Báseň skoro jako vánoční pohlednice
Prosinec 2001 | Václav Hrabě
Ve sněhu který zrána napad
táhnou se černé šlápěje
jak listí v říjnu žloutne západ
jak stromy staré aleje
Krev slunce stéká po sněhu
a mrazem ztuhlá krajina
zarudlá řeka bez břehů
a bez ryb zvolna usíná
Jen dlouhý řetěz
černých stop
trhá sníh
kdo to tu šel
štěstí či hrob
hledal v závějích?
Zatímco všude hořelo v kamnech
zpocenou tváří
do sněhu pad
ta jarní vůně dýchla až na mne
když pod jeho tělem zem začala tát
Bylo to dobré divadlo
přes sklo se dívat jak byl sám
Poslední dobou špatně usínám
Tak málo sněhu napadlo
a mně který jsem za sklem v teple
zbývá pramálo naděje
že vůbec někdy vítr sněhem
ty černé stopy zavěje
(Václav Hrabě: Blues )
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Další básně
VánočníProsinec 2002 | Jan Zahradníček
StřevíceListopad 2002 | Jaroslav Seifert
Na posledním listěŘíjen 2002 | Oldřich Mikulášek
Až sedneš za můj stůlZáří 2002 | Otokar Březina
| Krátký popis létaČervenec 2002 | Jan Skácel
ČervenČerven 2002 | Ivan Blatný
Někde v dálceKvěten 2002 | Josef Hora
V parku před polednemDuben 2002 | Jiří Wolker
| Sladko je žítiBřezen 2002 | Otakar Theer
Spánek únorovýÚnor 2002 | Stanislav Kostka Neumann
Šestého lednaLeden 2002 | Vladimír Holan
Báseň skoro jako vánoční pohledniceProsinec 2001 | Václav Hrabě
|
