Zemědělci ve Zlínském kraji kritizují chystané zmenšování pozemků
"Myslím si, že je to politické rozhodnutí, které nemá s protierozní ochranou nic společného. Ve většině případů to nic nevyřeší, pouze to ztíží zemědělcům obhospodařování a zvýší náklady," uvedl jednatel společnosti Lukrom plus Karel Čadek. Společnost spolu s dalšími šesti firmami z holdingu Lukrom z Lípy na Zlínsku orientujícími se na rostlinnou výrobu hospodaří na více než 15.000 hektarech po celé Moravě.
Podnik podle něj zatím ke zmenšování ploch nepřistupuje. "Snažíme se zařadit další plodiny, zejména luskoviny. Maximálně využíváme setí meziplodin i nad rámec plnění greeningu (ozeleňování), také zkoušíme podsevy do hlavní plodiny," doplnil Čadek.
Plány ministerstva se nelíbí ani zástupcům Agrodružstva Postoupky, které na Kroměřížsku hospodaří na 1250 hektarech. Jeho předseda Jan Hašek označil návrh za nesmysl, kterým se státní správa snaží direktivně omezit zemědělské podnikání. "Mělo by se nechat na uvážení zemědělce, jaké je optimum pro hospodaření v dané oblasti, a ne to administrativně nařizovat. To připomíná socialismus, kdy všechno bylo nařízené, všechno bylo dané vyhláškami," řekl Hašek.
Podmínky pro hospodaření se podle něj pozemek od pozemku liší. "Některý pozemek vyhovuje větší, některý je nutné zmenšit. Také to tak děláme, bez nějakého administrativního nařízení. V některých místech pěstujeme více plodin na menších plochách. Je nesmysl striktně nařídit 30 hektarů, protože to v dané oblasti je nevyhovující parametr," uvedl Hašek.
Jako další administrativní zátěž pro zemědělce zhodnotil návrh i jednatel podniku Agrodelta ze Zlína-Štípy Petr Slovák. Firma hospodaří na 930 hektarech. "Beru to jako další možnost, jak zemědělce na něčem nachytat, aby jim byly odebrané peníze. Máte pozemek 32 hektarů, víte, že by tam jedna plodina klidně mohla být, ale musíte ho rozdělit. Ale máte třeba pozemek 27 hektarů a je tak svažitý, že ho stejně rozdělíte. Takže těch 30 hektarů nehraje roli. Akorát někdo uměle vytváří práci pro další státní úředníky," řekl Slovák.
Ministerstvo chce změnu prosadit ve vládním nařízení, které by mohl kabinet schválit do konce letošního roku. Od příštího roku bude zmíněné omezení platit už na polích ohrožených erozí. Pokud ho zemědělci nedodrží, stát jim zkrátí dotace. V případě, že by pozemky byly větší, bude nutné je oddělit ochranným pásem, který bude široký aspoň 22 metrů a bude na něm tráva nebo pícniny. Další možností je střídat na pozemku více plodin, každou na ploše menší 30 hektarů.
reklama