https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/znecisteny-vzduch-neni-jen-zdravotni-problem-experimenty-ukazaly-ze-kvuli-nemu-vice-podvadime-a-pachame-zlociny
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Znečištěný vzduch není jen zdravotní problém. Experimenty ukázaly, že kvůli němu více podvádíme a pácháme zločiny

2.3.2018 09:30 | PRAHA (Ekolist.cz)
V jednom experimentu nechali vědci účastníky prohlédnout sérii snímků Pekingu v době smogu. Lidé pak měli napsat esej, jak se asi v takovém městě žije.
V jednom experimentu nechali vědci účastníky prohlédnout sérii snímků Pekingu v době smogu. Lidé pak měli napsat esej, jak se asi v takovém městě žije.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jackson G. Lu, Julia J. Lee, Francesca Gino, and Adam D. Galinsky / Psychological Science
Znečištěný vzduch ve městech může mít na svědomí sklony lidí k podvádění a kriminalitě. A nějakým způsobem za tím alespoň částečně stojí úzkost, kterou u lidí znečištěný vzduch způsobuje. Píše o tom žurnál Psychological Science.
 

Nedávná studie ukazuje rozdíly v chování lidí v oblasti s čistým a znečištěným ovzduším. Ukázalo se, že znečištěné ovzduší má vliv i na míru kriminality.

Výzkumníci pod vedením Jacksona G. Lua z Columbia Business School nejprve zkoumali údaje o znečištění ovzduší a kriminalitě v 9.360 městech USA, které byly shromážděny během posledních devíti let. Údaje o znečišťování ovzduší vedené Agenturou pro ochranu životního prostředí obsahovaly informace o šesti hlavních znečišťujících látkách. Údaje vědci porovnali s daty od FBI, které pro jednotlivá města zaznamenává vraždy, násilná napadení a loupeže. Výzkumníci zjistili, že města s vyšším stupněm znečištění ovzduší měla také vyšší míru kriminality.

Vědci se na základě těchto zjištění pustili do pokusu, kterého se zúčastnilo 256 lidí z různě znečištěných lokalit. Vědci lidem ukazovali fotografie znečištěného a normálního prostředí. Lidé si měli představit, jaké by to bylo, kdyby tam žili a měli si představit, jak se cítí, když se po takovém místě procházejí a dýchají vzduch.

Jiným účastníkům byly předloženy ty samé fotografie, jen pořízené v době s čistým ovzduším. A lidé pak opět měli popsat, jak se asi v takovém městě žije.
Jiným účastníkům byly předloženy ty samé fotografie, jen pořízené v době s čistým ovzduším. A lidé pak opět měli popsat, jak se asi v takovém městě žije.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jackson G. Lu, Julia J. Lee, Francesca Gino, and Adam D. Galinsky / Psychological Science

Následně vědci podrobili dobrovolníky dalšímu, zdánlivě nesouvisejícímu testu, ve kterém měli k řetězcům slov doplňovat další související slovo. Za každou správnou odpověď byli pak odměňováni půl dolarem. Vědci zároveň všechny dobrovolníky upozornili, že v počítačovém programu se vyskytla chyba a při najetí myši na boxík se ukáže správná odpověď. A poprosili dobrovolníky, aby toho nezneužívali. Potají sledovali, kolikrát kdo podváděl. Ukázalo se, že účastníci, kterým prve byly předloženy obrázky se znečištěným ovzduším, lhali častěji než ti, kterým byly předloženy snímky z prostředí s čistým ovzduším.

V dalších dvou experimentech vědci účastníkům ukázali snímky z Pekingu pořízené ze stejného místa, ale buď s čistým vzduchem, nebo během smogu. Účastníci pak měli napsat esej o tom, jaké by bylo žít na takovém místě. Jejich texty byly následně pročteny. Vědci hodnotili, jak moc dávali autoři průchod své úzkosti.

V dalším experimentu, kterému se podrobili američtí vysokoškolští studenti, vědci zkoumali, jak často studenti podvádějí při hlášení, jaká čísla jim padla při hodu kostkou. V jiném experimentu, kterému se podrobili dospělí Indové, měřili vědci ochotu použít neetické vyjednávací strategie.

A ukázalo se, že lidé, kteří psali eseje o životě ve městě se znečištěným ovzduším vykazovali větší míru neetického chování než ti, kteří popisovali život ve městě s čistým ovzduším. A vykazovali také méně úzkosti. Podle vědců se úroveň úzkosti ukazuje jako jakýsi prostředník mezi představou života ve znečištěném ovzduší a neetickým chováním.

"Náš výzkum ukazuje, že znečištěné ovzduší nemá dopady jen na naše zdraví a životní prostředí, ale ovlivňuje i etiku našeho chování," říká Jackson G. Lu z Columbia Business School, který výzkum vedl. "Znečištění ovzduší je vážný globální problém, který postihuje miliardy lidí," upozorňuje.

Lu a kolegové poznamenávají, že kromě úzkosti, která má spojení se znečištěným ovzduším a neetickým chováním, mohou existovat i jiné mechanismy. Uznávají také, že představy o znečištění ovzduší nejsou ekvivalentní skutečnému znečištění ovzduší.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
Blanka Štiková
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama


Blíž přírodě

 




Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist