdo z dotyčných mi nebyl schopen odpovědět na moji jednoduchou otázku, proč bych si měl do počítače postřikovače nahrávat mapy- a ty musí být neustále aktuální podle setí, protože pokud tam máte starou a zasejete trochu jinak, tak vám to postřikovač prostě nevezme- když to můžu naprosto jednoduše ošetřit podle kolejových řádků. Takže u novátorů je praxe taková, že si od přípravy půdy předávají mapy na sečku, rozmetadlo a postřikovač. My to jedeme postaru, jedinou navigaci má traktor na přípravě, protože to umožňuje jet na tzv.ostředky, což práci trochu zrychlí- a pak prostě sečka zaseje s kolejáky a rozmetadlo a postřikovač jedou v nich a žádné mapy nepotřebuju předávat. Tohle všechno začíná mít význam dejme tomu u velkých celků s tisíci hektary orné půdy, ale na našich 700 hektarech opravdu postrádám smysl těchto inovací.Ekonomický smysl.
Odpovědět
JH
JH
19.4.2026 20:10 Reaguje na pavel peregrinPokud nestříkáte nějak variabilně, tak asi stačí jezdit podle kolejových řádků. Nikdo nebyl schopen odpovědět možná proto, že všude jinde chtějí mapy, tak to jinak neumí.
Odpovědět
