Ženy a muži přemýšlejí o změnách klimatu rozdílně, píše ScienceDaily
Sociologická studie Michigan State University se jako jedna z prvních zaměřila na to, jak klimatické změny vnímají ženy a jak muži. Ženy spíš než muži přijímají vědecký konsenzus o globálním oteplování. „Závěry studie tak nabourávají obecný předpoklad, že více vědecky gramotní jsou spíše muži,“ řekl sociolog Aaron M. McRight.
Odlišné přesvědčení pohlaví pak vysvětluje termínem genderová socializace (gender socialization). Podle této teorie jsou chlapci v USA vedeni ke schopnostem rozhodování, ovládání a řízení, zatímco u dívek je rozvíjena a zdůrazňována oddanost, péče a empatie. Ženy se proto více zajímají o možné katastrofální důsledky globálního oteplování.
„Muži si myslí, že globálnímu oteplování rozumí lépe, ačkoliv přesvědčení žen mnohem více ladí s vědeckým konsenzem,“ tvrdí autor studie Aaron M. McRight. Studie mimo jiné poukazuje na fakt, že ženy postrádají důvěru ve své chápání vědeckých otázek. „Ukazuje se také, že ženy samy podceňují své vědecké znalosti. Bohužel to vede k tomu, že mladé ženy často zanechávají své vědecké kariéry,“ doplňuje závěry studie McRight.
Podle zprávy „Women More Likely Than Men to Accept Scientific Consensus on Global Warming, Study Finds“ uveřejněné na serveru ScienceDaily.com dne 15. 9. 2010.
reklama
Online diskuse
"vědecký"konsenzus? - 28. 9. 2010 - MichalNaznačuji snad něco o touze ignorovat existující problém?1. opravdu nějaký problém existuje? Ještě se pamatuji na ne tak dávné alarmisty kteří varovali před blížící se dobou ledovou, před pár lety začalo strašení globálním oteplováním, dnes už se to jmenuje výrazně neurčitěji změny klimatu. No, něco se blíží ;-) 2. pokud problém existuje, jak je vážný - jaké škody způsobí za rok, za deset, za padesát let? 3. jaký vliv mají antropogenní emise. Sto procent té změny nebo procento? 4. jak bude systém reagovat na omezování antropogenních emisí. Bude reakce vůbec měřitelná? a hlavně 5. jaká bude návratnost prostředků vynaložených na omezení emisí? Každá koruna vložená do takových opatření nám sníží budoucí škody aspoň o korunu? Nebo o haléř? Bez tohohle údaje mluvíme jen o házení peněz do kanálu. - - - Malé zlepšení u jednoho člověka (státu) je k ničemu. Začít platit uhlíkovou daň a legislativně stlačovat emise znamená pověsit ekonomice na nohu dost velkou kouli. A když to udělá jen někdo, octne se v konkurenčním boji ve smrtící nevýhodě. Nepropadejte iluzi že musí existovat třeba Vámi zmiňovaná doprava tělesně postižených. Takové věci přetrvají jenom dokud je dost právě těch peněz nad kterými tak ohrnujete nos. Vytlačit průmysl ze země a zbavit ekonomiku příjmů je o dost jednodušší než si představujete. A popravdě řečeno - než tohle riskovat, to ať raději celá Mikronésie (či kdo si to stěžoval) zmizí pod vodou. |
