https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/zemedelci-z-vlcnova-hubi-hrabose-s-pomoci-specialniho-stroje
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Zemědělci z Vlčnova hubí hraboše s pomocí speciálního stroje

29.2.2020 00:20 | VLČNOV (ČTK)
Zemědělec Antonín Tykal z Vlčnova na Uherskohradišťsku začal spolu s bratrem jako první v republice hubit hraboše za pomoci speciálního stroje vyvinutého ve Švýcarsku. / Ilustrační foto
Zemědělec Antonín Tykal z Vlčnova na Uherskohradišťsku začal spolu s bratrem jako první v republice hubit hraboše za pomoci speciálního stroje vyvinutého ve Švýcarsku. / Ilustrační foto
Zemědělec Antonín Tykal z Vlčnova na Uherskohradišťsku začal spolu s bratrem jako první v republice hubit hraboše za pomoci speciálního stroje vyvinutého ve Švýcarsku. Stroj zapřažený za traktor vytváří v půdě rýhu, do které klade otrávenou návnadu. Umělou noru následně udusá válec. Účinnost stroje je výborná, řekl tento týden novinářům Tykal.
 

Se strojem hubí hraboše prozatím několik týdnů. "Je to součást komplexního řešení, které může zemědělec udělat. Není to stroj pro plošnou aplikaci. Zatím jsme udělali několik hektarů. Z pohledu zemědělce vidím, že tam ta účinnost je," uvedl Tykal. Stroj by podle něj měl zabránit otravě a následnému úhynu zvířat, která hraboše loví.

V okolí Vlčnova hospodaří podnik bratrů Tykalových zhruba na 500 hektarech. "Máme zaseto nějakých 200 hektarů ozimých obilovin a to zasažení (hrabošem) je tam řádově v desítkách procent. Nejvíc jsou poškozeny obiloviny v rané fázi a řepka ozimá," doplnil zemědělec.

Podle Josefa Kachníka, zástupce firmy, která stroj do České republiky dováží, dokáže zařízení otrávenou návnadu umístit stoprocentně pod povrch půdy. "Nestane se, aby jedno jediné zrnko zůstalo na povrchu, kde by ho sezobl nebo pozřel dravec nebo cokoliv jiného," řekl Kachník. Stroj už podle něj začali používat také první zemědělci na Slovensku. Cena stroje se pohybuje podle typu zhruba od 250.000 do 750.000 korun.

Zařízení si v úterý ve Vlčnově spolu s desítkami zemědělců a odborníků prohlédl i ekolog Emil Tkadlec z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. "Pokud jde o ochranu přírody, určitě je to velice dobrá volba. Pokud se to osvědčí na větších lánech, tak já bych to osobně podporoval," řekl Tkadlec.

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) loni v létě povolil kvůli přemnožení hrabošů rozhazování jedu na povrch půdy na velké části území České republiky. Ministerstvo zemědělství ale po vlně kritiky ze strany ochránců přírody a ministerstva životního prostředí účinnost povolení pozastavilo. Později se po plošné aplikaci jedu na Moravě našlo skoro 80 uhynulých zajíců a několik bažantů, u kterých testy zbytky jedu prokázaly.

Nová povolení plánuje ÚKZÚZ udělovat i nyní, ale pouze individuálně a po posouzení situace na konkrétních pozemcích. Možnost tohoto způsobu likvidace hrabošů bude do 11. června. Týkat se bude pouze oblastí, kde jsou hraboši přemnoženi tak, že jejich populace překračuje pětinásobek takzvaného prahu škodlivosti. Podle nedávného vyjádření předsedy Zemědělského svazu ČR Martina Pýchy dosáhly zdokumentované škody způsobené hraboši 1,7 miliardy korun.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
Viktor Chrást
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (4)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JD

Jiří Daneš

1.3.2020 13:42
A co chránění sysli a křečci?
Odpovědět
pp

pavel peregrin

1.3.2020 13:50 Reaguje na Jiří Daneš
Pokud se použije Stutox, sysli ani křečci tam být předtím nesmí.
Odpovědět
JS

Jaroslav Svěcený

3.3.2020 15:56
Zajímalo by mě, jestli se ten jed časem rozloží anebo zůstane po zabití a rozložení hraboše v půdě. Nevíte někdo ?
Odpovědět
pp

pavel peregrin

6.3.2020 13:09 Reaguje na Jaroslav Svěcený
Fosfid zinku se působením žaludečních šťav mění na fosfan-plyn v těle hlodavce. Na zemi se to samé děje pomocí rosy či srážek. V podstatě zůstane Zn, což je přirozená součást půdy a dále P. Tudíž studie udávají, že nejpozději do dvou dnů je uhynulý hlodavec netoxický pro další případné konzumenty, nehledě na to, že hlodavci mají tendenci po otrávení zalézat do nor.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist