https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/zname-je-mame-radi-a-je-jich-cim-dal-mene.cesti-vedci-zkoumaji-priciny-ubytku-drive-beznych-ptaku
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Známe je, máme rádi a je jich čím dál méně. Čeští vědci zkoumají příčiny úbytku dříve běžných ptáků

20.4.2021 13:49 | PRAHA (ČTK)
Práce vědců z ČZU navazuje na jejich dlouholeté studie - například výzkum čejek chocholatých. Tento dříve rozšířený druh patří podle ČSO k nejrychleji ubývajícím ptákům naší krajiny.
Práce vědců z ČZU navazuje na jejich dlouholeté studie - například výzkum čejek chocholatých. Tento dříve rozšířený druh patří podle ČSO k nejrychleji ubývajícím ptákům naší krajiny.
Přispět k ochraně ptactva v zemědělské krajině má nová iniciativa, na do níž se zapojili vědci z České zemědělské univerzity v Praze (ČZU). Na projektu Birds@Farmland spolupracuje deset států Evropské unie. Odborníci z ČZU mají na starost výzkum příčin úbytku tzv. "vlajkových", tedy u veřejnosti známých a oblíbených, druhů ptáků, informovala mluvčí ČZU Karla Mráčková. Za Česko na výzkumu spolupracují odborníci z Fakulty životního prostředí ČZU a České společnosti ornitologické (ČSO).
 

Hlavní úkol týmu Federica Morelliho z ČZU a odborníků z ČSO je stanovit nejméně 15 druhů obývajících zemědělskou krajinu a shrnout poznatky o jejich biologii i vlivu lidského hospodaření na jejich počty. "Máme k dispozici obrovské množství dat. Projekt umožní je vyhodnotit a podívat se na příčiny úbytku ptáků v každé z deseti zemí. To nám identifikuje příčiny, proč určitý ptačí druh v některém státě ubývá a v jiném je naopak stabilní. Zjistíme tak, které praktiky v hospodaření je třeba změnit, i posoudíme jejich efektivitu," popsal Morelli, který pracuje na katedře ekologie.

Podle odborníků jsou právě ptáci dobrým ukazatelem obecného stavu biodiverzity, jsou totiž snáze pozorovatelní. Úkol vědců z ČZU v projektu pak podle Mráčkové navazuje na jejich dlouholeté aktivity - například výzkum čejek chocholatých. Tento dříve rozšířený druh patří podle ČSO k nejrychleji ubývajícím ptákům naší krajiny. Ornitologové z ČZU sledují populaci čejek už třetí dekádu. Podle odborníků klesly počty čejek oproti 80. letům na méně než třetinu. Na stavy mnoha druhů má špatný dopad tzv. intenzivní zemědělství. Ornitologové a ekologové dlouhodobě apelují na potřebu šetrnějších způsobů hospodaření i obnovování mezí a remízků v zemědělské krajině. Ty totiž poskytují ptákům útočiště i potravu.

Na projektu vedle tuzemských vědců spolupracují také odborníci z Rakouska, Bulharska, Finska, Francie, Německa, Maďarska, Itálie, Portugalska a Španělska. Projekt koordinuje rakouská agentura životního prostředí. Projekt je naplánován na letošní a příští rok s rozpočtem 13 milionů korun.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (33)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

RJ

Robert Jirman

20.4.2021 14:06
sice již víme proč tyto druhy ptáků mizí, ale stane se co ? no přece h.... potřebujeme více řepky a biopaliva pro náš pohodlnej a lenivej život, více betonu, více chemie, prostě musíme růst . Divoká příroda má bohužel odzvoněno, je to jen otázka pár desetiletí.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

20.4.2021 16:41 Reaguje na Robert Jirman
A taky všude " anglickejch " trávníků.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

20.4.2021 19:08 Reaguje na smějící se bestie
"Příroda" muší bejt. -)))
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

23.4.2021 15:05 Reaguje na Robert Jirman
Správně! Klima a ekologismus nám zachrání ekologická biopaliva a k tomu křepelky, koroptve nebo bažanty nepotřebujeme.
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

25.4.2021 09:40 Reaguje na Michal Ukropec
NO tak křepelek je poměrně doot, chce také chodit do přírody i po setmění...
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

26.4.2021 06:29 Reaguje na Karel Pavelka
Tak na Táborsku a Jistebnicku bída. Máme ovšem mimo jiné luňáka, motáka nebo ledňáčka.
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

25.4.2021 09:40 Reaguje na Robert Jirman
NO tak vrabec domácí není zcela jistě reprezentantem divoké přírody....
Odpovědět
kk

karel krasensky

20.4.2021 15:00
Na to proč ubyvá běžných dříve hojných ptáku se ptejte krahujcu,jestřabu,krkavcu a chovatelu koček
Odpovědět
ss

smějící se bestie

20.4.2021 16:42 Reaguje na karel krasensky
+ sojky, straky
Odpovědět
JJ

Josef Jakubů

20.4.2021 20:34 Reaguje na smějící se bestie
+ divoká prasata vše co hnízdí na zemi, kuny na stromech.
Odpovědět

Jirka Černý

21.4.2021 07:14 Reaguje na Josef Jakubů
Čechy jsou dost nebezpečná země.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

20.4.2021 18:40
Chemizace zemědělství, zcela nevhodná správa krajiny a šílené úlety státní ochrany přírody.
Od zdi ke zdi, podle toho,jaké dostanou zadání ze shora.
Teď zrovna frčí absolutní ochrana některých predátorů ve zcela narušeném potravinovém řetězci. (vlci,volavky,vydry... apod.)
Úbytek hrabavých,konkrétně koroptve 97% , obojživelníky abys pomalu s lucernou pohledal,atd.
Biodiverzita se chrání leda hubou.
Odpovědět
VJ

Václav John

21.4.2021 06:57 Reaguje na Miroslav Vinkler
K tem "silenym uletum" - na jedne strane je clanek o ubytku ptaku, vy sam pisete o ubytku hrabavych, na strane druhe zminujete vlka, vydru a volavku, z nichz ani jeden ubytek ptaku ani tech hrabavych nema na svedomi. Navic zrovna volavka zadnou absolutni ochranu nepoziva, kazdorocne se cast populace strili (viz myslivecke vykazy).

A obojzivelnici - o tech sice clanek neni, ale budiz. Tam kde je dostatek nepre2rybnenych vodnich ploch, potkate skokany a ropuchy i dnes, bez ohledu na volavky nebo vydry.
Odpovědět
VJ

Václav John

21.4.2021 07:51 Reaguje na Václav John
Dodávám - nic ve zlém, četl jsem Vaše příspěvky o jaderné energetice a podle mě jsou velmi dobré. S tímto Vaším názorem ale souhlasit nemůžu.
Odpovědět
JO

Jarka O.

20.4.2021 19:14
Zaznělo v článku slovo odborník? No jo, ale o mezích a remizcich se mluví už 30 let, ne li mnohem déle. Tak to uz je nejmíň 4.generace odborníků, co sleduje a odborne zkoumá meze a remizky a ptáky a příčiny a efektivitu hospodaricich praktik a krajinu zatím ničí jiní, o nichž se mlčí.
Odpovědět
va

vaber

21.4.2021 08:41 Reaguje na Jarka O.
vrabcům se kdysi dařilo hlavně na vesnicích mezi staveními, bojovali na dvorku se slepicemi o krmení a zcela zmizeli,
podobně vlaštovky ,
příčiny jsou různé a bude jich hodně ,bohužel všechny příčiny už nikdo neodstraní a ani je neznáme
Odpovědět
JO

Jarka O.

21.4.2021 10:08 Reaguje na vaber
Zrovna vrabci jsou zajimavi. Udajne privezeni z Ciny jako okrasny ptacek. V 80. letech platil za premnozeny. Myslim, ze postupne mizi uz od 90. let. Takze je invazni nebo ne? U cejek je to mizeni podobne. Zato se od 90. let rozsirily straky, mozna z Bavorska, tam jich tehdy bylo moc a pro me zajimave, protoze jsem predtim straku nevidela. Ted bych byla rada, kdyby zmizely, potvory. Vlastovky a jiricky taky mizi? Niceni krajiny? Vzdyt to vime, logisticka centra i nadnarodni retezce, bohuzel i solary na zemedelske pude atd. Jak na to, kdyz nesmime sami rict, co se zde bude stavet.
Odpovědět
VJ

Václav John

21.4.2021 12:39 Reaguje na vaber
Jenže kdo dneska chová slepice,že ... (mimochodem sousedka ano a vrabci u nich stále jsou).

Ne že by snad existovala dosud nepopsaná symbióza mezi vrabcem a slepicí, ale přikrmováním slepic současně krmíme i vrabce, kteří potřebují semena, v tomhle případě zrní. Proto taky velkou populaci vrabců najdeme prakticky v každé zoo, které sice nejsou zaměřené na chov slepic, ale vrabcům to nevadí, hlavně když se dostanou ke krmení.
Odpovědět
JO

Jarka O.

21.4.2021 14:23 Reaguje na Václav John
Deda po vrabcich strilel, takze jsme casto meli slepici na paprice.
Mozna se premnozena populace vrabcu od 90. let sama regulovala. U ubytku druhu ptaku, nejde treba castecne o prirozenou migraci? Ze jako nekde nekolik let pobydou, pak preleti jinam a pak zase jinam za 40 let jsou zase zpatky?
Chov uzitkovych zvirat pry zas prichazi do mody.
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

25.4.2021 09:35 Reaguje na Václav John
Není to jen o slepicích, pokud je na domě správná krytina ve formě tzv. pražské tašky, tak tam vrabci hnízdí....i bez těch slepic, vrabec nemá problém si najít potravu....
Odpovědět
RP

Radim Polášek

25.4.2021 08:39 Reaguje na vaber
Vrabci nezmizeli.
Částečně se přestěhovali do měst, do benzínek, autobusových nádraží, hal supermarketů atd, kde hnízdí na těch konstrukcích a živí se drobky a kousky jídla, co lidem spadnou na zem.
Částečně zůstali na vesnici, ale nehnízdí už v podkroví rodinných domků a stodol, protože dnes ty, pokud stojí, nemají pro vrabce žádné přístupné dutiny , jako tomu bylo v dřívějších konstrukcích. Řekl bych, že dnes sídlí, staví si hnízda v hustých kompaktních okrasných jehličnanech na zahradách, protože ty jsou tak husté, že každý predátor se prozradí dřív, než se k vrabcům dostane. A živí se, místo zrní u slepic, možná zbytky potravy u psů.
Odpovědět
FD

František Dvořák

21.4.2021 11:03
To mi hlava nebere. Všade, kam se člověk podívá, je tolik živých ekologických pastvin a ono to ubývá? Nevěřím.
Odpovědět
JC

Jan Chloupek

22.4.2021 00:18
Hledá se příčina ? Nic složitého ! Lavina koček chovaných v českých domácnostech likviduje ptactvo nejen v intravilánech obcí, ale i za humny. Tam se k nim v běžné přírodě přidává další plejáda predátorů. Někdy na počátku 80 let jsem navštívil oblast berlínských jezer, kde kromě stračího ,, rachtání" bylo podivné ticho bez drobného ptactva. Občas jenom kos a v rákosinách ptactvo, které tento biotop obývá. V té době byla straka v ČSSR silně potíraná ze strany myslivců, takže v té době jsme oproti NDR v počtech drobných pěvců byli velmoc, neboť myslivost v NDR měla silná omezení z politických důvodů !
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

22.4.2021 10:43 Reaguje na Jan Chloupek
Vidím, že máte stejnou odvahu jako já popsat situaci po pravdě
a nefantazírovat, jako někteří ekologové. I stávající počty všech
predátorů budou stačit na likvidaci drobné zvěře a ptactva, a to
je jich podle ekologů stále ještě málo. Tak je budou chránit až
do hořkého konce s vymizením drobných pěvců a drobné zvěře. Pak
přijde na řadu likvidace spárkaté totálně chráněnými šelmami
a dosáhneme tak stavu v Západní Evropě, která má značný náskok.
Jen tak dál a hlavně hledat jiné viníky a ne sama sebe chránicího
predátora a jen tak naoko jeho potravu. Tyto bludy nedopadnou
dobře a jsem pouze rád, že jsem zažil přírodu řízenou moudrými
hospodáři a ne nějakými aktivisty.
Odpovědět
JO

Jarka O.

22.4.2021 10:49 Reaguje na Jan Chloupek
Omezeni v NDR kvuli vlastnictvi zbrani :-)? To je pochopitelne. Doufam, ze myslivci i ted potiraji krkavcovite potvory, ze na to maji kapacity. Nebo se mi jen zda, ze jsou premnozene? Kocky jsou jedna pricina, ubytek zeleninovych zahradek a pestovani obili a nahrazeni parkovou upravou, hristi, betonem je dalsi z pricin. Ptacci odleteli nekam, kde jeste neni tolik civilizace.
Odpovědět
JC

Jan Chloupek

22.4.2021 14:37 Reaguje na Jarka O.
Koukám, že patříte k té části veřejnosti, která si myslí, že myslivci můžou a musí všechno ve svém čase a za své, aby potom slyšeli neomylné přesvědčení jiných , že můžou za všechno špatné ! Takových chytráků jako vy je v národě dost. A nakonec , ty kočky jsou opravdu zásadní ničitel drobných pěvců, ale to ochránci přírody nechtějí řešit. Ty vidí jenom představu, že zničí myslivost a potom bude vše v pořádku. Nebude nic v pořádku, nastanou jenom celospolečenské problémy s přírodou nejen za humny, ale i v obcích a městech. Až ty problémy nastanou, tak se začne chápat, že ti myslivci měli své místo pro fungování lidské civilizace. Ovšem teď se to neřeší, teď chtějí mít lidé divočinu za městem ! :-)
Odpovědět
JO

Jarka O.

22.4.2021 19:54 Reaguje na Jan Chloupek
Aha. Myslivost se snad řídí zákony. Tak to byla spíš otazka: je povolené v cr redukovat pocty krkavcovitych jako se to děje např. ve skandinávii? Samozrejme v pracovni dobe. Co se týče ndr, myslela jsem, že by měli hodně přísné zákony na držení zbraní, třeba z historických důvodů, a tím pádem omezenou myslivost, ale v podstatě je mi to úplně jedno. Jestli vás chce nekdo nicit, je mi lito, ale ony to Lesy cr zvladaji restrukturalizacemi i samy zevnitr. Ze se prodaly hajenky a myslivec bydli 60 km od lesa v panelaku a ma na starost vic hektaru lesa, je špatně. A udajne vymiraji i ti myslivci. Ovšem já za to nemůžu.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

25.4.2021 08:59 Reaguje na Jarka O.
Krkavcovití jsou tuším i straky a sojky. A ti jsou přemnožení a měli by se zredukovat. Myslím, že přemnožené jsou i nějaké vrány a kavky a že se mohou střílet.
Problém je asi v tom, že před takovými 100 lety, když myslivec střelil třeba straku nebo vránu, tak ji sebral, donesl domů panímámě a druhý den měl k obědu nebo večeři dobrou polívku. Tudíž měl proč ty ptáky střílet.
Dnes střelí straku, tu musí nějak zlikvidovat, asi zakopáním, vyplnit večer pár papírů, vyčistit a nakonzervovat brokovnici a ještě ho to stojí peníze za náboj. A ještě je mezi neinformovanými lidmi za bouchala.
Navíc krkavcovití jsou obvykle velmi chytří ptáci, často dobře vědí, co je to puška a dokáží člověka nesoucího pušku snadno a rychle rozeznat a zmizet z dostřelu. takže bývá obtížné je střelit.
Snad někdy v blízké budoucnosti se redukce počtu těchto ptáků bude dělat třeba nějakým dronem s nějakým odchytovým či paralyzačním nebo smrtícím zařízením.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

25.4.2021 08:48 Reaguje na Jan Chloupek
Ano, ty straky jsou pro drobné zpěvné ptáky problém. Před deseti lety jsem je viděl přemnožené třeba v centu Ostravy, dnes je mám už i na zahradě na vesnici.
Volně venku pobíhajících koček jinak je dnes zhruba stejně nebo dokonce méně než dříve. Dříve byly všelijaké stodoly i třeba starší rodinné domky, kde byla spousta prostorů, kde kočky mohly mít doupě a vyvádět tam mladé. Kočky tak tehdy mohly žít v podstatě úplně nezávisle na lidech, pouze žily s lidmi pod jednou střechou. A živily se tím , co ulovily, myšmi, ptáky a odpady z porážek hospodářských zvířat. Dnes tyto doupata prakticky nemají, myši v anglických trávnících nejsou, protože se tam neuživí a ptáčků je taky méně, protože dramaticky ubyly listnaté ovocné stromy a keře a i neužitkové listnaté stromy a keře a s nimi dramaticky ubylo i zpěvných ptáků.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

25.4.2021 09:00 Reaguje na Radim Polášek
Jinak počet koček taky výrazně snižují auta.
Odpovědět
PE

Petr Eko

23.4.2021 21:56
Zdravím, zeptám se na ty kavky - zrovna tedka si u mě na zahradě staví hnízdo. Je tedy správné je raději vystrnadit??
Díky za radu..
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

26.4.2021 09:33
Vědci a úbytek drobných ptáků? Likvidace živočišné výroby, vytlačení hromad hnoje ze zemědělské půdy (vlaštovky, jiřičky a další hmyzožraví si neškrtnou), omezení ztrát při sklizních a při skladování obilovin, úklid v zemědělských areálech, na zahradách anglický trávník, exotické dřeviny, záhony posypané kůrou, žádné slepice, kterým se sype zrní a u kterých se třeba vrabci přiživí, kompost má na zahradě málokdo, ve městech opět anglický trávník a ozdobné exotické dřeviny, staré stodoly, kde by ptáci hnízdili, také ubývají, tisíce hektarů půdy včetně remízků, co na nich ještě zbyly, zaléváme do asfaltu a stavíme na nich domy (se sterilním trávníkem a bazénem na zahradě) a sklady, nové náspy železničních tratí, stovky kilometrů nových dálnic. Opravdu si myslíte, že se drobné ptactvo do krajiny vrátí? A kam by se asi vrátilo? To bychom se nejdřív do té krajiny museli přestat tak masivně cpát.
Odpovědět
JV

Jarda Vesničan

26.4.2021 20:16 Reaguje na Marcela Jezberová
V článku je řeč hlavně o čejkách a jím podobným druzích, které postupně mizí z dnešních polí. Ono to souvisí hlavně s dnešním zemědělskám hospodařením, ale i suchem a odvodňováním polí. V minulosti jsme při provozování myslivosti vnímali čejku tak trochu jako symbol jara, která se po skřivanech a špačcích objevila kolikrát i v době sněhových přeháněk na rozmrzlých polích. Postupně obsazovaly jejich páry každou mokřinu, kde se snažily zahnízdit. Při podvečerní čekané se čejky stávaly hlídači před predátory, které se snažily vyhnat ze svého teritoria. Často se zdržovaly v okolí polních hnojišť a mokřadů. Kolikrát jste mohli zjistit, kam chodí na polní hnojiště lovit mladá liščata, které dospělí ptáci napadaly a bránily tím svoje mláďata před predátory. Jenže tohle se postupně změnilo, močály i hnojiště z dnešních polí zmizely a plochy řepy krmné i cukrovky pomalu vymizely. Polní pozemky se odvodňují i nadále, a jejich vhodné biotopy k hnízdění nadále mizí. Bohužel nevěřím, že pokud se nezmění dnešní hospodaření, čejky i další druhy dál budou mizet, jenom bych se v tom rád spletl.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist