Znečištěné ovzduší přispívá k narušení DNA ve spermiích, ukázal výzkum českých vědců Aktualizováno

Vliv znečištěného ovzduší má vliv na zhoršení genetických vlastností spermií, konkrétně na integritu chromatinu, tedy komplexu DNA a některých proteinů. Potvrdil to výzkum českých vědců, jehož výsledky na tiskové konferenci Rady pro životní prostředí Akademie věd ČR v Praze představil vědec Jiří Rubeš. Výzkumníci sledovali dopad ovzduší na funkční a genetické vlastnosti spermií u skupin městských strážníků v Ostravě, Praze a v Českých Budějovicích. V Ostravě pak výzkumníci prokázali největší rozdíl v rámci dvou různých období.

Rubeš uvedl, že plodnost mužů je velmi zranitelná, přičemž vliv má jak prostředí, v němž se člověk pohybuje, tak i životní styl či profese. Proto vědci provedli výzkum mezi městskými strážníky - nekuřáky, které vyšetřili ve dvou obdobích - na jaře a na podzim 2019. Vědci tak pracovali s údaji, kdy průměrná čtvrtletní koncentrace karcinogenního PAU benzo[a]pyrenu v ovzduší v Ostravě v 1. čtvrtletí činila 4,6 ng/m3, zatímco za 3. čtvrtletí 0,6 ng/m3. V Praze a Českých Budějovicích byly tyto hodnoty výrazně nižší.

Ve dvou různých obdobích tak odebrali vzorky od skupiny 65 městských strážníků. Různá míra znečištění se pak podle vědce odrazila v narušení chromatinu ve spermiích u sledovaných vzorků. V případě Ostravy tým zjistil, že medián narušení chromatinu činil 22,6 procenta na jaře a 18,6 procenta na podzim, což označili za velmi významný rozdíl. V Českých Budějovicích pak byly podle Rubeše naměřené hodnoty ohledně poruchy DNA hraniční, zdůraznil však, že tam pracovali s malým množstvím vzorků. V případě Prahy podotkl, že rozdíly nebyly statisticky významné. Výsledky projektu podle něj nicméně jasně prokazují, že znečišťující látky v ovzduší podstatně přispívají k narušení DNA ve spermiích.

Zhoršená oplozovací schopnost byla dosud popsána u mužů s více než 15 procenty spermií s narušeným chromatimem, nad 25 procent je pak podle vědců už zjištěna výrazná ztráta schopnosti oplodnění.

Další část studie se zaměřila na biologický monitoring strážníků a jejich zatížení škodlivými chemickými látkami. Podle Jany Pulkrabové z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze výzkum prokázal zvýšené hladiny hydroxylovaných metabolitů polycyklických aromatických uhlovodíků v moči ostravských strážníků. Tyto látky jsou podle vědců sledovány například z důvodu jejich karcinogenních účinků. Pulkrabová nicméně podotkla, že z těla jsou vylučovány poměrně rychle.

Výzkumy byly uskutečněny v rámci projektu Zdravé stárnutí v průmyslovém prostředí. Řeší hodnocení vlivů vybraných rizikových faktorů životního prostředí a životního stylu na zdraví a stárnutí populace v průmyslovém regionu. Projekt trvá od roku 2018 do roku 2023. Vědci dnes v Praze představili výsledky prvních výzkumů.

---

reklama

---