https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/zeroavia-planuje-do-dvou-let-komercni-lety-s-letadlem-s-elektrickym-motorem
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

ZeroAvia plánuje do dvou let komerční lety s letadlem s elektrickým motorem

13.8.2023 00:59 | LONDÝN (ČTK)
Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto | Andreas. / Flickr
Společnost ZeroAiva plánuje do roku 2025 provozovat komerční lety s letadlem, které má elektrický motor využívající vodík pro výrobu elektřiny, a nevytváří tak žádné emise oxidu uhličitého. Se svým letadlem už firma uskutečnila devět zkušebních letů, uvedl server televize BBC.
 

Jediné emise, které motor letadla vytváří, je voda. Viceprezident firmy ZeroAvia Sergej Kiselev uvedl, že motor této firmy pomůže dosáhnout "dekarbonizace letectví".

Vodíkový pohon vyvíjí mnoho dalších leteckých firem. Většina z nich ale nepředpokládá, že by mohly komerčně létat před rokem 2035.

ZeroAvia postupuje mnohem rychleji, protože nekonstruuje zcela nové letadlo. Pracuje na modelu Dornier 228, konvenčním letadle s dvěma vrtulemi pro 19 osob, které normálně létá na kerosin. Jeden motor byl nahrazen elektrickým motorem, elektřina se vyrábí na palubě pomocí vodíkového palivového článku. Po dobu testování zůstává druhý motor poháněný kerosinem pro případ poruchy. Jakmile se technologie osvědčí, oba motory budou poháněny elektřinou z vodíkového palivového článku.

Vodíkové palivové články nejsou žádnou novinkou, hojně se využívají v osobních a nákladních automobilech. Využívají chemického procesu zvaného reverzní hydrolýza, při kterém se vodík spojuje s kyslíkem a vytváří se teplo, vodní pára, a hlavně elektřina. Motor tak neprodukuje žádné skleníkové plyny.

Záleží však také na tom, jak se vodík získá. V současnosti ho lidé vyrábějí úpravou zemního plynu párou, což je asi tak neudržitelné, jak jen to jde, řekl profesor britské Bathské univerzity Tim Mays. Je ale také možné použít elektrolýzu, která oddělí vodík a kyslík, s využitím obnovitelné elektřiny. Tak vzniká ekologický vodík, který potřebuje odvětví letecké dopravy, dodal Mays.

Letadlo Dornier 228 s vodíkovým motorem dokáže přepravit asi 12 cestujících. Kiselev dodal, že může uletět 250 až 310 mil, tedy 400 až 500 kilometrů, což je zhruba cesta z Londýna do Paříže. Do roku 2027 firma plánuje větší vodíkový motor, který by byl schopen pohánět letadlo asi pro 50 cestujících a urazit vzdálenost téměř 620 mil, tedy 1000 kilometrů.

Mays upozorňuje, že i tato technologie má své problémy, které souvisejí s výrobou, přepravou a skladováním. Letecký průmysl potřebuje vytvořit zcela novou infrastrukturu. Centra pro výrobu vodíku, síť pro dopravu paliva na letiště, skladování na letištích, zkrátka všechno. A vodík se také od běžného kerosinu velmi liší.

Vodík zabírá hodně místa. Aby bylo možné ho převážet, musí být stlačen, ale i tak zabírá více místa než kerosin. Je možné ho přepravovat jako kapalinu, musí se ale nejprve zchladit na 253 stupňů pod nulou. Kde přesně ho vyrobit, jak ho přepravovat a skladovat, to vše nyní zkoumají letiště a letecké firmy. "Můžete létat na vodík jako palivo, ale zatím to není optimalizované, není to super efektivní a infrastruktura zatím neexistuje," dodává Mays.

I tak má ZeroAvia objednávky už na více než 1500 prvních motorů. Jedním ze zájemců je společnosti Air Cahana, která si jako poslání stanovila dekarbonizaci letectví. Dalším je podnikatel se zaměřením na ekologii Dale Vince, který spouští aerolinky Ecojet, které chtějí využívat motory ZeroAvia.

Jako důvod, proč se ZeroAvia rozhodla nevytvořit zcela nové letadlo, ale pouze vyměnit motor na stávajícím, je to, že to pomůže eliminovat složitosti s certifikací letadla. Letadlo tak bude možné dostat do komerčního provozu mnohem rychleji, dodal Kiselev. Dalším náročným úkolem ale podle něj bude zajistit, aby na letadlo čekal nový vodík i po přistání v cílové destinaci.

Větší výrobci letadel sledují tento malý start-up se zájmem. Airbus má rozsáhlý výzkumný program ZeroE, který také využívá vodík. Firma zkoumá vodíkové palivové články pro výrobu elektřiny k pohonu vrtulí, ale také využití kapalného vodíku přímo pro spalování. Airbus ale počítá s letadly poháněnými vodíkem do roku 2035.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (18)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

PH

Pavel Hanzl

13.8.2023 11:55
Tudy vede cesta, letecká doprava má možná větší dopad na klime, než se obecně uvádí. Vypouští ten skleníkáč právě v nejcitlivější sféře.
Odpovědět
DV

Daniel Višňovský

13.8.2023 13:57 Reaguje na Pavel Hanzl
Vodík se v letecké dopravě používal dávno před druhou světovou.


Ukázalo se to jako slepá ulička.
Odpovědět
sv

sv

13.8.2023 15:59 Reaguje na Daniel Višňovský
Jako slepá ulička se vodík před druhou světovou ukázal jako nosný plyn, nikoli jako palivo. A i v tomto případě, byla prvotní příčina jinde.
Odpovědět
DV

Daniel Višňovský

13.8.2023 18:41 Reaguje na sv
To jaksi je úplně jedno, že. Platí to, co jsem napsal.
Odpovědět
DV

Daniel Višňovský

13.8.2023 18:43 Reaguje na sv
Jistě, jako palivo se vodík v letecké dopravě používal už před drahne dlouhou dobou. Velmi úspěšná doprava cestujících byla zrealizovana na konci ledna 1986, že.
Odpovědět
sv

sv

14.8.2023 12:32 Reaguje na Daniel Višňovský
Jestli má ten nesmysl s vodíkem nějaký smysl, tak právě jen v letecké dopravě.
Odpovědět
sv

sv

14.8.2023 12:34 Reaguje na Daniel Višňovský
Jedno je kolo u trakaře a platí prd a ne to co jsi napsal.
Odpovědět
DV

Daniel Višňovský

15.8.2023 08:24 Reaguje na sv
Zelený vodík byl poprvé použít v letecke dopravě již v roce 1866.

Je to pisemne dolozitelne, a každý, kdo v sedmdesatkach chodil na zakladku o tom ví.
Odpovědět
sv

sv

15.8.2023 13:33 Reaguje na Daniel Višňovský
Je vidět, že ty jsi nechodil na základku ani tehdy ani potom.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

14.8.2023 13:09 Reaguje na sv
V té době bylo lidstvo technologicky přece úplně jinde.
Odpovědět
DV

Daniel Višňovský

14.8.2023 15:24 Reaguje na Pavel Hanzl
Bylo....umělo doletět na měsíc, dnes už neumí.

ČR také před 40 lety byla technologicky úplně někde jinde. Uměla vlastními silami zrealizovat výstavbu jaderné elektrárny, včetně drtivé většiny subdodávek. Dnes nepostaví NIC.
Odpovědět
sv

sv

15.8.2023 13:39 Reaguje na Daniel Višňovský
Pro info, danečku, podle tehdy platných norem umíme jedno i druhé. Jen se od té doby poněkud a podstatně zpřísnily předpisy.
Odpovědět
DV

Daniel Višňovský

15.8.2023 22:33 Reaguje na sv
Umíte leda tak hovno anonymní smrade. To by mne opravdu zajímalo, jak vyrobíte reaktorovou nádobu, když fabrika, kde se nahrivaly prstence, už neexistuje??? A TO se nebavim o personálním zastoupení. Kdepak vyrobíte čerpadla, kde parogeneratory, kdo udělá stavební část??? Chci konkrétní firmy.....a to se nebavim o montážních... myslíte, že se to sfoukne s pár ukrajincema, a cechackove budou akorát klikat mysma na úřadech???
Odpovědět
LB

Lukas B.

14.8.2023 12:44
povšimněme si prosím, kolik z vnitřního prostoru "sežraly" nádrže na vodík a jak moc se snížila kapacita a dolet letadla. když tedy přeskočíme jeden problém a nějak uvěříme, že se nějak vyřeší (zatím se elektrolýzou vodík nevyrábí, protože je to drahé, a tuplem se nevyrábí pomocí větráků/slunečníků, protože je to nepředvídatelné), zbývá nám problém skladování vodíku (buď ukrutný objem nebo složitost kombinace nízká teplota + ukrutný tlak). to se prosím nijak obejít nedá - to první sníží to dolet na plusmínus čtvrtinu a kapacitu letadla na polovinu (tj. letenka bude dvakrát dražší za kapacitu a bude se lítat tam, kam se dojede vlakem za 4 hodiny - wtf?), to druhé má spoustu omezení rázu bezpečnostního (třeba nějaké nouzové vypuštění paliva v případě výpadku chlazení)- když dojde palivo u elektroauta či elektrovlaku, tak se to holt zastaví, když dojde palivo letadlu, potom se to dá se štěstím posadit do kukuřice nebo na řeku, ale že by se s tím mělo počítat jako s reálnou eventualitou - no nevím nevím.

vodík má smysl někde, kde je dost místa a jezdí se pomalu (= obrovská nádrž negeneruje ztráty odporem vzduchu), tedy primárně pro lodě, ne pro letadla.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

14.8.2023 13:06 Reaguje na Lukas B.
Je to celé v začátku a zdůvodňovat, proč to nejde, je skutečně zbytečné. Vodík se považuje za vysokoenergetickou surovinu a dál se zkoumá, jak z něho vytvořit použitelné palivo. Zkouší se čpavek a co já vím ještě, asi nadějné je syntetické palivo vyráběné dle obecného vzorce CnH2n+2 (příklad C8H18). A to je už normální kapalina. Uhlík v tom taky je, ale používá se oběhový, ne fosilní.
Odpovědět
DV

Daniel Višňovský

14.8.2023 15:27 Reaguje na Pavel Hanzl
Hanzle......objednávám si u Vás dodávku letounu s pohonem na vodík schopného transatlantického letu.

Prosím, potvrďte závaznou objednávku, a termín dodání.

Při nedodržení se jakožto dodavatel zavazujete zaplatit penále v podobě vila domu na Veveří.

Takže dokažte, že to jde, a potvrďte objednávku.
Odpovědět
DV

Daniel Višňovský

14.8.2023 20:39
Zelený vodík byl poprvé použít v letecke dopravě již v roce 1866.

Je to pisemne dolozitelne, a každý, kdo v sedmdesatkach chodil na zakladku o tom ví.
Odpovědět
VN

Vilém N

15.8.2023 07:47
Jediné emise, které motor letadla "lokálně" vytváří, je voda.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist