Zlínský kraj začal s likvidací invazního stromu pajasanu žláznatého

Zlínský kraj začal s likvidací pajasanu žláznatého. Podle zástupců hejtmanství se nejen v regionu nekontrolovatelně šíří. Invazivní strom pomocí toxinů obsažených v kořenech brání růstu ostatních rostlin, na něž je vázaný hmyz a následně i třeba ptáci, kteří tak přicházejí o zdroj potravy. Přenáší i choroby napadající révu. Svými kořeny pajasan navíc narušuje stavby a silnice, uvedla v dnešní tiskové zprávě Alena Železníková z krajského oddělení komunikace a vnějších vztahů. Pyl pajasanu vyvolává alergie, listy v létě nepříjemně zapáchají a starší stromy jsou křehké, takže mohou představovat bezpečnostní riziko. V roce 2009 se asi 20 metrů vysoký pajasan zřítil ve Zlíně na několik lidí, dva dvanáctiletí chlapci utrpěli smrtelná zranění. Šíření pajasanu je podle odborníků nutné omezovat, zařazen je na seznamu nebezpečných invazních druhů Evropské unie.

Odborníci letos ve Zlínském kraji mapují výskyt stromu a připravují se na spolupráci s vlastníky dotčených pozemků. Prioritou je podle zástupců kraje ochrana přírodních rezervací a přírodních památek, kde by mohl pajasan poškodit ohrožené druhy rostlin a živočichů.

"Naším cílem je chránit druhovou rozmanitost krajiny a zachovat zdravé prostředí i pro budoucí generace. Pajasan je velmi houževnatý strom, který dokáže obsadit rozsáhlé plochy a potlačit přirozený ekosystém. Zbavit se ho není snadné, takže musíme postupovat systematicky," uvedla krajská radní pro životní prostředí a zemědělství Renata Prchlíková (ANO).

S likvidací pajasanů už v regionu začaly také některé obce a města. Například v Hulíně na Kroměřížsku pomocí speciální injektáže ošetřili dva vzrostlé stromy rostoucí mezi domy. Krajský úřad o důležitosti likvidace pajasanu informoval i město Zlín. "O zapojení požádá také další samosprávy. Přidat se mohou rovněž občané – každý může nahlásit výskyt této invazní dřeviny prostřednictvím aplikace BioLog," uvedla Železníková.

Vlastníci zasažených pozemků by měli postupovat v souladu s regulacemi, které jsou na webu ministerstva životního prostředí. Poradit se mohou i s pracovníky krajského úřadu. "Pajasany se likvidují především cílenou aplikací herbicidu, kdy je účinná látka injektáží vpravena do kmene a postupně zničí celý kořenový systém. Stromy je nutné ponechat na místě několik měsíců, aby přípravek působil. Samotné pokácení nebo jiné mechanické metody nejsou příliš účinné," uvedla Magdaléna Šnajdarová z odboru životního prostředí a zemědělství krajského úřadu.

Původně se podle ní pajasany vysazovaly pro svou odolnost a rychlý růst do svahů kvůli erozi, větrolamů, k silnicím, železnicím i do měst. "Odtud se ale začaly nekontrolovaně šířit. Jeden strom může za rok vyprodukovat až několik stovek tisíc semen," doplnila Šnajdarová.

Opatření platné do konce roku 2029 počítá s pravidelnými kontrolami a navazujícími kroky. Likvidace pajasanu ve zvláště chráněných územích bude financována z prostředků Zlínského kraje a z Operačního programu Životní prostředí.

---

reklama

---