Jaro
Březen 2000 | Josef Hora
Mraky jdou
zas jako kdys.
Ten věčný tvůj,
země
jarní
rukopis.
Sníh ve vlasech
neseš sehnutá.
Sůl slzí
ztuhlých
v porcelánu, jenž taje.
Popelko,
ve větru lampy dvě.
Spi,
brzo bude ráno.
(Josef Hora: Tvůj hlas )
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Další básně
VánočníProsinec 2002 | Jan Zahradníček
StřevíceListopad 2002 | Jaroslav Seifert
Na posledním listěŘíjen 2002 | Oldřich Mikulášek
Až sedneš za můj stůlZáří 2002 | Otokar Březina
| Krátký popis létaČervenec 2002 | Jan Skácel
ČervenČerven 2002 | Ivan Blatný
Někde v dálceKvěten 2002 | Josef Hora
V parku před polednemDuben 2002 | Jiří Wolker
| Sladko je žítiBřezen 2002 | Otakar Theer
Spánek únorovýÚnor 2002 | Stanislav Kostka Neumann
Šestého lednaLeden 2002 | Vladimír Holan
Báseň skoro jako vánoční pohledniceProsinec 2001 | Václav Hrabě
|
